Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Já bych chtěl jenom upozornit, že ačkoliv to může znít vesele zakázky malého rozsahu, tak v celkovém objemu financí zakázek vypsaných s veřejnými zadavateli, tedy státu, jeho institucí, podniků, ale i měst, obcí či krajů, hovoříme o částce téměř dosahující v sumě 1 bilion korun ročně a zakázky malého rozsahu tvoří 40 až 45 procent. Měníme tedy systém, v kterém téměř polovina financí, téměř půl bilionu korun, se rozdává v režimu, který je jaksi méně přísný, než je zákon o zadávání veřejných zakázek, kde se musí tedy vypisovat ta veřejná výběrová řízení. A já bych proto apeloval, a my jsme měli možnost ještě z pozice na Ministerstvu místního rozvoje řešit tuto otázku navýšení mírné ano oproti původnímu limitu, ale zároveň zvýšení transparentnosti a informovanosti o tom, jak toto probíhá.
Já nemohu souhlasit s mojí předřečnicí, od které zaznělo, že je post zveřejňování těchto informací nějakým způsobem redundantní nebo zbytečné. Samozřejmě jsou lidé, kteří umí používat vstup a dívat se do registru smluv, jsou lidé, kteří k tomu využívají nějaký nástroj, třeba třetí strany, hlídač státu, který umožňuje nějakým způsobem pracovat s daty, které jsou jaksi trochu schovány, nebo respektive ne dobře přístupné právě v samotném registru smluv a ta informovanost o množství takto zadaných řešení je podle mého názoru zásadní, ostatně o tom hovoří i protikorupční organizace, které jsou velmi kritické k navýšení toho limitu, a to z jednoho důvodu, když se ty limity pro ty zakázky malého rozsahu nastavovaly v minulosti a podíváte se na zbytek Evropy, a já si nemyslím, že zbytek Evropy je ve věcech veřejných zakázek nějak výrazně levnější než Česká republika, tak se to číslo určilo, nebo ty horní limity určily poněkud nahodile a i v těch nejnižších variantách, které zvyšujeme, jsou stále vyšší než ve většině zemí Evropské unie.
A já, když se podívám jenom na poslední rok až dva, jaké kauzy se řešily a někteří politici tedy i odcházeli z jednání za doprovodu policie, tak právě oblast zakázek veřejného zadávání na městech a obcích či krajích jsou často předmětem korupčního jednání, zjišťují se pomocí policejního šetření, místo aby byl umožněn veřejný dohled na to, jak se s veřejnými penězi, byť v těchto řekněme nižších částkách, z pohledu nákladů, nakládá. Já bych proto chtěl poprosit o podporu těch změn, které navrhuje Jakub Michálek, aby i ty zakázky byly následně vyvěšeny jednoduchým formulářem, kdo toto získal, aby ta kontrola byla umožněna i laikům, i lidem, kteří třeba chodí na stránky těch jednotlivých municipalit, úplně si netykají s těmi technickými systémy.
A jenom ještě jedna věc. A bude asi vystupovat i můj kolega, pan předseda klubu Jakub Michálek, týkající se těch veřejných zakázek. My jsme připravovali metodologii pro jednotlivé zadavatele, jakým způsobem pracovat, a také nebyla tato Sněmovna příliš nakloněna té změně, jakým způsobem pracovat s evidencí konečných majitelů, protože jsou to ti zakázkáři na obcích, na krajích, na ministerstvech, tam ještě ta třeba erudice je poměrně vysoká, kteří prostě vypíší výběrové řízení na nějakou zakázku, řešení nebo službu a pak horko těžko zjišťují, jestli přihlášená firma náhodou není vlastněna třeba nějakým členem toho zastupitelstva, které o nějakém projektu rozhodlo či podobně.
