(pokračuje Eva Fialová)
Takže to jsou dva klíčové body, které já spatřuju, že stačilo, abychom mohli jednat s Evropskou komisí ohledně těch finančních toků, u kterých se bráníte, že ten zákon je potřeba kvůli Národnímu plánu obnovy. Stačilo doupravit některé naše současné zákony, aby ten systém byl nějakým způsobem funkční. Ale i tak dobře, já jsem se smířila s tím, že filozoficky absolutně nesouhlasím s navrženou úpravou, a snažili jsme se celou dobu přistupovat k tomu konstruktivně a navrhovat některé dílčí změny, které by byly pro funkčnost toho zákona nějakým způsobem lepší, takže jsem ráda, že jste přistoupili na to a dali jste nakonec víceméně palec nahoru na to, že budeme přistupovat k tomu, aby majitel bytu musel předkládat bezdlužnost vůči SVJ, protože samotný nájemce často třeba tomu majiteli zaplatí, ale majitel bytu neodvede už povinné odvody do SVJ, což za to moc děkuju, že bude muset dokladovat, nebo že jste přistoupili na to, že pokud nebude prokazatelná povinnost spolupráce s asistencí na straně dané podporované osoby, tak že je to důvod k výpovědi bytu, nebo že jste přistoupili takzvanou na překlenovací asistenci, která má napomáhat lidem, když se třeba budou přestěhovávat z podporovaného bydlení na jiný druh bydlení, protože znovu tam může nastat komplikace ohledně komunikace, předsudky a tak dále, jiné věci, takže za to jsem ráda. Ty věci vycházely opravdu z praxe. Já jsem hodně velký praktik a dokážu si představit, co to dokáže v té dané lokalitě způsobit.
A já už jsem tady na to upozorňovala, pane ministře - vy opravdu víceméně slibujete něco, co těm lidem, kteří jsou tak už zoufalí, co se nemusí stát. Když si představím zbytek republiky a osoby, pro které by měly být tyto byty určeny, tak se obávám, že stejně ty byty do toho systému od soukromých vlastníků nezískáte. Nezískáte je možná ani od obcí, protože v současné chvíli ony nemají, většina z nich nemají dostatečný svůj bytový fond a nechtějí přistupovat na tyhlety prostředky. Takže opravdu tady operujeme s nadějí a vytváříme zákon, který je určený potom přijetím pozměňovacího návrhu pro 160 000 osob.
Toto se týká zbytku republiky, ale druhý paradox, který nastane, nastane i z kraje, ze kterého jste vy, ze kterého jsem z jiného já, některý z ostatních kolegů, z Moravskoslezského kraje, takže se to týká těch tří krajů, které jsou strukturálně dlouhodobě postižené - Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, kde naopak ti lidé budou velice rádi, nebo ti obchodníci s chudobou, do toho systému ty byty vkládat. Já už mám těch dotazů spoustu za město: Kdy tam můžeme byt vložit? Protože je to velice pohodlné, když něco vlastním, tak proč by se mi stát o to nepostaral? Proč by mi negarantoval můj nájem? Proč vlastně bych se měl vůbec nějak zabývat tím, že budu muset se sousedem i komunikovat nebo s tím samotným nájemcem? Vždyť je to strašně pohodlné. Kolik těch bytů má od nás koupeno opravdu obchodníků s chudobou, o kterých vy tady mluvíte? Ten zákon opravdu nevyřeší ani problematiku problémových ubytoven, opravdu ji nevyřeší, nemůžete nabídnout bydlení úplně pro všechny. A já se pak v jednotlivém komentáři k jednotlivým pozměňovacím návrhům ještě dostanu, o jakých lidech mluvíme a proč o nich mluvíme.
