Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Po veřejných zadavatelích by mělo být požadováno, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad 1 milion korun uveřejnili kromě vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky. Tato informace doposud není nikde uveřejňována, nelze tedy jednoduše zjistit, zda je zakázka zadána například na základě otevřené výzvy, nebo napřímo jednomu dodavateli. Splnění povinnosti by bylo možné provést vyplněním předdefinovaných polí na profilu zadavatele.

Druhý pozměňovací návrh pana poslance Michálka cílí na přesunutí úpravy ze zákona o střetu zájmů do zákona o zadávání veřejných zakázek. Zde se jedná o zákaz zadání zakázky dodavateli, který je veřejným funkcionářem, členem vlády, respektive jím ovládané společnosti. Tolik mé úvodní slovo. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které je přihlášena paní zpravodajka. Paní poslankyně, ujměte se slova.

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Tak já bych vás chtěla stručně seznámit s procesem projednávání tohoto tisku v hospodářském výboru, kdy 9. 7. byl tento tisk přikázán hospodářskému výboru. Druhé čtení proběhlo 18. 9., kdy byly načteny pozměňovací návrhy paní kolegyně Elišky Olšákové a pana kolegy Jakuba Michálka a posléze 27. 9. tyto podané pozměňovací návrhy hospodářský výbor projednal a vydal k nim usnesení.

Já jsem byla legislativou požádána, abych zde načetla taktéž legislativně technickou úpravu, proto tak nyní činím. Ta legislativně technická úprava spočívá v tom, že k pozměňovacímu návrhu B1.2 uvozovací věta v bodě X správně zní: V § 48 odst. 9 větě třetí se slova "se sídlem v zahraničí, který" nahrazují slovy "který je v zahraničí právnickou osobou". To je za mě z pozice zpravodajky.

A ještě bych se, paní místopředsedkyně, chtěla vyjádřit se stanoviskem klubu. Nevím, jestli mohu pokračovat. (Předsedající: Můžete samozřejmě pokračovat.) Děkuju.

Nyní bych se v obecné rozpravě vyjádřila k tomuto tisku nikoliv jako zpravodajka, ale seznámila vás se stanoviskem našeho klubu, co se týká jednotlivých pozměňovacích návrhů. A hned na úvod bych začala těmi pozměňovacími návrhy paní kolegyně Elišky Olšákové - budu se snažit to vzít velmi stručně a rychle - kdy paní kolegyně Olšáková navrhuje vypuštění pravidla, které zadavateli brání v zahájení nového zadávacího řízení v situaci, kdy nedošlo k ukončení zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění. Já se osobně domnívám, že tohle ustanovení je v zákoně jako taková ochrana soutěžitelů, kdy naopak paní kolegyně Olšáková navrhuje posílit postavení zadavatelů. Obávám se, že důsledkem tohoto návrhu bude snížení ochrany dodavatelů, kteří budou mít omezenou možnost se ve zjednodušeném podlimitním řízení smysluplně bránit proti nezákonnému postupu zadavatele, tedy domoci se nápravy v době, kdy je možné provést nápravné opatření před uzavřením smlouvy. Takže takový návrh podpořit nemůžeme.

Stejně tak v případě, kdy paní kolegyně Olšáková navrhuje rozšíření seznamu výjimek pro podlimitní veřejné zakázky, které zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení jako podlimitní veřejnou zakázku. Já samozřejmě uznávám, že na jednu stranu platí, že v některých případech je to odůvodnitelné, ale bohužel se tak trochu obávám, že nějak se nám ty výjimky, jak se lidově říká, vylévají z břehů. Navíc někdo může namítat, že to může snižovat transparentnost. Jsem přesvědčená, že rozšiřování obecných výjimek by mělo být podrobeno podrobnější diskusi včetně hodnocení Legislativní rady vlády, a nikoliv, jak se říká, drobečkovou metodou přidávat další a další výjimky.

Závěrem těchto pozměňovacích návrhů bych zde chtěla odůvodnit stanovisko našeho klubu k pozměňovacímu návrhu, který bych rozdělila na dvě části. Jedná se o pozměňovací návrh, kde za prvé paní kolegyně Olšáková navrhuje vypustit pravidlo, aby centrální zadavatel a pověřující zadavatel spolu museli uzavřít písemnou smlouvu a slovo "museli" nahrazuje slovem "mohou". V tomto případě se domnívám, že dávat do zákona, že něco se může, je podle mého názoru poněkud nadbytečné, protože do zákona obvykle dáváme, že buď se něco musí, nebo nesmí. Takže pokud tam nic takového není, tak jednoduše se to může. Takže to nepovažuju za smysluplné. A navíc ÚOHS současně upozorňuje, že evropská judikatura dospěla k jinému závěru, že to povinnost je.

