Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.20 hodin)
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za odpověď. Vážený pane ministře, já vím, že je to tedy tak, že případná ta veřejná podpora, která by stoupla o 20 %, to by v případě České televize, která má v současné době výnosy nějak okolo 7,2 miliardy korun, to znamená ta 20% hranice se pohybuje zhruba okolo 1,4 miliardy korun. To je právě to, proč jsem se na to ptal. Protože samozřejmě vy ve své důvodové zprávě uvádíte nějaké odhady, které ale samozřejmě nejsou nikterak důsledně podepřené, podle mého názoru. Vy uvádíte někde okolo 835, 850 milionů korun. To znamená, ta hranice není úplně daleko.
My jsme z veřejných zdrojů samozřejmě mohli čerpat nějaké informace právě o tom, jakým způsobem to dopadne do výnosu České televize, jednak to zvýšení koncesionářského poplatku, a dále pak samozřejmě to velké rozšíření okruhu předplatitelů právě z důvodu rozšíření o ty chytré telefony, tablety a tak dále. To znamená, rozšíří se nám okruh poplatníků, zvýší se nám koncesionářský poplatek a četl jsem, myslím, že to byl rozhovor s šéfemem komerční televize, který uváděl, že se domnívá, že ty výnosy budu daleko vyšší. Samozřejmě můžete mít nějaké odhady, ale může se to, co chci říct, že se to může blížit k té hranici 20 %.
Mě by možná zajímalo, jestli je veřejná ta odpověď toho ÚHOSu, tedy toho Úřadu pro hospodářskou soutěž, který to nějakým způsobem posuzoval, a jestli tedy máte už nějaká přesnější čísla, o jak větší výnos bude mít Česká televize po zvýšení koncesionářského poplatku a rozšíření okruhu předplatitelů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr s faktickou poznámkou, prosím.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jenom, aby to do záznamu tady bylo přesně. Kdyby to navýšení bylo větší než 20 %, museli bychom notifikovat u Evropské komise kvůli veřejné podpoře tak, aby to bylo takhle zcela přesně řečeno. Co lze predikovat samozřejmě relativně přesněji - to, jaké výnosy bude znamenat to navýšení o 10 a 15 korun, protože je to u těch stávajících plátců 3,3 miliony domácností, toto je částka, bych řekl, poměrně jistá. Proti tomu bude směřovat významný úbytek finančních prostředků tím, že se u právnických osob předpokládá osvobození v tom počtu zaměstnanců do 24. Relativně přesně se dá také spočítat hypotetický výnos z právnických osob, na kterých se bude podle toho nového systému ta poplatková povinnost vztahovat.
Co se naopak predikuje velmi obtížně v tuto chvíli, proto hovoříme o částkách, které tady už byly zmíněny - okolo osmi set, devíti set milionů korun, je to, jak budou nabíhat poplatky, myšleno televizní poplatky, u těch nových plátců, u nových domácností nebo domácností, na které se bude vztahovat to, že mají zařízení schopné, zjednodušeně řečeno, iPhone, iPad, takové zařízení, tak tam zpočátku se předpokládá výnosy v nižších desítkách procent a teprve postupně to bude nabíhat. Ale v žádném tom odhadu, to chci zdůraznit, v žádném tom odhadu to nepřevýší nebo se to nepřiblíží k těm 20 procentům, na základě kterých by na nás padala na Českou republiku notifikace u Evropské komise kvůli této podpoře veřejnoprávním médiím.
A jenom ještě v těch zbylých 10 % zmíním to, co tady zmiňoval pan poslanec Brož - ten nový systém u Státního fondu kultury znamená, že nová část výnosů bude směřovat ve prospěch fondu. Vy jste to říkal obráceně, jenom aby to tady zaznělo. (Upozornění na čas.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, faktická poznámka pana poslance Ondřeje Babky. Prosím.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já budu pokračovat v této debatě, protože ona je vlastně docela zajímavá. Vzhledem k tomu, nebo zpráva Evropské unie vlastně k nějaké té mediální pluralitě a vůbec k existenciálního (?) systému, tak máme nějaké mezinárodně právní závazky, které vychází právě i z práva EU a paradoxně, ač by se to možná zdálo, že to je naopak, tak úkolem státu podle těchto evropských práv není podporovat média veřejné služby, ale právě tu mediální pluralitu, to znamená existenci toho duálního systému. A teprve pak v tom jejím rámci, to znamená teprve až potom vlastně zasadit ta média veřejné služby.
