Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já jsem argumentovala tím, že hned příští týden je výborový týden a že nic nebrání tomu, aby normálně ve výborovém týdnu výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj věc projednal. Nicméně tlačilo se na to, že to musí být 7 dní. A co se stalo? Výbor jednal v době, kdy zasedala Sněmovna, a celá Sněmovna čekala, až skončí výbor. Od kdy Sněmovna čeká na výbor? Kolegové, kolegyně, to se fakt ještě nestalo! Ale proč o tom mluvím? Protože právě minulý týden jsme si o tom povídali, že to není vhodné. Vysvětlovala jsem to kolegovi Coganovi. Ne, za každou cenu. Tak protože pan ministr Kulhánek nepřipraví tisk včas a všechny věci, tak celá Sněmovna bude čekat na projednání ve výboru? Kolegové, kolegyně, to už je přes čáru. Já bohužel se k tomu budu muset vyjadřovat opakovaně, protože teď tu zjevně nikdo není z předsedů koaličních klubů. Pardon? (Námitka, že je přítomen poslanec Benda.)

Marku, prostřednictvím předsedajícího se ti omlouvám, ale kolega Cogan by měl zvážit, zda by si neměl zopakovat jednací řád Poslanecké sněmovny. V době, kdy jedná Sněmovna, výbory podle zákona - podle jednacího řádu Sněmovny - nejednají.

Možná když nám tvrdíte, že my obstruujeme, tak dneska obstruovalo hnutí STAN tím, že si prosadilo zkrácení lhůty a výbor jednal v době jednání Sněmovny. Takže všichni jsme museli čekat, až výbor skončí. To fakt bylo pěkné zahájení třetích čtení, kdy tam jsou věci, které čekají na projednání! Potřebujeme zákon o lobbování, abychom mohli dostat peníze z Evropské unie, protože jsou na to navázány peníze. Potřebujeme zákon o silničním provozu, ale výbor pro veřejnou správu jedná, tak si všichni počkejte. Takže obstrukce ze strany STAN.

Vážené kolegyně, kolegové, doufám, že mě podpoříte, a žádám jako první bod dnešního jednání bod Jednání výboru v době zasedání Sněmovny. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Richtera. Jenom podotýkám, že se jedná už o poslední přihlášku, takže poté bychom se mohli pustit do hlasování.

Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil zařadit nebo dát návrh na zařazení nového bodu do jednání Sněmovny. Tento bod jsem měl připraven už minule, ale nedošla na mě řada, tak jsem využil dnešního dne a název bodu by byl Reálné dopady povodní na sportovní kluby v České republice versus státní, respektive vládní pomoc. Chtěl bych to zařadit na pátek jako první bod jednání.

Teď krátce odůvodnění tohoto bodu, jaký je důvod a potřeba projednání? Je, že povodně, které loni postihly různé části České republiky, způsobily rozsáhlé škody nejen na majetku jednotlivců, ale i na infrastruktuře včetně sportovních zařízení. Přestože vláda vyčlenila prostředky na obnovu postižených oblastí, problémem zůstává, že některé kraje a konkrétní subjekty včetně sportovních klubů nebyly do těchto programů zahrnuty.

Sportovní kluby mají specifickou roli ve společnosti. Nejde jen o místa pro rekreační sport, ale také o centra pro mládež, komunitní život a v některých případech i součást profesionálního sportovního systému. Mnoho z nich je však nyní v situaci, kdy nemají prostředky na opravy, a jejich existence je ohrožena. Problémové aspekty současného systému podpory: Selektivní rozdělení pomoci, kdy vláda primárně vyčlenila prostředky pro konkrétní kraje, které byly vyhodnoceny jako nejvíce postižené, ale neexistuje plošný přístup, který by umožnil čerpání pomoci všem postiženým subjektům.

Nezohlednění reálných škod, v některých krajích sice nebyly záplavy tak rozsáhlé v celém regionu, ale jednotlivá města a obce utrpěly výrazné škody. Například některé sportovní kluby přišly o veškeré vybavení, kabiny, hřiště a sportoviště, ale jejich region nespadá do oficiálních plánů obnovy.

Absence specifických dotačních titulů pro sport, současné krizové programy jsou často zaměřeny na podnikatele, obce a jednotlivé občany, ale neberou v potaz neziskové organizace a sportovní kluby, které rovněž provozují majetek a potřebují pomoc s obnovou.

