(pokračuje Jakub Michálek)
"Jde o informace o již spáchaném trestném činu. Problematický je však vztah komentovaného ustanovení k § 367 trestního zákoníku, tedy k trestnému činu nepřekažení trestného činu, který předkládací zpráva opomíjí. Ve vztahu k předpisům civilního práva procesního a správního soudnictví dále požadujeme vyjasnit," píše Ministerstvo spravedlnosti, "zda je s čl. 4 odst. 1 souladná dosavadní úprava § 241 (124?) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění."
Já jenom připomenu, § 124 (241?) občanského soudního řádu uvádí: "Dokazování je potřeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním zákonem a jiná zákonem stanovená nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost. Přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem."
Ministerstvo spravedlnosti dále pokračuje: "Toto ustanovení národního práva sice počítá s tím, že stát může i nad rámec zákona uznat povinnost mlčenlivosti a samotnému uznání zpovědního tajemství ze strany České republiky ve smyslu čl. 4 odst. 1 proto citované pravidlo podle našeho názoru nebrání, nicméně ustanovení občanského soudního řádu obsahuje ve své druhé větě výjimečné prolomení povinnosti mlčenlivosti během dokazování pro případy, kdy vyslýchaného zprostil ten, v jehož zájmu byla povinnost stanovena. S ohledem na obecnost a bezvýjimečnost navrhovaného znění čl. 4 odst. 1 si klademe otázku, zda bude takový postup v řízení před civilními a správními soudy možný bez dalšího i po případném podpisu smlouvy." To znamená, pochybnosti ze strany Ministerstva spravedlnosti jako orgánu, který má v gesci právě trestní řízení, trestní zákoník, jsou nejenom ve vztahu k ustanovením trestního zákoníku, ale i k ustanovením občanského soudního řádu. Ministerstvo dále píše, že: "požadujeme se s výše uvedeným vypořádat alespoň úpravou předkládací zprávy tak, aby ke čl. 4 odst. 1 zahrnovala odkaz i na § 367 trestního zákoníku a současně aby i do budoucna byla zachována možnost aplikace § 124 (241?) věty druhé občanského soudního řádu." S tím, že to je zásadní připomínka.
Nyní k čl. 4 odst. 2 - to znamená k pastoračním pracovníkům a k jejich právu obdobnému zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zvláštním zákonem - Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že: "vycházíme-li z předkládací zprávy, která obsahuje argumentaci, že formulace ‚za podmínek stanovených zákonem‘ v čl. 4 odst. 2 jednoznačně zaručuje, že se v případě pastoračních pracovníků bude vždy jednat pouze o duchovní ve smyslu § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, považujeme ustanovení čl. 4 odst. 2 za legislativně problematické. České právo nepřiznává právo obdobné zpovědnímu tajemství pastoračním pracovníkům." To je to, co jsem říkal, Ministerstvo spravedlnosti to tady potvrzuje a vypadá to, že pan Smolek uvedl pana ministra v omyl, když mu říkal, že všechno je v pohodě, ale realita je taková, že když se podíváme na stanovisko Ministerstva spravedlnosti, kde jsou experti na trestní zákoník, tak ti to problematizují. "Obsah tohoto pojmu navíc není vymezen ve smlouvě ani v českém právním řádu. Smlouva přitom rozlišuje mezi pastorační péčí a pastorační pracovníky na straně jedné a duchovní péčí a duchovními na straně druhé, například čl. 8 odst. 1" - který už jsem zde citoval - "tedy za pastorační pracovníky považuje jiné osoby než duchovní. Rozlišení mezi duchovními a pastoračními pracovníky je přitom zásadní, protože § 368 odst. 3 trestního zákoníku umožňuje prolomení oznamovací povinnosti pouze v případě duchovních. Rovněž § 7 písm. e) zákona o církvích a náboženských společnostech upravuje zachování povinnosti mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství." Za vhodnější by tedy Ministerstvo spravedlnosti považovalo následující formulaci: "‚Zákon stanoví, které osoby mají právo zpovědního tajemství a právo obdobné zpovědnímu tajemství.‘ Případně bychom doporučovali doplnit předkládací zprávu tak, aby v ní bylo uvedeno, že cílem ustanovení není rozšířit okruh osob, které mají právo obdobné zpovědnímu tajemství nad rámec daný současnou českou právní úpravou." Nicméně když se podíváme do toho, co ministerstvo říkalo, tak ten okruh těch osob, které mají toto právo obdobné, je v podstatě nulový, takže to je asi k tomu, jak je v současné podobě koncipován čl. 4 předkládané smlouvy.
Nyní bych se věnoval určitému tvrzení, že církev nikdy neměla snahu tutlat a nehlásit právě tyto zločiny, takže tady mám naopak dopis od České biskupské konference z 24. dubna 2024, který poslal generální sekretář České biskupské konference, pan Přibyl, což byl mimochodem jeden z vyjednavačů na straně Vatikánu. Připomínky, které jsou k návrhu zákona... trestního zákoníku a trestního řádu. V těchto připomínkách Česká biskupská konference uvádí, že politické hodnocení rozsáhlé novely trestního zákoníku a trestního řádu jí nepřísluší. Novela ovšem podle jejího názoru zasahuje do základního práva církví garantovaného ústavu a z něho vyplývajícího práva na zpovědní tajemství duchovních garantovaných ustanovením § 7 odst. 1 písm. e) zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Konkrétně uvádí připomínku: "Navrhujeme, aby byli duchovní vyňati z osobní působnosti trestného činu nepřekažení trestného činu ve smyslu ustanovení § 367 ve vztahu ke dvěma konkrétním trestným činům, a to sexuálnímu útoku, § 185a trestního zákoníku, a sexuálnímu nátlaku, § 186 trestního zákoníku." Čili tady to vidíme černé na bílém, jak se tedy Česká biskupská konference snažila změnit novelu trestního zákoníku tak, aby duchovní měli privilegované podmínky, aby nemuseli zajistit překažení trestného činu, čili toho, co se teprve má stát.
Dále pokračuje tedy generální sekretář České biskupské konference, pan Přibyl, následujícími slovy: "Výše uvedené rozšíření výčtu trestných činů nepřekažení trestného činu ve smyslu ustanovení § 367 trestního zákoníku je aktuálně projednávané Senátem v novele trestního zákoníku, sněmovní tisk 616, který novelizuje čin v čl. I bodu 9. Obě skutkové podstaty jsou dosti široké a ve spojení se zpovědním tajemstvím vyvolávají výrazné napětí a obavy. Trestní právo má být dostatečně určité..." a tak dále a tak dále. "To v případě výše uvedených skutkových podstat ve spojení se zpovědním tajemstvím není vůbec jednoduché k zodpovězení. Za určitou míru nejednoznačnosti mohou v budoucnu nést trestněprávní odpovědnost duchovní a to považujeme za nešťastné, proto pokud by rezort nepřistoupil na variantu vynětí osobní působnosti duchovních, navrhujeme aspoň zahrnout do výčtu kvalifikované skutkové podstaty výše uvedených trestných činů, které jsou jednoznačně definovatelné ve vztahu k překažení trestného činu duchovním uskutečnitelného." ***
