(pokračuje Petr Kulhánek)
Další úpravy povedou k posílení kontrolních mechanismů v systému podpory bydlení, jako například dokládání bezdlužnosti vůči společenství vlastníků jednotek při zápisu bytu do systému, stanovení postupu posuzování rezidenční segregace při zápisu bytu do systému, stanovení nespolupráce a asistenci v bydlení jako důvod k vypovězení nájemní smlouvy.
Vzhledem k paralelnímu projednávání zákona o státní dávce, státní sociální pomoci, vzešla od spolupředkladatele Ministerstva práce a sociálních věcí potřeba sladění a provázání obou reforem. To bude probíhat prostřednictvím vydávání závazných stanovisek Úřadu práce České republiky k žádostem o podpůrná opatření. Úřad práce bude v rámci závazného stanoviska na základě příjmového testu určovat, zda může potřeba podpůrného opatření u domácnosti do evidence podpory bydlení být zapsána. Zmíněné změny se odrazily i v nutnosti odložit účinnosti zákona na 1. leden příštího roku, u některých komponent až na 1. červenec roku 2026.
Návrh zákona se opírá o robustní datovou základnu. Víme, s jakými zdroji můžeme počítat, a víme, že je zákon realizovatelný, a hlavně že bude efektivní. Nic na tom nemění ani zmíněné úpravy, které byly nutným kompromisem. Bez těchto kompromisů bychom nemohli splatit dluh, kterým absence podobného zákona bezesporu je.
Víme, že nepředkládáme všespásné řešení krize bydlení v České republice, ale jedná se o nezbytný základ toho, co mnohé evropské země už dnes realizují, nezbytný základ, který spolu s investicemi do bydlení a podporou výstavby dostupného nájemního bydlení nastavuje cestu k postupnému řešení bytové krize. Pokud tedy nechceme, aby nám v České republice vyrůstaly další generace lidí v azylových domech, na ubytovnách, tedy v bytové nouzi, která má krom dopadu na jednotlivce a rodiny ohromné dopady na státní rozpočet, musíme se tomuto problému dnes postavit čelem. Každý další odklad zákona, tedy cesty ke skutečnému řešení bytové nouze v České republice, se prodraží nám všem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane ministře. V tuto chvíli tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní zpravodajka, má ctěná kolegyně Eva Fialová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji za slovo. Jenom na začátek, já už teď budu vystupovat ne jako zpravodajka, nicméně hned na začátku po dohodě v roli zpravodaje přečtu úpravu legislativně technickou, která musí zaznít v obecné rozpravě, kdy jsme se s ministerstvem po jeho souhlasu dohodli ohledně úpravy účinnosti, která zní v § 142: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou za a) § 115, 116 a 120, které nabývají účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení, a za b) části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2026." Je to z důvodu toho, vzhledem k tomu, jak se zákon dlouho projednává a (že) je v původním návrhu uveden jasný termín, tak by se nemusel stihnout. Z tohoto důvodu se dává tahleta účinnost, protože je čistě závislá na výplatě nebo převodu finančních prostředků pro kraje.
A teď nyní za mě osobně k samotnému návrhu zákona; na konci bych ráda přednesla naše stanovisko klubu k samotnému zákonu. Samotný zákon, pane ministře (Poslankyně Fialová si významně vzdychla.), je strašný. Já mám jenom bodově, ale budu asi delšího charakteru, protože chci na úvod říci, že jste nám zkrátili lhůty na projednávání mezi druhým a třetím čtením. Úplně se to jeví z dnešního pohledu zbytečné a nemohlo dojít k řádné rozpravě ohledně pozměňovacích návrhů, které byly předneseny ve druhém čtení. Takže dopředu avizuji, že možná toto třetí čtení nebude typické, kde bychom obhajovali nebo si říkali jenom o těch samotných pozměňovacích návrzích, ale asi bude sloužit jako diskuse, protože ta hodina a půl (nesrozumitelné), které se pak přerušovala i Sněmovna a posouval začátek Sněmovny v předchozím týdnu, kdy Sněmovna zasedala, tak bylo tím, že jsme nestihli vlastně prodiskutovat jednotlivé dopady a co to všechno bude obnášet. Takže dopředu avizuji, že možná ta rozprava bude delší, a kolegové, kteří neměli možnost se na ten výbor dostavit, by rádi se k tomu vyjadřovali a s vámi diskutovali, což nám nebylo umožněno kvůli zkrácené lhůtě - což je paradoxní, protože jsme se dostali úplně do toho stejného stadia, že to projednáváme dnes, kdyby nebyla lhůta zkrácena.
