Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.10 hodin)
Ministr pro vědu, výzkum a inovace ČR Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi jen velmi stručně zmínit základní cíle tohoto návrhu zákona. Těmi cíli jsou kodifikace a konsolidace aktuálního stavu v oblasti výzkumu a vývoje a inovací, modernizace právního rámce v oblasti vědy a výzkumu nebo vytvoření jasného rámce pro technologický transfer nebo komercionalizaci jako takovou. Návrh zavádí řadu novinek, o kterých jsem hovořil již v průběhu prvního čtení. Zavádí větší flexibilitu u projektů jako takových, flexibilitu poskytování účelové podpory, možnost využít institucionální podpory založení spin-offů, zavádí přímo do zákona termín (testbet?) a podporu rozvoje inovační infrastruktury a další nové oblasti, (které?) dosud nebyly v rámci legislativy nějakým způsobem ošetřeny. V průběhu období od prvního čtení, neboli to prošlo prvním čtením, tak zazněly spousty podnětů a návrhů, které byly reflektovány pozměňovacími návrhy, které budou následně předneseny. Já mohu říct, že s většinou z nich se ztotožňuji jako ministr a zároveň získaly podporu i podvýboru nebo výboru jako takového. Týká se to zejména pozměňovacích návrhů, (?) organizační struktury Technologické agentury České republiky nebo pozměňovacího návrhu prodloužení lhůty k podání návrhu projektů. Stejně tak pozměňovací návrh, který se týká vypuštění povinnosti posuzovat projekty umělé inteligence etickou komisí nebo změny zákona o veřejných výzkumných institucích a zákona o Akademii věd, kde je navrženo řešení situace Střediska společných činností Akademie věd zřízením nové veřejné infrastrukturní instituce, aby mohli například řídit nadaci nebo dělat jinou činnost.
Chtěl bych zmínit, že jsem velmi rád za konstruktivní debatu v průběhu jednání podvýboru i výboru samotného, sám jsem se ztotožnil a podporuji dva pozměňovací návrhy, které budou předneseny z řad opozice, a pevně věřím, že získá tento návrh podporu i pak v rámci třetího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 885/1 a 2. A já poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Jan Berki a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil.
Pane poslanče zpravodaji, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně a kolegové, já to vezmu velmi stručně. Výbor první, který se tomu věnoval, byl 19. 2., který přijal pouze procedurální usnesení a již vás pan místopředseda upozorňoval, že to je sněmovní tisk 885/1. Následovaly dva podvýbory, a to 6. 3. a 19. 3., které právě prodiskutovávaly věci, které i následně jako pozměňovací návrhy byly předloženy garančnímu výboru. Pozměňovacích návrhů k projednání na výboru bylo celkově 12 a ty, které výbor si osvojil a doporučuje vám je přijmout, jsou uvedeny ve sněmovním tisku 885/2. A nebude-li proti tomu nějaký odpor, tak já se s dovolením odkážu pouze na ten tisk a nebudu celé usnesení číst, abych to celé zrychlil. Tolik za mě stručná zpráva.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. A já otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí tito poslanci: jako první je přihlášen pan poslanec Špičák. Pan poslanec Špičák tady zřejmě není přímen, tak jako druhý v pořadí je pan poslanec Karel Rais.
Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Pan poslanec Špičák mě požádal, abych za něho v podstatě řekl jeho pohled na pozměňovací návrhy, které vložil do systému, což učiním, a pak druhou část bych jmenoval tedy svým názorům. Jeho pohled je spíš takový mezinárodní, čili on by byl docela rád, kdyby v zákoně zakotvil další orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a to mezinárodní poradní orgán, který by poskytoval nezávislá expertní stanoviska k strategickým dokumentům vědy a výzkumu. A tato činnost tohoto orgánu by se řídila statutem mezinárodního poradního orgánu, což myslíme si, že zakotvení tohoto poradního orgánu by přispělo k internacionalizaci české vědy. To je jeden názor. A druhý názor, který je, je samozřejmě úprava tedy orgánů rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v tom smyslu, že v pozměňovacím návrhu, jehož číslo potom přečtu a přihlásím se k němu místo pana profesora Špičáka, tak by měly být samozřejmě úpravy, co se týká etické komise, komise pro hodnocení výzkumných organizací a programů a taky tady definuje, jak (členy?) pracovních orgánů na návrh rady pro výzkum by měl odvolávat odvolávat předseda.
On sám tyto pozměňovací návrhy dal do dvou pozměňovacích návrhů, a to jeden (pod?) číslo 6557 a druhý 6561. A ještě pro jistotu se v podrobné rozpravě k tomu přihlásím, k těmto pozměňovacím návrhům.
Co se týká - můj pohled není mezinárodní, je spíš tedy jako vnitřní, já bych chtěl konstatovat, že zákon byl už třiadvacetkrát novelizován, čili my jsme od toho čekali výrazné změny, a nejenom - byli jsme několik let ujišťováni, že budou provedeny podstatné změny zákona o vědě a výzkumu. To se bohužel nestalo. Předložený návrh zákona nejdůležitější očekávané změny, zejména daňové, vlastnické, vyšší využití a podporu (nesrozumitelné) firem, zcela opomíjí pod neoficiální záminkou nesouhlasu Ministerstva financí. To považuji, řekl bych, za hrubou chybu nebo smůlu. A což domnívám se, že taky to, že ta legislativa není v pořádku, tak to vede k tomu, že výsledky výzkumu a vývoje jsou nedostatečně využívány v praxi, a to zejména v komerci.
Stávající zákon (č.) 130 v současné době rozlišuje podporu institucionální a účelovou. Do účelových výdajů jsou řazeny výdaje, které nejsou rozdělovány na základě veřejné soutěže, ale normativně nebo na základě rozhodnutí vlády. Naopak do institucionálních výdajů jsou zařazeny výdaje na projekty operačních programů, prostě ty, o které se soutěží. Tlak výzkumných organizací dlouhodobě, například Akademie věd, dlouhodobě logicky směřuje ke zvýšení institucionální podpory, protože mimo jiné navýšení prostředků přispěje ke klidu pro vědeckou práci. Dnes musí vedení instituce zajišťovat další finance nutné pro běžný provoz instituce.
Pak jde také o to, aby institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace byla poskytována formou příspěvku, nikoliv formou dotace tak, jak je v § 54. Změna dotace na příspěvek by umožnila výzkumným organizacím efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky na její rozvoj. Tuto změnu taky návrh zákona neobsahuje, proto tady tady jsem podal pozměňovací návrh číslo 6351, ke kterému se samozřejmě hlásím.
Dále mě zaujalo to, že taky z vládního návrhu oproti současnému zákonu vypadl takzvaný specifický výzkumný vysokoškolský výzkum, jedná se o prostředky studentské grantové soutěže. A domnívám se, že by toto mělo být zachováno, protože to zajišťuje doktorandům aspoň nějaké finance. Proto podávám pozměňovací návrh číslo 6350, také se k tomu budu hlásit.
Pak některé pozměňovací návrhy jsme řešili už formou společného pozměňovacího (návrhu?) výboru, tak to nebudu tady opakovat.
A jakýsi závěr, který je obdobný závěrů, co říkal i pan kolega Špičák v prvním čtení: předložený vládní návrh nedostatečně podporuje zakládání (nesrozumitelné), zejména z hlediska využití daňových úlev v prvních x letech jejich existence, a stát - nelíbí se nám - stát prakticky neposkytuje žádné daňové úlevy. ***