Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já navrhuju zařazení nového bodu na pořad této schůze a ten by se jmenoval Firmy propouští, ale Stanjurova kalkulačka to nebere.

Po lživém vystoupení ministra Stanjury v minulém týdnu, kdy osočil poslance opozice ze strašení, a to takovým zbabělým způsobem, že dotčení nemohli ani reagovat, je skutečně nutné tento bod otevřít, aby vláda začala tuto situaci řešit a přestala ji zlehčovat.

Česká republika čelí v tichosti rozsáhlému propouštění, uzavírání závodů, omezování provozů a ztrátě pracovních míst napříč regiony. Jen za loňský rok ohlásilo propouštění 158 firem a bez práce se tak ocitlo přes 17 000 lidí. Tomuto říká pan Stanjura strašení.

Některé firmy zavírají po desítkách let fungování, a přesto vláda mlčí a mlží. A co je horší, Ministerstvo financí pod vedením pana Stanjury dělá, jako by se nic nedělo, a poslance, kteří na to předem upozorňovali, označuje za šiřitele strachu. Zatímco pan ministr dál plánuje své rozpočtové škrty a hledí do své tabulky s jedničkami a nulami, realita mimo jeho excelové buňky je úplně jiná.

No a kdo všechno propustil? Adient Česká Lípa a Stráž pod Ralskem 1 100 lidí, Spolana Neratovice 500 lidí, Dr. Oetker více než 100 lidí a firma ukončuje teplou výrobu, Mitas po devadesáti letech 270 lidí, TAMEH Czech desítky zaměstnanců, zbytek zůstává v naprosté nejistotě, a Česká pošta v rámci reformy při zrušení 300 poboček 1 600 lidí, OKD snižuje těžbu a postupně propouští, PEGATRON v Ostravě přes 500 zaměstnanců. A přidejme i menší podniky, regionální pekárny, sklárny, strojírny, které končí jeden po druhém, jejichž příběhy však ve statistikách ministerstev zůstávají neviditelné.

No a já se chci ptát, kde je reakce vlády? Kde je plán, jak pomoci těmto lidem a firmám? A především, kde je vlastně to Ministerstvo financí? Jakou hraje roli? No, ústy ministra financí pouze v roli zlehčování situace. Ministr Stanjura nás zásobuje ujišťováním, že má pod kontrolou rozpočtové schodky. Ale co má z této rozpočtové stability - a ve velkých uvozovkách stability - člověk, který po deseti patnácti letech dostane výpověď a v regionu není jediný nový podnik, který by ho mohl zaměstnat? Co má z této takzvané stability město, kde zavřeli jediný průmyslový závod? Co má s těmi lidmi dělat?

Na tiskových konferencích vlády slyšíme, že se musíme uskromnit, že všichni musíme nést odpovědnost, jenže odpovědnost se nedá házet jen na ty lidi dole. Kde je odpovědnost vlády? A tak zatímco ekonomika zpomaluje, průmysl se přesouvá jinam a česká výroba mizí, vláda řeší spíš to, kdo komu poslal špatně podepsanou účtenku, nebo jak ještě více znepříjemnit život živnostníkům.

Dámy a pánové, vážně potřebujeme projednat, co budeme dělat s propouštěním a úpadkem českého průmyslu. Navrhuji projednat, aby ministr financí a ministr práce a sociálních věcí předložili zprávu o stavu zaměstnanosti a plán opatření a dále aby Sněmovna jednala například o daňových úlevách pro firmy, které prokazatelně udrží zaměstnanost.

Jestli si vláda myslí, že se problém vyřeší tím, že ho nevidí a bude dehonestovat ty, kteří na to poukázali, tak připomínám, že nezaměstnanost je nejhlučnější tehdy, když o ní nikdo nemluví.

Věřím, že minimálně ministr Stanjura nebude srab jako minulý týden a bude hlasovat pro zařazení bodu. A předem vám všem děkuju za to, že zařazení tohoto bodu podpoříte. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, já jsem tady s návrhem nového bodu pod názvem Finanční hodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Jsem tady už během týdne podruhé, protože se nám to tady minule nepodařilo zařadit, a v podstatě zopakuju argumenty, které si myslím, že jsou ale velmi vážné.

Já v zásadě reaguji na to, že jsem dostal před nějakými čtrnácti dny odpověď od pana předsedy vlády na mou interpelaci, ve které jsem se ho ptal, jak vnímá finanční rozdíly mezi příslušníky bezpečnostních sborů a Armády České republiky a co s tím hodlá dělat, když to řeknu v kostce. A on mi odpověděl, že na to existuje analýza, která už je dostupná, z té jsem tady i minule citoval, použiji z ní něco i dnes, a že považuje bezpečnost České republiky za velmi vážné téma a že v podstatě vnější a vnitřní bezpečnost by měla být rovnocenná, ale že vnímá, že si konkurují na trhu práce.