Tedy neexistuje naopak žádná mezinárodní smlouva, která by Českou republiku vůbec zavazovala k zavedení média veřejné služby. To znamená, že ta logika je vlastně opačná, proto tady mluvíme o tom, že ve chvíli, kdy ta veřejná podpora by stoupla natolik, že by ohrozila ten duální systém, tak v tu chvíli je to třeba řešit. Já teda... Snad i doufám, že se tomuto vyhneme jako Česká republika, protože samozřejmě by to přinášelo obrovský problém ve chvíli, kdyby se ta veřejná podpora musela vracet, protože vracet vlastně potom občanům těch 135 korun nebo 150 korun, nemyslím si, že by to bylo úplně jednoduché.
To znamená, ve chvíli, kdy, nebo... V příštím roce nám vejde v platnost evropský akt o svobodě médií a i v rámci tohoto vlastně budeme muset posuzovat, jaké bude postavení veřejnoprávních médií vůči těm komerčním, aby nějakým způsobem mohl ten duální systém fungovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Žádná další faktická poznámka není přihlášena. Prosím tedy o vystoupení pana poslance Drahoslava Rybu, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.
Poslanec Drahoslav Ryba: Takže dobrý večer, vážený pane předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. I já bych chtěl dnes rád pohovořit i v této pokročilé době o tématu, které rozděluje veřejnost a vyvolává mnoho otázek, a to jsou tedy televizní a rozhlasové poplatky. Tyto povinné platby jsou často ospravedlňovány jako nástroj k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií. Férově je ale potřeba říct, že formou poplatků nejsou financována veřejnoprávní média v řadě států, jako je například Španělsko, Nizozemí, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lucembursko, Francie a další. Já doufám, že ani koalice nechce tímto říct, že všechny tyto státy nemají nezávislá veřejnoprávní média, takže to úplně nebude asi o tom, jestli je ta platba z rozpočtu státu, anebo je to formou poplatků.
Velmi kontroverzně i zavedení poplatků, podle mého tedy názoru, pro firmy, protože opravdu si myslím, že se to týká jakéhosi dvojitého zdanění, byť vnímám, že to není v této chvíli daň, ale poplatek. Řada států je nevybírá, a pokud ano, potom se zpravidla tyto poplatky odvíjejí od využití, konkrétního využití v té které firmě. Čili není to dáno počtem zaměstnanců, protože z mého pohledu, možná čím větší firma, tím to využití toho televizního vysílání je možná i menší. Cílem vždy u těchto států je zajistit spravedlivé financování veřejnoprávního vysílání v rámci celé společnosti. Ve valné většině firem zaměstnanci chodí u nás do práce proto, aby pracovali, a ne proto, aby sledovali Českou televizi. Ať se podíváme na Škodu Mladá Boleslav a celou řadu velkých firem, nedovedu si představit, že by tam někdo u pásu sledoval Českou televizi.
No, veřejnoprávní televize by měla splňovat několik klíčových principů, které zajišťují důvěryhodnost, nezávislost a vyváženost. Tyto zásady vyplývají jak z požadavků pro veřejnoprávní média v demokratických společnostech, tak z jejich role ve vzdělávání a informování obyvatel. Uvedu jen několik bodů, hlavních bodů, které má veřejnoprávní televize splňovat: objektivita, nestrannost - veřejnoprávní televize by měla poskytovat vyvážené informace, které reprezentují různé názory a perspektivy, což zahrnuje faktickou správnost a různorodost názorů, ale také odstranění zaujatosti. Moderátoři a redaktoři by neměli vyjadřovat vlastní názory, aby se zabránilo manipulaci diváků. Dneska už to tady padlo mockrát, takže nebudu vyjmenovávat konkrétní příklady, ale faktem je, že jestliže sleduji televizi a snažím se na to dívat objektivně, tak v řadě pořadů je toto pravidlo značně porušováno.***
