Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.30 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Současný systém hospodaření v křivoklátských lesích navíc daňové poplatníky nic nestojí, kdežto národní park by opakovaně potřeboval nemalé peníze ze státního rozpočtu. Neexistuje žádná relevantní odborná studie, která by říkala, že na Křivoklátsku nyní dochází ke zhoršování stavu lesních porostů. Naopak, jsou zde studie oceňující postupné zlepšování zdejší dřevinné skladby a snižující se objem jejího poškozování zvěří. Zřízení národního parku, a to by platilo i pro Křivoklátsko, s sebou také nese nástup masivního organizovaného komerčního turismu s jeho veškerými negativními jevy a dopady, které ovšem ve finále ponesou místní občané a obce, včetně jejich finančních nákladů.
Přiznám se, že jsem pěší turista, a v případě volna, když se mně podaří se dostat do přírody, tak často zavítávám do této oblasti, a musím potvrdit, že je to oáza klidu a míru, tato oblast křivoklátských lesů a balzám na nervy, protože v podstatě pokud tam chodím a bloudím těmi rozsáhlými lesy, tak tam nikoho nepotkávám.
Petici proti zřízení Národního parku Křivoklátsko, kterou organizovala iniciativa Otevřené Křivoklátsko, podepsalo 11 305 lidí, přičemž obce sdružené ve svazku obcí Křivoklátska mají celkem cirka 15 000 obyvatel. Postup Fialovy vlády a Ministerstva životního prostředí v otázce vyhlášení národního parku rovněž obchází řádný legislativní proces, jak konstatují i Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, podle kterých je zcela nepřijatelné, aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názorů místních samospráv a občanů. Před několika dny Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ministerstva životního prostředí na rozhodnutí městského soudu ve věci zrušení rozhodnutí ministerstva o námitkách obce Nižbor. Obec Nižbor se obrátila na soud s žalobou proti rozhodnutí ministra životního prostředí Petra Hladíka o zamítnutí jejich námitek proti záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. V říjnu 2024 vynesl Městský soud v Praze rozsudek, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vrácení námitek k dalšímu řízení. Proti tomuto rozhodnutí podalo Ministerstvo životního prostředí kasační stížnost, která byla nyní zamítnuta.
Další závažnou věcí je skutečnost, že příslušné takzvané zájmové území nesplňuje parametry, které zákon pro národní parky předpokládá. To paradoxně potvrzuje i závěrečná zpráva zhodnocení dopadů a regulace návrhu zákona, takzvaná RIA, která na stránkách 42 až 43 konstatuje, že tyto parametry splňuje pouze 15 % území, i když zákon předpokládá splnění v převážné ploše. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a přikročíme... Ještě faktická poznámka. S tou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka, když tam mluvil o tom, že nesplňuje nebo že má až 15 procent. Ono když se podíváte na tu mapu, na to, jakým způsobem by měl být vyhlášen ten národní park, tak vám to připadá jako ementál. Vezměte si, že máte Křivoklátsko a z toho Křivoklátska prostě máte takové ty díry a v těch dírách se bude vyhlašovat národní park. To je jedna věc, tedy abych doplnila svého předřečníka.
A ta druhá¨. Samozřejmě tady byla citována kasační stížnost a tam těch žalob je podstatně víc, které ještě nedošly ke konci, a já vím, že pan ministr životního prostředí mi na to reagoval ve smyslu, že Poslanecká sněmovna je suverén, takže když se my tady usneseme, že ten zákon projde a to Křivoklátsko prostě bude, tak bude, ale v každém případě litera zákona by se měla dodržovat. To znamená, že pokud není postaveno najisto, to znamená, nejsou tam pravomocná rozhodnutí, tak by se vůbec nemělo přistupovat k tomu, aby se tento zákon novelizoval ve smyslu toho, že se vyhlašuje národní park nový.
