(pokračuje Jakub Michálek)
Tato připomínka je zásadní, čili tady máme jasně černém na bílém, že byla snaha České biskupské konference zasadit se o to, aby duchovní vůbec nemuseli v případě, že vědí, že u někoho dojde k trestnému činu sexuálního útoku nebo sexuálního nátlaku, tak tyto trestné činy oznamovat. To je jenom k tomu, jak se říká, že nikdo se nesnaží o žádné zásadní změny.
Já bych se teď věnoval ještě krátce těm jednotlivým verzím, které máme před sebou a které ukazují, jakým způsobem docházelo k vyjednávání této mezinárodní smlouvy. Pan ministr o tom totiž mluvil pouze telegraficky, a proto jsme se nedostali k těm konkrétním ustanovením a k tomu, jakým způsobem byla následně ve vyjednávání modifikována.
Když se podíváme na verzi po jednání z 29. února 2024, tak tehdy dané ustanovení znělo v čl. 2: "Katolická církev má při své činnosti na území České republiky povinnost dbát právního řádu České republiky. Katolická církev je v České republice právnickou osobou v souladu s českým právním řádem." To znamená, všimněte si, že v průběhu toho vyjednávání byla vyškrtnuta povinnost dodržovat právní řád České republiky, ale zůstalo tam jenom to, že je právnickou osobou podle českého právního řádu (Odkašlání.) - pardon - budu pokračovat v té verzi z 29. února. Potom zase vidíme ustanovení čl. 4, jak se vyvíjel. Podle čl. 4 z toho 29. února "Česká republika uznává zpovědní tajemství. Podrobnosti stanoví zákon." Tam bohužel z té mezinárodní smlouvy v tom vyjednávání vypadla ta větička "Podrobnosti stanoví zákon." To znamená, že v této oblasti to zůstalo bez stanovení těch mezí, bez toho odvolání na zákon. Druhá část taky jednoznačně ukazuje, nakolik naši vyjednavači ustoupili katolické církvi v tom vyjednávání, protože čl. 4 odst. 2 v průběhu toho vyjednávání zněl, že "Česká republika rovněž zaručuje výkon práva obdobného zpovědnímu tajemství duchovními za podmínek stanovených zákonem", takže tam máme jasně uvedeno, že nejde o všechny pastorační pracovníky, jak je v tom širokém návrhu mezinárodní smlouvy, ale že se to týká pouze duchovních, tak jak jsou uvedeni v čl. 4 odst. 2, takže vidíme, že v průběhu toho vyjednávání došlo k razantnímu posunu tak, že se rozšířila razantně možnost zpovědního tajemství, takže to jde nad rámec toho, co Česká republika v tom vyjednávání prosazovala. To si myslím, že z té verze je zcela zřetelné.
Když jsem mluvil o nárocích katolické církve, které měla po českém státu - po našem sekulárním státu Česká republika - tak bych rád zmínil i (to), že v rámci vyjednávání katolická církev výrazně tlačila na to, aby se omezily třeba akademické svobody nebo aby se rozšířila možnost těch církevních škol, které jsou financovány ze státního rozpočtu, aby neučily to, co je napsáno v osnovách, ale stanovily si tu výuku podle zásad katolické církve. To je jenom ukázka toho, co bylo za tou celkovou snahou vyjednavačů ze strany Vatikánu, aby prosadili... - a samozřejmě jejich kolegů na území České republiky, kteří jim v tom sekundovali - co bylo cílem této mezinárodní smlouvy, a to mluvím o ustanovení, které se naštěstí do té mezinárodní smlouvy nedostalo, protože to byla věc, kterou se podařilo našim vyjednavačům zablokovat. Za to bych jim chtěl poděkovat, protože katolická církev tady navrhovala, abychom v této důležité mezinárodní smlouvě, o které jsem už říkal, že by měla postavení obdobné ústavnímu pořádku i podle judikatury Ústavního soudu, tak chtěla ustanovení, které by říkalo, že "katolická církev zřizuje a provozuje školy a školská zařízení, jež se stávají školami a školskými zařízeními ve smyslu právního řádu České republiky. Ředitele těchto škol a školských zařízení jmenuje a odvolává jejich zřizovatel. Školy a školská zařízení uvedená v odst. 1 jsou spravovány podle zásad katolické církve. Při vzdělávacím procesu uplatňují zásady náboženské snášenlivosti, ekumenismu a spolupráce." Je tam výslovně, v tom návrhu, který byl diskutován, tak bylo by mělo podle protistrany být uvedeno, že školy, které jsou financovány z peněz všech daňových poplatníků, tak jsou spravovány podle zásad katolické církve. Vyjednavači na české straně požadovali, aby tam bylo jasně stanoveno "za podmínek stanovených právním řádem České republiky", což je samozřejmě zásadní, protože se tady diskutovalo o tom, jestli bude tedy možné, aby ty školy zřizované katolickou církví měly odlišnou výuku od rámcových vzdělávacích plánů, které vydává Ministerstvo školství.
Nemám nic proti tomu, aby učily nad rámec rámcových vzdělávacích plánů náboženství, ostatně i já jsem v základní škole chodil na náboženství a vůbec v tom nevidím problém, ale domnívám se, že taková úprava na úrovni ústavního pořádku, která by umožňovala uplatnit ty zásady i... v podstatě že by to mělo aplikační přednost před zákonem a že školy by mohly vypustit některé součásti, které jsou učeny podle rámcových vzdělávacích plánů. To znamená, teď si můžeme ukázat tu plejádu záležitostí, o kterých se tady bavíme. To jsou ty sporné záležitosti. V České republice naštěstí je to tak maximálně sexuální výchova, ale v zahraničí jsou obskurní snahy omezovat biologii, obskurní snahy omezovat evoluční teorii a místo toho se učí kreacionismus a podobně. Tak to bychom opravdu byli neradi, aby se do našeho ústavního pořádku nebo do zákonů dostalo. Je dobře, že se podařilo v rámci vyjednávání prosadit vypuštění těchto ustanovení, kterými se katolická církev snažila získat možnost, aby se v těch školách, které zřizuje - ale které financuje stát - aby se učilo čistě podle těchto zásad. Ten drobný korektiv, který tam byl obsažen - "náboženská snášenlivost, ekumenismus a spolupráce" - by na tom vůbec nic nezměnil.
Já budu pokračovat, protože tady mám další verzi, která se projednávala, což je protinávrh Vatikánu ze 4. ledna 2024 s tím, že tedy se asi patrně navrhovalo vypustit ustanovení v názvu smlouvy, která původně zněla "Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o právních otázkách vztahů mezi katolickou církví a Českou republikou", tak tam byla vypuštěna ta část "mezi katolickou církví a Českou republikou". Dále se budu vyjadřovat k těm záležitostem, které se opět týkají těch článků. Tam je důležité, že v tomto protinávrhu od Vatikánu už nenajdeme žádná ustanovení, která by stanovila v podstatě povinnosti církví, tak jako to bylo v původním návrhu: řídit se zákony, a tudíž dbát na dodržování i třeba v oblasti toho zpovědního tajemství, povinnosti překazit trestný čin, povinnosti oznámit trestný čin a podobně. ***