Já jsem se do té analýzy začetl a byl jsem překvapen, neboť jsem zjistil, že v podstatě se tady hned na začátku píše, že na analýzu byl omezený čas, což mě překvapilo vzhledem k tomu, že byla zadána 8. 1. a výsledky přišly až teď někdy začátkem dubna, za prvé. A za druhé, že vůbec byla zpracovávána až v letošním roce, a nikoliv daleko dříve, protože tenhleten problém, o kterém se tady hovoří v těch odborných kruzích, je tady už podstatně déle, troufnu si říct, že několik let. Takže to mě překvapilo.

Dále mě překvapilo, že ta analýza se věnovala de facto platovému srovnání mezi jednotlivými sbory a armádou za rok 2023. Nechápu, proč se tomu nevěnovala už za rok 2024, když probíhala na jaře 2025 a ta data by mohla být daleko aktuálnější.

A co z té analýzy vyplynulo, je to, že rozdíly mezi příslušníky policie a Hasičského záchranného sboru a armády jsou řádově někde mezi 3 až 7 000 korunami.

Velice problematickým bodem té analýzy je podle mě, že se vůbec nevěnovala platům jiných bezpečnostních sborů, jako je Vězeňská služba České republiky, Celní správa a i další bezpečnostní sbory, jako je Generální inspekce bezpečnostních sborů a tajné služby. Zřejmě proto, že na to byl ten omezený čas, čemuž tedy nerozumím. To mě trochu mrzí, protože konkrétně Vězeňská služba České republiky, která má zhruba 7 500 příslušníků a chybí jí zhruba 800 lidí v současné době - ten nábor je velmi problematický, stejně jako do ostatních bezpečnostních sborů, a i k armádě - se potýká opravdu s významnými problémy s náborem a v podstatě i s tou konkurencí těch ostatních bezpečnostních sborů a vůbec se na ni v té analýze nemyslelo.

Já bych to rád tady probral. Jsem rád, že je tady paní ministryně Černochová, která minule na moje vystoupení tady, když jsem navrhoval tenhleten bod, reagovala, ale já už jsem na to reagovat nemohl, což tedy nepovažuji zrovna za fér. Fér by bylo, kdyby přemluvila část, alespoň část vládní koalice k tomu, aby tenhleten bod zařadila na program schůze, protože nejenom já, ale i spousta mých dalších kolegů, kteří se téhleté problematice věnují, ať už v oblasti obrany, anebo v oblasti té vnitřní bezpečnosti, na paní ministryni chtěli reagovat, ale bohužel právě nemohli.

Takže bych byl rád, kdyby pan ministr vnitra Rakušan, paní ministryně Černochová, ta je zde přítomná, podpořila můj návrh na zařazení tohoto bodu, abychom to tady otevřeli, abychom to tady probrali. Protože velkým problémem, tedy aspoň podle mediálních sdělení paní ministryně Černochové i pana ministra vnitra Rakušana, je to, že v podstatě ten problém, který tu aktuálně je, že existuje rozdíl mezi příslušníky bezpečnostních sborů a armádou, se bude nadále prohlubovat, aspoň podle verbálního prohlášení paní ministryně, protože ta tvrdila, že se vojákům přidá zhruba 8 až 10 000, kdežto pan ministr vnitra Rakušan tvrdil, že se policistům přidá pouze 4 000. Takže v podstatě ten problém by měl být ještě hlubší a hovoří o tom i analýza, ze které jsem už citoval nebo jsem ji tedy používal.

Je zjevné, že novela zákona o vojácích z povolání s ohledem na navrhované změny toto znevýhodnění ještě prohloubí. To je samozřejmě další aspekt téhleté problematiky. Je to vážná věc. Vnitřní a větší bezpečnost by měla stát na stejné úrovni. Tak o tom hovoří i pan premiér Fiala. Pojďme se o tom dneska pobavit. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Válková...

Poslanec Igor Hendrych: Já se moc omlouvám, pane místopředsedo, já jsem neřekl, že to chci zařadit jako druhý bod dnešního jednání.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já už to píšu za vás. Odhadl jsem první bod, ale píšu si tedy druhý.

Poslanec Igor Hendrych: V pořádku, děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte slovo. (K poslankyni Válkové, která mezitím přišla k mikrofonu.) ***