Neefektivní administrace a byrokratické překážky, mnoho klubů, které se snaží získat prostředky na obnovu, naráží na složitou administrativu a nejasná kritéria pro podporu, což prodlužuje nebo znemožňuje přístup k financím.

Hlavním cílem projednání tohoto bodu je zajistit spravedlivé a účinné rozdělení pomoci sportovním klubům napříč celou Českou republikou, a to v souladu s reálnými škodami, nikoliv pouze na základě administrativního rozšíření.

Vypracování přehledu skutečných škod v jednotlivých regionech, včetně těch, které nejsou aktuálně zahrnuty do plánu obnovy, jsou konkrétní návrhy k diskusi. Rozšíření státní pomoci o samostatný dotační program zaměřený na obnovu sportovišť a zázemí, zjednodušení administrativy pro čerpání pomoci zejména pro menší a komunitní kluby, které nemají kapacity na složité grantové žádosti, a spolupráce s Národní sportovní agenturu a dalšími institucemi, aby se zajistila efektivní koordinace a pomoc skutečně dorazila tam, kam je potřeba.

Tento bod není pouze otázkou financí, ale také férového přístupu k obnově sportovní infrastruktury v celé České republice. Sportovní kluby se aktivně podílejí na výchově dětí, mládeže a podpoře zdravého životního stylu, a proto by neměly být opomenuty jen kvůli administrativnímu vymezení oblasti pomoci. Proto je nezbytné projednat tuto problematiku na půdě Sněmovny a zajistit adekvátní řešení, které pokryje reálné dopady povodní na sportovní sektor, a tím pomůžeme Národní sportovní agentuře řádně vypsat dotační tituly i na další postižené oblasti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsou vyčerpány všechny přihlášky, tak mám zde žádost o slovo od pana předsedy Bendy.

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil jménem koaličních klubů vetovat zařazení nových bodů. Myslím, že máme na programu dostatek důležitých zákonů ve druhém, třetím i prvním čtení, abychom zařazovali nové body, takže vetuji zařazení všech nových bodů.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že zde byly návrhy pouze na nové body, v tuto chvíli není co hlasovat.

V tom případě se můžeme přesunout k jednotlivým bodům.

Jsme u bodu číslo

183.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 813/ - třetí čtení

Já bych poprosil... Už vidím, že místo u stolku zpravodajů zaujímá pan ministr dopravy Kupka a stejně tak bych poprosil pana zpravodaje za hospodářský výbor Blahu.

Jenom podotýkám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 813/3. Ten vám byl doručen dne 29. ledna tohoto roku a usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 813/4.

Pane ministře, máte zájem vystoupit před otevřením? Ano, prosím.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, měli bychom dnes ve třetím čtení projednat takzvanou devítinovelu, tedy soubor návrhů změn zákonů, které budou znamenat celou řadu důležitých pozitivních změn v oblasti dopravy. Měli bychom kroky, které dnes, pevně doufám, přijmeme, zajistit větší bezpečnost na českých silnicích a dálnicích. Jeden z těch významných kroků je proměna současného Centra služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy tak, aby bylo možno efektivněji kontrolovat přetížené kamiony. Zároveň Inspekce silniční dopravy bude mít možnost do budoucna sama provádět kontroly toho, co teď musí realizovat ve spolupráci s dvoučlennou hlídkou Policie České republiky, a tak vlastně zbytečně běží čas čtyřem lidem, pracovní čas, který je možné využít efektivněji.

Zároveň bude Inspekce silniční dopravy dál kontrolovat například dodržování omezení jízdy, tedy povinné přestávky a pracovní dobu řidičů kamionů, bude provádět také státní odborný dozor v silniční dopravě.

Další důležitou změnou je poptávková doprava. Věc, která se v některých regionech už zkouší a znamená významné rozšíření možnosti veřejné služby tak, aby kraje dokázaly zajistit tu potřebnou službu, dostat se z bodu A do bodu B, ale zároveň například mimo ty dopravní špičky, kdy tu dopravu využívá méně lidí, tak nevypravovat velké autobusy, ale svézt lidi na základě jejich poptávky prostřednictvím elektronické mobilní aplikace na místo, kam potřebují. Výhodou poptávkové dopravy je to, že ty menší autobusy, dodávky, mikrobusy mohou zastavit i v místech, kde nejsou ty kamenné zastávky, a přiblížit tak tu dopravu významně třeba seniorům nebo lidem, kteří se prostě pohybují v terénu hůř. ***