Já si nemyslím, že řešit část, aby politici vládní a jejich firmy, které ovládají nebo je vlastní, nebo jsou těmi beneficienty, pokud zadává stát nějaké veřejné zakázky na národní úrovni, aby toto bylo ověřováno, že by toto bylo nesouvisející se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Pokud měníme legislativu, často je to v nějakém balíčku, nejen samotný zákon a prováděcí zákon, ale ovlivňuje to i třeba zákony související. Myslím si, že v případě, že řešíme veřejné zakázky, a v jistém směru jdeme krokem k tomu, kdy do té ne tolik transparentní zóny přesouváme i zakázky, tedy větší, právě tím navýšením limitů, že je namístě odpárat i tento historický dluh, který Česká republika má, a opravit část, kdy politici, kteří rozhodují o dotačních záměrech ve smyslu toho, jak se řeší politika v daném rezortu, tak skutečně jejich firmy nemohou být ti, kteří se potom těch veřejných zakázek účastní, respektive které je vyhrávají. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji, skutečně s přednostním právem je přihlášen pan předseda klubu Jakub Michálek a poté se z místa hlásil pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, milí občané, já bych chtěl vaši pozornost přitáhnout k pozměňovacímu návrhu C2 a stručně ho odůvodnit. Je to pozměňovací návrh, kterým realizujeme programové prohlášení vlády, který se týká toho, aby člen vlády nemohl současně získávat veřejné zakázky. Tuto úpravu máme už dneska v zákoně, ta úprava dneska říká, že pokud člen vlády ovládá nějakou firmu, tak současně nemůže brát libovolnou veřejnou zakázku. Jsou k tomu i dneska už judikáty na základě sporů, které vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj, například.
A to, co se mění, je, že reagujeme na výhradu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který uvedl, že tuto problematiku vůbec nemůže kontrolovat, ačkoliv kontroluje problematiku veřejných zakázek, protože je obsažena ve zvláštním zákoně, proto ji převádíme tam, kam systematicky patří, tak aby to mohl systematicky kontrolovat a vymáhat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Čili je to vymahatelnost té právní úpravy, která už dneska platí.
A k té kritice já musím říct jenom to, že když jsme tady projednávali zákon o veřejných zakázkách, tak vystupovala paní kolegyně Dostálová a upozorňovala nás, že v Rakousku mají úpravu, která se týká v případě členů vlády pouze státu, a my jsme udělali přesně to, co mají v Rakousku, čili zúžili jsme tu ten zákaz získávat veřejné zakázky nejenom k celé veřejné správě, ale jenom na ten stát, protože tam je dáno to těžiště toho ovládání z hlediska člena vlády, takže vlastně jsme vyšli vstříc tomu, těm námitkám, které tady zazněly i od klubu ANO, a jediným cílem této úpravy je, aby to, co dneska v zákoně už je, tak aby bylo i reálně vymahatelné.
To je vše, o čem se tady bavíme. Prostě reagujeme samozřejmě i na situaci, kdy za předchozí vlády jeden holding, který byl ovládán členem vlády, získal veřejné zakázky za 12 miliard korun. Takže to je situace, kterou potřebujeme vyřešit. Děkuju za zvážení podpory tohoto pozměňovacího návrhu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je přihlášen pan poslanec Ivan Adamec.
Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Pokusím se mluvit velmi stručně. Téma veřejné zakázky tady provází tento ctihodný sbor už řadu let. Dokonce si pamatuju, že na 1. schůzi, na mé 1. schůzi v Poslanecké sněmovně cirka před 11 lety byl jeden z prvních bodů právě veřejné zakázky a zažil jsem tady různé výkyvy. Ze začátku prostě všichni najednou chtěli to tak zpřísnit, až když zjistili, že se podle toho zákona nedá soutěžit. A tleskali u toho, tleskala Sněmovna vestoje, jak byly dobrý, protikorupční a ukázalo se, že byly nefunkční. Pak jsme to s velkou slávou změnili, teď máme zase nějaké další parametry měnit. A já řeknu jednu věc, víte, ty úmysly těch předkladatelů většinou jsou velmi úctyhodné. Boj proti korupci. A tak mi řekněte, proč v poslední době, i teď po tom vývoji tohohle toho zákona, máme tolik korupce? Máme ji tolik? Nebo to jsou ojedinělé případy někde v různých oblastech. No, ono je to různé, že jo, podle období a podle toho, jak je policie úspěšná, podle toho, jak se podaří dohledat, jestli někdo podvádí, nebo nepodvádí. Ale já řeknu jednu věc. Tenhle zákon je pro slušné lidi, to je potřeba si říct, protože když chcete soutěžit, vy jako zadavatel, chcete nejlepší cenu, nejlepší kvalitu, nejlepší výkon, tak se tak chováte. ***