Co se týče těch bezzásahových zón, já s tím mám také docela problém, ale měla jsem ho i na ministerstvu, i když to tedy nespadalo pode mě. V každém případě jestliže máte národní park, kde máte bezzásahové zóny, a ten národní park vám v určité části napadne třeba ten kůrovec, a vy máte les poblíž těchto národních parků a dojde ke zničení vašeho lesa jenom díky tomu, že ten kůrovec je schopen za rok se třikrát, možná čtyřikrát i víckrát přemnožit, a doletová vzdálenost je, když fouká dobrý vítr, až sto kilometrů a zničí vám to les, který vy tam budujete 50 let, a potom Ministerstvo životního... (Předsedající: Čas!) Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my se nyní dostaneme k příspěvku pana poslance Josefa Bernarda, poté se připraví pan poslanec Roman Bělor. Prosím.
Poslanec Josef Bernard: Děkuju za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Budu velice stručný. Můj pozměňovací návrh se týká § 48 odst. 2 písm. c), kde nově definujeme pojmy místní populace anebo biotopy. Dovolte mi krátkou citaci: Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se zařazují do - a podle tohoto písmena: III. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které s ohledem na jejich nároky a způsob života není nezbytné chránit na úrovni jednotlivých jedinců, ale potřebná je ochrana jejich, a teď zdůrazňuji, místních populací nebo biotopů.
Můj pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegyní Janou Krutákovou, je velmi jednoduchý a pouze požaduje, abychom tyto pojmy stanovili ministerskou vyhláškou. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a jako další vystoupí pan poslanec Roman Bělor, připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.
Poslanec Roman Bělor: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Můj pozměňovací návrh má číslo 6258. Týká se předmětného zákona, konkrétně § 46, a to problematiky takzvaných památných stromů.
Stromy nejsou pouze součástí životního prostředí ve smyslu biotopů krajiny, jehož ochranu stát zajišťuje a v současné době také vykonává prostřednictvím správních úřadů v působnosti Ministerstva životního prostředí. Stromy jsou zároveň dlouhověkými živými organismy, jejichž existence převyšující délku lidského života a individuální osudy jsou neoddělitelně spjaty s děním ve společnosti, s událostmi v místních komunitách a s konáním konkrétních osob. V místech historických událostí udržují tak jejich svědecký otisk pro budoucí generace. Místní lidská společenství jsou si vědoma příležitosti takto specificky vnímat stromy jako svého druhu živé pamětníky, nezřídka aktivně zakládají tuto paměťovou stopu cíleným sázením nových stromů. Ochrana stromů z jakéhokoliv důvodu významnosti spadala až do roku 1992 v kontextu zákona číslo 40/1956 Sb. do působnosti orgánů státní správy, řízených v té době Ministerstvem školství a kultury. Z povahy jejich agendy tedy byla potřeba při posuzování potřeby zvláštní ochrany významného stromu zvažovat rovněž, a to je důležité, historické a kulturní důvody, a bylo to tím tedy odborně zajištěno.
Situace se ovšem změnila s přijetím zákona číslo 114/1992 Sb., jehož novela je nyní projednávána. Předmětná agenda přešla do působnosti Ministerstva životního prostředí s mnohem užší odbornou způsobilostí, než zakládal správním orgánům předchozí zákon číslo 40/1956. Zákonodárce sice v návrhu zákona číslo 114/1992 Sb. na specifickou problematiku historicky významných stromů myslel v důvodové zprávě, nicméně do normativní části návrhu se tato úvaha již nepromítla a ve správní praxi zůstává tedy jen v proklamativní úrovni.
Z tohoto důvodu ve snaze podtrhnout důležitost vidět stromy nejenom jako z hlediska biologického, ale také historického, navrhuji změnu toho odstavce číslo 1 paragrafu 46 takto: Stromy rostoucí samostatně, ve skupinách nebo stromořadí, které jsou mimořádně významné, neboť vynikají svým vzrůstem nebo věkem či tvoří významné krajinné dominanty, případně jde o dřeviny cenné botanicky, nebo historicky, to zdůrazňuji, lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy, a to i na žádost obce nebo občanského sdružení. ***