A vůbec, co mě překvapuje, je, že tady kolegové, kteří říkají, jak na všechno budeme potřebovat finance, vůbec jsou ochotní tento zákon podpořit a jít touto cestou, když tady hledáme každou korunu, která by mohla být použita na to, aby se opravdu vystavělo aspoň nějaký zlomek bytů. Vy tvoříte hypotézu iluze. Já když tady opravdu vezmu, a říkáte, že to má vyřešit problém s dostupným bydlením, tak ta iluze je, když se budeme bavit o 1,6 milionu osob, o kterých uvádíte, že jsou ohroženy ztrátou bydlení, vezmu průměrnou domácnost, což budou tři osoby, tak tímto systémem, když to vydělím, máme 503 000 domácností a budeme to tímhle způsobem, když vy říkáte, že získáte 2 až 3 tisíce bytů, řešit úplně ad absurdum až 177 let. Hm... Nebo když si vezmeme, že to bude teda po přijetí pozměňovacího návrhu, a bude to sloužit pro 160 000 osob, což jsou - a budu počítat, že teď už tam nám spadnou vícečetné rodiny, a průměr bude na domácnost čtyři osoby, tak to budeme řešit - víte, jak dlouho? 13 let. To asi nám fakt tu problematiku nevyřeší, opravdu potřebujeme začít stavět a mít dostatečný bytový fond v rámci měst, které jsou schopné si s tím poradit.
A když už si teda o tom bavíme, o tom zákoně, tak bych kolegům - kterých už je tu tady žalostně fakt málo, a všichni se honosí do volebních programů, jak budou řešit bydlení, a tady ty prázdné lavice jsou skvělé k tomu - tak bych ráda připomněla - doufám, že aspoň to sledují u svých obrazovek - připomněla, co opravdu tento zákon řeší. Tak si to pojďme říci.
Za prvé - prvním pilířem je vybudování systému kontaktních míst. Tato kontaktní místa nebo centra pro bydlení mají vzniknout na vyjmenovaných ORP, které komplexním pozměňovacím návrhem stahujeme na 115. Doteď jsem nepochopila úplně ten klíč, ale dobře, budiž. Chápu, že jsou to lokality, kde je problém s bydlením, plus některé další z ORP, aby tam byla nějaká dostupnost, dobrá dojezdová vzdálenost, ale to už je na vás, abyste si vysvětlili, proč zrovna v tomhle městě to nebude potřeba, a kdo bude těm obcím, kde to je nakázané, v dané lokalitě nebo v tom kraji, kompenzovat finanční prostředky, že to budou dělat za jiné obce. To jsem se nikde fakt nedočetla, ale dobře.
Takže ke kontaktním místům pro bydlení, abychom si to představili. Přijde tam osoba, která si myslí, že bude mít problém s bydlením - dá se říct, že to bude téměř každý třetí občan v dané..., nebo si bude myslet, že mu tu problematiku vyřeší a že bude moct mít nárok - přijde na to kontaktní centrum, řekne: Já chci řešit bydlení. Udělá se mu nějaké základní poradenství, zjistí se: Ale vy vlastně bydlíte, tak na to nárok nemáte. Máte možná problém ho ufinancovat a zkoušeli jste si třeba podat žádost o nějakou dávku na bydlení? Takže se odkáže na zátěž Úřady práce, což je taky v pořádku, případně se podívá na internet ten daný pracovník a zjistí: No, tak dobře, nám tady v realitce vychází, tady a tady máte takovou a takovou vratnou kauci, tak tam zkusíme zavolat, nebo řekne: Pojďte si pořídit finančního poradce, nebo cokoliv jiného, tak tohle všechno musí udělat kontaktní centrum pro bydlení. Nicméně tento úředník ještě bude zkoumat, jestli se ta osoba vejde do zranitelných osob, která by náhodou neměla mít nárok na podporu v bydlení, což je přiřazení bytu. Ale tam jsou takové skupiny občas, že je potřeba jít i do zdravotního stavu toho daného člověka. Nejsem si úplně jistá, že pracovník z toho kontaktního centra bude mít dostatek všech těch zkušeností, aby vůbec posoudil to, jestli ten daný člověk vůbec může spadnout do té fiktivní evidence naděje, já tomu budu říkat, a bude vůbec předložen do budoucna podle toho pozměňovacího návrhu, který se navrhuje z dílny na snížení životního minima nebo posuzování, co musí osobě zbýt, na 1,43, že jestli ho vůbec tam pošle, aby tím majetkovým testem prošel. ***