Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.40 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Když se podíváme na to doplnění písmena i), to znamená, aby tam mohli nahlížet a (mít?) přístup do toho registru ubytovacího zařízení krajské, městské a obecní úřady, tak tam jde o to, aby oni mohli kvalifikovaně vyhodnocovat dopad toho krátkodobého ubytování na dostupnost a cenovou hladinu bydlení, provádět cílené analýzy - měly prostě ty informace, posílit dohled nad dodržováním místních předpisů, především ve vztahu k regulaci krátkodobého ubytování a prevenci negativních externalit. Proto já jsem dneska shodou náhod vystoupil tady, je tuším asi po osmé, s tím, abychom zařadili rovnou i ten tisk 41, což je vlastně návrh zastupitelstva hlavního města Prahy, který by to právě přenesl - to rozhodování, změnou živnostenského zákona na obce. Takže tolik k odůvodnění pozměňovacího návrhu 6551, to znamená rozšíření o ty dvě instituce, o dvě písmena h) a i).
Pak tady mám pozměňovací návrh, kde jsme tedy v pořadí Robert Králíček, Patrik Nacher, pod číslem 6548, kde do § 9g doplňujeme u písmena a) bod 3, kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem o povolení užívání stavby k poskytování ubytovacích služeb, nebo v případě ubytovacího zařízení umístěného v přístavišti nebo kotvišti na vodní ploše jiný obdobný doklad. Stejně tak i doplňujeme písmeno (bod?) 4, kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem o povolení užívání stavby k poskytování ubytovacích služeb, anebo vlastně pak už to pokračuje úplně stejně.
Cílem návrhu je tedy zajistit efektivnější správu a kontrolu poskytování ubytovacích služeb a snížit administrativní a operativní zátěž stavebních úřadů a dalších orgánů. V současné navrhované právní úpravě totiž chybí, pozor, explicitní povinnost poskytovatelů ubytovacích služeb prokázat soulad s kolaudačním režimem přímo v rámci procesu registrace. Jo? To je ta podstatná věc, jestli si rozumíme. Prostě oni poskytují ubytování a už v té chvíli registrace by měli oni to dát do souladu s tím kolaudačním režimem, čímž kdybychom tuto tu změnu schválili, tak dojde k preventivní filtraci nevyhovujících případů už v počáteční fázi registrace. To si myslím, že je logické. Cílem je tedy zvýšení transparentnosti poskytování ubytovacích služeb, snížení zátěže stavebních úřadů a dalších kontrolních orgánů a lepší vymahatelnost pravidel stavebního práva. Tolik tedy tisk (dokument) 6548.
Teď jde o to, jakoby cílem by opravdu mělo být.. Já rozumím, že tento návrh je jako širší, o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, e-Turista a podobně. Já mám trochu péči o užší segment, který se tady snažím čtyři roky z toho dostat, a to je právě řešení toho krátkodobého ubytování, jak už jsem řekl v tom bodě programu. Troufám si říct, že se to týká v zásadě v České republice - zejména tedy tam, kde to je jakoby už příliš nad určitou úroveň akceptovatelnosti, tak se to týká třech, řekněme, míst, a to je centrum Prahy, Českého Krumlova a centrum Karlových Varů, bych tak viděl. Možná mě třeba doplníte ještě o nějaká města. A teď jde o to, co by se s tím mělo dělat. Tyto dva pozměňovací návrhy si myslím, že k tomu nějak směřují.
