Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, pojďme si shrnout, co nám novela školského zákona přináší. Chtěla bych připomenout, že původní návrh novely se týkal pouze regulace PHmax školy, tedy regulace počtu odučených hodin ve školách, dále institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů a zavedení možnosti indexace škol, tedy zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Během druhého čtení bylo načteno 27 pozměňovacích návrhů, z toho čtyři opoziční a 23 koaličních, včetně kritizovaného přílepku RUD ohledně převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje.
Opět se stal z návrhu novely školského zákona nepřehledný guláš pozměňovacích návrhů, které se týkají celého spektra školství - od ukotvení pozic sociálního pedagoga a dalšího pedagoga, metodika prevence, přes změnu maturitní zkoušky, přijímací zkoušky, programu vyšších odborných škol, duální vzdělávání, kombinovanou výuku, změny u konkurzu na ředitele, změny u školských rad, slučování škol, zvýhodňování soukromých škol, až po přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.
Kvůli pozornosti, kterou vyvolala vlna kritiky a nesouhlasu k převodu financování nepedagogických pracovníků, téměř zapadl prvotní záměr novely, a to regulace PHmax, tedy maximálního počtu odučených hodin, které škola dostane zaplaceny ze státního rozpočtu. Systémové pravidlo, které doposud zajišťovalo předvídatelnost financování škol, a toto vláda svým opatřením narušuje. Již loni vláda snížila všem školám hodnoty PHmax o 5 % a nyní přichází s návrhem vytvořit si v zákoně zmocnění, které jí umožní regulovat meziroční nárůsty počtu odučených hodin. V době, kdy bude potřeba činit mimořádná úsporná opatření, tedy v ekonomicky chudých časech. Opět tedy má být školství otloukánkem, který bude první na ráně, až se státu nebude ekonomicky dařit. To je opravdu velmi prozíravé. Vláda argumentuje, že dosavadní systém financování základních a středních škol vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro žáky a učitele, avšak za současné ekonomické situace, že je potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit.
Vyšší komfort, to je opravdu skandál, že by učitelé a žáci mohli mít pro výuku komfortní podmínky. Takže v rámci úspor přistřihneme křidýlka školám, které využívaly inovativní metody výuky, a rovněž zkomplikujeme odborným školám praktickou výuku. To ukazuje, že vám vůbec nejde o zvyšování kvality vzdělávání, ale o pouhé úspory. Nicméně toto není jediné úsporné opatření. Podíváme se dál, co navrhujete a jak chcete šetřit na dětech.
Institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. Návrh počítá se zajištěním poradenských služeb psychologem nebo speciálním pedagogem pouze ve větších základních školách nad 180 žáků. Zde budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru. Menší školy, pod 180 žáků, budou muset o psychologa či speciálního pedagoga žádat jako podpůrné opatření pro potřebné děti. Na střední škole nejsou tyto pozice řešeny vůbec, střední škole bude muset psychologa hradit zřizovatel nebo z evropských fondů. Od poraden se bude očekávat, že metodicky povedou pracovníky školských poradenských pracovišť. S poradnami však nikdo nekonzultoval jejich kapacitní a personální možnosti, a tato úprava zákona jim přidává další povinnosti, jako metodické vedení školních psychologů a speciálních pedagogů na spádových školách, na což absolutně nemají kapacity, a k tomu tristně nízké platy.
Vláda způsobila, že školní psychologové a speciální pedagogové se stali pedagogickými pracovníky druhé kategorie, ačkoliv se od nich očekává, že budou ve školách působit také jako metodická podpora pedagogů v práci s problémovými dětmi. Odborníci upozorňují, že plánované změny jsou vůči poradenskému systému, který se tvořil mnoho let a byl zatěžován mnoha legislativními zásahy, velmi necitlivé a vzbuzují u pracovníků školských poradenských zařízení oprávněné obavy, jak bude stále náročnější poradenská činnost dostatečně finančně a personálně zajištěna. Školní psychologové důrazně upozorňují, že zásahy, které nyní přicházejí bez ohledu na potřeby klientů, škol i pracovníků školských poradenských zařízení, ohrožují již tak přetížený a dlouhodobě nesaturovaný poradenský systém.
Školní psychologové stále nemají žádné profesní jistoty. Jejich nenahraditelné služby a postavení ve školách jsou ovlivněny jejich krátkodobými způsoby financování z evropských fondů, což vede k jejich sociální i pracovní nejistotě. Dochází tak k odlivu zkušených odborníků ze školství, kteří po více než 15 letech působení ve školách považují za nezbytné, aby se jejich postavení ve vzdělávacím systému skutečně vyřešilo a přešlo se od slov k činům. Nejistota financování vedla k ukončení pracovního poměru řady odborníků, anebo školy hledají další zdroje často i na úkor platu učitelů. Přitom stávající situace ohledně zhoršujícího se duševního zdraví dětí i pedagogů si žádá vysokou potřebu přítomnosti školních psychologů.
Ministerstvo školství navrhuje v rámci novely školského zákona změny financování školských poradenských zařízení a jeho převod na centrální úroveň pomocí takzvaného celostátního normativu. Kritika odborníků směřuje k pozměňovacímu návrhu, který stanovuje, že z normativu bude financována pouze pedagogická činnost, nikoliv tedy sociální pracovníci, kteří jsou klíčoví pro práci s klienty a s jejich rodinami, především u klientů z odlišného kulturního prostředí. A co je alarmující, je převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, zasáhne žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy stát nebude mít žádné právní nástroje, jak vymáhat financování některých podpůrných opatření pro děti s handicapem.
S navrhovanými změnami ohledně školských poradenských zařízení nesouhlasí odborné Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálních pedagogických center a Asociace školní psychologie. V původním návrhu novely vláda zrušila i dalšího pedagogického pracovníka jako opatření pro zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Je dobře, že pozměňovací návrhy vrací tuto podpůrnou pozici zpět, stejně tak kvituji kladně návrhy na ukotvení pozice sociálního pedagoga, který pomáhá žákům ohrožených školním neúspěchem a spolupracuje s jejich rodinami. Pozměňovacích návrhů ohledně pozice dalšího pedagoga a sociálního pedagoga přichází vícero jak z pera koaličních poslanců, tak i nás opozičních. Mezi těmito návrhy je však jeden zásadní rozdíl - já s kolegyní Hanzlíkovou navrhujeme ukotvení těchto pozic v zákoně včetně nároku na financování, návrhy koaličních kolegů jsou bez nároku na financování. Trochu mi to připomíná pořekadlo "aby se vlk nažral a koza zůstala celá".***