Strašně mě mrzí, pane ministře, že - dneska jste to tedy neuvedl, ale často uvádíte tento zákon a chlubíte se tím, že přicházíte s návrhem zákona, který zde měl být dvacet let, což mi přijde jako smutné od ministra pro místní rozvoj, který přichází de facto s návrhem zákona, který by měl být spíše na Ministerstvu práce a sociálních věcí a bude řešit problematiku lidí, které dlouhodobě budeme posuzovat vlastně majetkovým příjmem na Úřadu práce. Jako ministr pro místní rozvoj byste se měl chlubit spíše tím, kolik bylo vybudováno bytů v majetku města, kolik se uvolní finančních prostředků na to, aby se vystavěly další nové byty a aktivně se začalo víceméně stavět, a ne tím, že tady vzniká zákon, který de facto nic nepřináší, nepřináší nový byt na trh, ale buduje robustní systém, což mě docela mrzí - (proto)že ministr pro místní rozvoj by měl mluvit úplně jiným způsobem.
Sama osobně jsem doufala, když jste nastoupil do této funkce, že třeba přehodnotíte celkově návrh tady toho zákona, bude se v něm... necháte za tu dobu, než došlo před druhým čtením, a byl de facto tři čtvrtě roku nějaký prostor mezi tím, jak jste nastoupil, a než došlo k druhému čtení, že dáte pokyn na přepracování, aby se tam objevily principy například prostupného bydlení nebo aby se více apelovalo na podporu měst a obcí, a ne že budeme podporovat soukromé subjekty a neziskový sektor. To mě opravdu mrzí. Převzal jste ho tak, jak to bylo, a ještě jste dopustil dohody ohledně předložení pozměňovacího návrhu, který celý ten princip nějakým způsobem bortí a způsobí to, co způsobí, a já o tom budu dále mluvit.
Často dostávám dotaz nebo kritiku vůči mojí osobě, že mluvím často o tom, že není tento zákon potřeba. Ano, není, prostě není - v této podobě, jak jste ho navrhl, tak není. Obce s problémovými osobami, které mají problém s bydlením, umí v současné chvíli pracovat, ale nemají ty byty, kam by je umisťovali. Vy přicházíte s návrhem, že budete doufat, že vám někdo dá ze soukromníků byt do tohoto systému, a bude obsazován tak, jak bude obsazován. Z tohohle důvodu si myslím, že by stačilo bohatě mít úpravu zákona, teď už u superdávky, kdy efektivním nástrojem z tohoto pohledu je vyplácení takzvané vratné kauce, která se v současné chvíli vyplácí z hmotné nouze, protože to je ten největší problém u současných lidí, kteří bydlí na ubytovnách, o kterých jste tu mluvil, v nevyhovujících podmínkách, protože jim nezbývají finanční prostředky na to, aby si zaplatili vratnou kauci, která často u soukromníků je potřeba, což tento nový zákon neřeší. Jediné, co nám řeší, tak řeší to, že nám asistence pomůže tuhle dávku vyběhat. OK, jestli tohle má být práce Ministerstva pro místní rozvoj - dobře.
Dále, proč považuji tento zákon za nadbytečný, je - stačilo. Souhlasím maximálně s asistencí, protože někteří lidé potřebují nějakým způsobem doprovod, pomoct nastartovat, jakým způsobem se bydlí, jakým způsobem se musí předcházet konfliktům se sousedy a mnoho dalších. Ale to šlo úplně bez problémů vyřešit způsobem takovým, že se upraví zákon o sociálních službách, kde by se dala nějakým způsobem povinnost. Ale ne, my jdeme cestou, že asistence bude duplicitní, mimo registrované služby, a de facto se dává maximální pravomoc již současným sociálním službám, které tuto činnost dělají tak duplicitně - dopoledne si obslouží svoje vlastní klienty v rámci své běžné agendy, a třeba odpoledne ten samý člověk bude vykonávat asistenci pro deset osob, protože to je tak dané, že to je zvládnutelné, a navíc ta odměna nebude náležet té samotné osobě, která bude práci vykonávat, ale neziskovému sektoru, který bude rozhodovat o současném platu. ***