Za další, tentýž předložený pozměňovací návrh umožňuje smlouvu, která byla z důvodu nezveřejnění zrušena, znovu uzavřít, a to dokonce i v případě, když jsou v nové smlouvě nepodstatné změny. Já se domnívám, že problém tohoto návrhu je dvojí. Za prvé fakticky nebude existovat sankce za nesprávně zveřejněnou smlouvu, což se může stát zneužitelné, a za druhé může nastat problém v definici nepodstatných změn, které mají být tolerovány. Obávám se, že každý zadavatel si nepodstatnou změnu může vyložit tak trochu jinak. A z těchto důvodů jsem i přes souhlasná stanoviska předkladatelů v tomhletom případě zdrženlivější.

A nyní mi úplně na závěr dovolte okomentovat pozměňovací návrhy pana kolegy Jakuba Michálka, kdy pan Michálek navrhuje zavedení povinnosti zveřejnění stručné písemné zprávy u veřejných zakázek malého rozsahu, jejíž hodnota přesáhne milion korun. V tomhle případě se jedná o prakticky stejný pozměňovací návrh, který již předkládala kolegyně Olšáková a který nebyl přijat hospodářským výborem.

Já jsem pečlivě kolegy poslouchala ve druhém čtení v rozpravě, kdy argumentovali především se zvýšením transparentnosti v návaznosti na zvýšení limitů zakázek. Na základě toho jsem si nechala vypracovat nezávislý posudek v této problematice, který mě utvrdil v tom, že tato povinnost uveřejňovat ještě navíc zprávu o zakázce je nadbytečné. V registru smluv jsou uveřejňovány v zásadě všechny soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotací nebo návratné finanční výpomoci, jestliže výše hodnoty předmětů těchto smluv je vyšší než 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty. Na smlouvy u zakázek malého rozsahu nad 50 000 se vztahuje povinnost uveřejňovat v registru smluv ve strojově čitelném kódu a v metadatech. Povinnost uveřejňovat ještě navíc zprávu o zakázce je proto zcela nadbytečné. Ze smlouvy sice nemusí být možné vyčíst, na základě jakéhokoliv řízení byla zakázka zadána, ostatní dodavatelé se ale ze smlouvy jasně dozví předmět zakázky a cenu a mohou to pak nabízet levněji. Posun limitů zakázek malého rozsahu navíc neznamená, že nějak v uvozovkách zhasínáme nad velkou částí zakázek, ale pouze reagujeme na vývoj cen a inflaci od doby, kdy byly limity stanoveny.

Poslední pozměňovací návrh, to je taková, řekla bych, možná specialita pana kolegy Michálka, kdy se snaží vlomit zákon o střetu zájmů do zákona o veřejných zakázkách. To v tuto chvíli nyní nebudu komentovat.

A raději bych chtěla všem tímto poděkovat, všem kolegům z hospodářského výboru, že tam proběhla velmi odborná a konstruktivní debata. Chtěla bych poděkovat panu předsedovi hospodářského výboru, že jsme opravdu byli ve většinové shodě a že tento tisk opravdu ve výboru proběhl velmi konstruktivně a věcně. Tímto za mě vše. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Eliška Olšáková.

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já stahuji svůj pozměňovací návrh B1.6, sněmovní dokument 4881, jelikož předmětný novelizovaný § 75 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek reaguje na novelu zákona o Rejstříku trestů, která nabývá účinnosti k 1. lednu 2025, nebo nabyla účinnosti. S ohledem na posun projednávání dnešního tisku 724 tak dělená účinnost nedává smysl. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže stahujete část toho pozměňovacího návrhu, paní poslankyně? (Ano.) Budeme o tom hlasovat. Já vnímám z místa přihlášku pana poslance, pana předsedy Jakuba Michálka. Je to tak? Pana poslance Ivana Bartoše. Prosím.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Já bych chtěl krátce vystoupit před hlasováním, a to zejména z důvodu, abych zarámoval některé úpravy v této legislativě, které řešíme. Asi jednou ze zásadních věcí, a ona byla na plénu této Sněmovny i Senátu diskutována již předtím, je ono navýšení limitů, kterými se definují zakázky malého rozsahu. ***