Já jsem si ještě nechal udělat vlastně takový seznam těch věcí, abychom si tedy rozuměli, že kromě toho, že by si to skutečně měly regulovat na tom svém území obce samy, protože ony vědí, koho se to týká a koho ne. Mně jde zase teďka o to, a proto i říkám záměrně na mikrofon, abychom potom nepronásledovali někoho, kdo má někde chatu, kterou pronajímá někde v Krkonoších - problém to není, a najednou by na něj vyplula celá řada administrativních úkolů. Ne. Je potřeba odlišit to, kde bychom toto opravdu měli řešit, což říkám, což je zejména v těch domech, kde půlka bydlí a půlka vlastně funguje jako ubytovací zařízení, tudíž tam vlastně na sebe narážejí tyto dva úplně rozdílné pohledy na to, jak užívat ten byt a dvě rozdílná práva. Takže jenom abychom potom to tady řekli. Říkám to dopředu. Proto by bylo dobré, a zaznamenal jsem tam nějaké další pozměňovací návrhy, které by k tomu směřovaly, aby potom nakonec i ta obec na svém území si rozhodla o těch podmínkách samotných.
Ale já jsem si nechal stáhnout, co by to vlastně znamenalo. Ideální by samozřejmě bylo, aby ten, kdo chce ten byt proměnit v zásadě v hotelový pokoj, tak by mělo dojít k nějaké rekolaudaci. Tak jsem se zeptal, co všechno by se mělo změnit, co všechno by se mělo dodržovat jinak, protože z hlediska bezpečnosti, hygieny, nějakých požárních pravidel, tak mám tady toho celou stránku, a to si ještě troufám říct, jak jsem pochopil z toho textu, že to není úplně všechno, od nějaké projektové dokumentace přes podklady pro hygienu, vypracování plánu bezpečnostního řešení pro daný prostor a byt - pak s tím souvisí, že samozřejmě by chodily různé kontroly, jestli jsou ty podmínky splněné, jaké jsou tam rozdíly oproti normálnímu bytu, jiný požární stupeň ochrany - logicky i z hlediska frekvence toho pohybu tam, ochranné prvky jako jsou hasicí přístroje, hydranty, někdo může požadovat protipožární dveře, okna, detekce kouře, nouzové osvětlení, stop tlačítko, požární ucpávky, označení únikových cest - což si třeba myslím, že v činžovním domě zrovna bude jako docela problém toto, vchodové dveře musí být protipožární - to samé se týká i, jak jsem zaznamenal, koberce třeba, otázkou je výtah, únikové schodiště. To je pohled hasičů. Pak je tady pohled hygieny - dostatečné odvětrávání, z WC by člověk neměl vyjít rovnou do obytného prostoru třeba, obývák, kuchyně. Prostě úplně něco jiného je byt a úplně něco jiného je hotelový pokoj. Klimatizace. No a teď do toho samozřejmě budou hovořit památkáři. To vše přes Portál stavebníka, takže pak by to mělo mít všechno domovní řád, provozní řád, směrnice požární ochrany, pravidelné roční revize elektrohasicích přístrojů a bezpečnostních prvků, zajištění a smlouvaná likvidace odpadu a podobně.
Jinými slovy, já jsem tady udělal takový výcuc z toho, že opravdu je rozdíl mít byt a bydlet, a je rozdíl mít prostor, který se vlastně promění v hotelový pokoj. Já tady nechci nikomu jakoby bránit tomu, aby se svým majetkem nakládal, jak chce, ale ten zároveň nemůže omezovat ty sousedy. To je prostě úplně jasné. To znamená, je potřeba někde najít nějakou hranici. V některých metropolích západní Evropy to třeba řeší, že se limituje počet dnů, po kterou můžete to krátkodobé ubytování nabízet. Například na 150, mám pocit, že Berlín, teď mě nechytejte za slovo, na 100 dnů v roce a podobně. Plus nějaké další podmínky úpravy těch prostor, které já jsem vám tady před chvilkou jako příklad přednesl, a to proto, aby tam byl jasně vidět ten rozdíl, aby byla zajištěna bezpečnost toho prostoru. Dodávám i to, a to by se mohlo líbit támhle kolegům z ODS, kteří se baví teďka, a moc mě neposlouchají, aby se i narovnalo to prostředí konkurenční, kde, jak jsem řekl, hotely a penziony prostě musí splnit desítky různých podmínek a pak někdo, kde se vlastně to chová úplně podobně, neříkám stejně, jo, ale podobně, tak ne. ***
