Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.20 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Za nedostatečnou lze považovat velikost daňových úlev v případě investic podniků, například strojový park, které jsou používány pro výzkum v rámci společných projektů s výzkumnými institucemi. Tím, že dělá firma s výzkumnou institucí společný výzkum, tak není daňově zvýhodňována, a o tom už se tady hovoří, co si pamatuju, skoro 20 let.
Dále zavedení možnosti zaměstnaneckých akcií, to jsem taky očekával trošku větší vstřícnost. Takže opět tradiční problém jištění duševního vlastnictví mateřskou firmou, například univerzitou navrhovatelé ponechávají opět a pouze na vnitřních směrnicích a předpisech konkrétní mateřské firmy, což je sice možné, ale povede k nejednotnosti konkrétních dohod v rámci téhož výzkumného segmentu.
Osobní zájmy nebo právní omezenost vedení univerzity umožní úmyslně či neúmyslně neuzavření dohody o duševním vlastnictví s konkrétním řešitelem, což je častý příklad na českých univerzitách, a tak je naprosto zřejmé, že pokud bude zákon přijat, tak bude platit stále to známé klasické heslo v rámci univerzit socializace nákladů, kapitalizace zisku.
Zisk si vezme několik řešitelů a náklady, často i několikaleté, ponese univerzita. Vzhledem k tomu, že návrh řeší pouze některá strategická současná omezení, ponechává řadu operativních nedostatků zcela mimo návrh, navrhuji předložený návrh zákona o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí přepracovat a v této předložené formě je odmítnout tak, jak jsem to sdělil v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vondrák.
Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych si dovolil odůvodnit tři pozměňovací návrhy. Ten první, který jsme připravili společně s panem kolegou Pavlem Svobodou, se týká bodu, který v novém zákonu definuje, kdo je vlastně výzkumným pracovníkem, a v tom původním návrhu se hovořilo o tom, že se jedná o člověka, který je původcem nebo autorem výsledků dosažených s podporou výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Domníváme se, že to není úplně korektní vůči průmyslovému výzkumu, vůči lidem, kteří pracují mimo financování ze státního rozpočtu, takže jsme si dovolili tuto definici pozměnit po diskusích v podvýborech a samozřejmě i v samotném výboru. A ta konkrétní změna hovoří o tom, že výzkumným pracovníkem jest fyzická osoba, která se zabývá výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo takové činnosti řídí. Takže jedná se víceméně o definici toho, kdo je výzkumný pracovník.
Na první pohled možná nevýznamné, na druhý pohled přece jen se domnívám, že je třeba motivovat lidi, aby pracovali ve výzkumu nejen, řekněme ve státních institucích, veřejných institucích, ale aby to byli i lidé, kteří zakládají startup firmy a tam v nich podnikají.
Další dva pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil tady připravit, jsou pozměňovací návrhy, které se týkají Rady pro výzkum, vývoj, inovace a nově transferu znalostí, dříve RVVI. Protože jsem sám byl členem několik let této rady, tak vím, že jsme se pokoušeli, nebo respektive, ti, kteří (nesrozumitelné) se pokoušeli sestavit tuto radu pokud možno vyváženým způsobem. Domnívám se, že teď, v tento okamžik tam přibývá právě transfer znalostí, který považuji z pohledu České republiky za jeden z klíčových, protože jestli v něčem zaostáváme za, řekněme, světem, je v tom, že nám tento transfer znalostí ne příliš funguje. Tak jsem si dovolil doplnit zákon o jedno jediné slovo, aby v této radě byli vyváženě zastoupeni odborníci ze všech těchto čtyř oblastí.
Domnívám se, že to je pro budoucnost důležité. Nechtěl bych, aby prostě věci, které se týkají inovací, transferu technologií, byly, řekněme, upozaděny. A chápu, že je to záležitost exekutivy rozhodnout si o tom, kdo by tam měl být. Na druhou stranu se domnívám, že tímto slovem víceméně naznačujeme, že nám právě o takovéto odborníky v rámci podílu na řízení vědy, výzkumu, inovací a transportu (?) technologií jde.
No a poslední věc, ta vzešla z jakési komunikace se zástupci kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Je to víceméně obdobný problém, jako jsem teďka zmínil v rámci Rady pro vědu, výzkum, inovace a transfer technologií. Jedná se o tom, kdo by měl být v kontrolní radě. Je tam deset členů. Informace hovoří o tom, že je právě tato kontrolní rada nevyvážená v tom, že prostě některé z vědních oborů, které jsou klíčové, které GAČR financuje, tam nejsou vůbec zastoupeny. Takže ten návrh zní, že bychom chtěli, aby s těmito lidmi, aby teda tato kontrolní rada měla 10 členů, ale aby tam byli dva zástupci technických věd, dva zástupci věd o neživé přírodě, dva zástupci lékařských a biologických věd, dva zástupci společenských a humanitních věd a dva zástupci zemědělských a biologicko-environmentálních věd. V podstatě nejde o nic zase klíčového, zásadního, nicméně domnívám se, že přece jen se někdy proslýchá, že díky tomu, že takovéto rady, ať už je to Rada vlády pro vědu, výzkum, inovace a transfer technologií, nebo kontrolní rada GAČRu, že prostě do jisté míry můžou ovlivňovat rozhodování ve prospěch těch či jiných vědních oborů. Takže to je všechno za mě. Já se potom samozřejmě v podrobné diskusi k těmto návrhům přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a pan poslanec Špičák je, ten se omlouval, nepřítomen. Pan poslanec Heller vystoupí. Ale pardon, předtím ještě pan Svoboda má faktickou poznámku. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil jenom stručně zareagovat a potvrdit slova pana kolegy Vondráka, s kterým jsme připravovali pozměňovací návrh týkající se definice výzkumného pracovníka. Potom tam máme dva a i další pozměňovací návrhy, které úspěšně prošly výborem a je na nich, myslím, relativně velká shoda a jsou velmi přínosné, týkají se například Technologické agentury České republiky.
Potom mi dovolte zmínit už jenom stručně dvě věci, za které jsem moc rád, že v tomto zákoně jsou a že nám pomohou. Zákon umožňuje přijímat návrhy projektů průběžně, také je průběžně hodnotit. To považuju za naprosto klíčové. A potom bude možné dotace i financovat zpětně, a to již vzniklé náklady. Děkuju za to, že tenhle zákon máme. Věřím, že ho úspěšně dotáhneme do třetího čtení. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní pan poslanec Heller jako poslední přihlášený zatím do obecné rozpravy.
Poslanec Šimon Heller: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, obracím se na vás s pozměňovacím návrhem, který se týká lex dvojčat a týká se narovnání rodičovského příspěvku, který dneska dvojčata mají nárok pouze na 1,5násobek. Je to historický dluh, který jim dlužíme. A já se v podrobné rozpravě přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Mám pocit, že tu realitu prožívám už potřetí. Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou.
Poslanec Milan Brázdil: Pane kolego, dobrý večer, když jsem před chvilkou mluvil o tom, že jste to přilepil k zákonu, který vůbec nesouvisí, a vy znovu to načítáte, a vy jste se bránil, jako že Ježíš Maria, však to já můžu! Tak nezdá se vám to divné? Je to dobrý návrh, ale nepatří to někam úplně jinam? Já vím, že teď zareagujete a řeknete však já můžu. Ale já nevím. Ústavní soud řekl, že asi by se to nemělo. Já vím, že se blíží konec volebního období, a možná, že to je i dobré. Ale nemělo to být někde jinde? Ptám se vás, jestli to není trapné? Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pan poslanec Heller s faktickou poznámkou. ***