Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.40 hodin)
(pokračuje Nina Nováková)
Nejsou to teda koncesionářské poplatky, jsou to televizní a rozhlasové poplatky. Ale protože se setkávám s mnoha lidmi, kterým skutečně vadí některé prvky, které by mohly být vykládány tak, že média veřejné služby v některých pořadech opravdu nedodržují to, aby všechny názory i politické mohly dostat prostor, tak jsem se rozhodla provést, navrhnout do této novely takové za mě zpřísnění. A to proto, že teď média veřejné služby šíří informace, zábavu, vzdělání různými vlastně formami, a obsahem mého pozměňovacího návrhu je, aby žádná z těch forem neunikla tomu důležitému a pro mě teda velmi důležitému kritériu. Pro mě, když toto kritérium nedodrží generální ředitel, tak opravdu ta rada má právo ho odvolat. Protože to je skutečně, to je skutečně základní. Všichni obyvatelé všech názorů se musí v těch médiích veřejné služby vidět, slyšet, musí se tam poznávat.
Čili já si dovoluji navrhnout v § 3 odstavec m) (?), který říká, že když médium veřejné služby poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání, tak zpravodajské a politicko -publicistické pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání také musí dbát zásad objektivity a vyváženosti. Zejména nesmí jednostranně zvýhodňovat žádnou politickou stranu nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti. A to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
Domnívám se, že proti tomu by nemohl mít nic ani předseda politického hnutí ANO.
Proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Doufám, že bude podpořen. Tak to je za mě všechno, v podrobné debatě ještě jednou zopakuji čísla těch obou pozměňovacích návrhů. Děkuji a pane předsedající, nevyužila jsem už, že ano?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost, paní poslankyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Milan Wenzl. Jako další potom paní poslankyně Iveta Štefanová. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Wenzl není přítomen, tak udělím slovo paní poslankyni. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Také děkuji za slovo. Já s tou, byť částečnou obhajobou souhlasit úplně nebudu a vidím to spíše tak, že tu máme další podvodný počin této vlády. Slibujete, slibujete a pak činíte přesně opačně. Nebudeme zvyšovat daně, nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu, nebudeme zvyšovat koncesionářské poplatky. Takové sliby a ještě mnoho dalších jsme z úst koalice slyšeli před volbami, slyšeli jsme je po volbách a dokonce i ještě v nedávné době. Přesto tu dnes probíráme další porušení koaličních slibů a předkladatelé to tady i s úsměvem obhajují.
Já jsem jednoznačně proti zvyšování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a budu hlasovat proti přijetí tohoto návrhu. A to hned z několika důvodů. Vzhledem k vysoké inflaci, která trvá už celkem dlouhou dobu, jsou domácnosti enormně zatížené vysokými výdaji, a to i na základní provoz a potřeby. A je nepřijatelné v takovou dobu zvyšovat poplatky, jejichž účel je přinejmenším spekulativní. Tyto poplatky se navíc zvyšují plošně, jsou povinné a navíc se ještě rozšiřuje počet plátců.
Důležité je ale zaměřit se na důvod tohoto návrhu. Jaké jsou ty skutečné potřeby navyšování těchto fakticky daňových příjmů? Česká televize měla vloni rozpočet přes 7 miliard korun a Český rozhlas přes 2 miliardy, takže takzvaná veřejnoprávní média spolkla neuvěřitelných více než 9 miliard korun. S takto vysokou částkou disponují, přitom není jasné, jakým způsobem se s těmito penězi vlastně hospodaří a které ty výdaje jsou údajně tak nutné a vytváří tohle nehorázné navyšování. Český rozhlas dosud neprošel ani nezávislou finanční kontrolou, která by prokázala efektivitu těchto výdajů.
Předkladatelé obhajují navýšení poplatků od veřejnosti, ale vedle toho stát nevyžaduje dostatečnou kontrolu toho, jak se s nimi vlastně nakládá. Hospodaření, které je takto netransparentní, nemůže obstát v přesvědčování o tom, že je potřeba ty poplatky zvýšit, že je potřeba zvýšit poplatky za tuto veřejnoprávní službu.
A tady se dostáváme k meritu věci. Podstatným problémem je nejen desítky let zastaralá definice této služby, ale zároveň dodržování požadované nestrannosti. Neboť nestrannost je základem pro důvěru lidí a zároveň i pro udržení stavu jakési stálé potřeby existence veřejnoprávních médií jako takových. Protože i vyvážené, nestranné a neovlivněné informace jsou jedním z prvků demokracie. Pokud tady hovoříme o těchto konkrétních médiích, tedy České televizi a Českém rozhlasu, co se týče objektivnosti, je část veřejnosti na pochybách a část veřejnosti je o neobjektivnosti dokonce přímo přesvědčena. Způsob, jakým se vedly některé předvolební debaty nebo účast zástupců politických stran v některých pořadech, je zcela průkazný.
Za absurdní považuji i vyhrožování ze stran České televize a rozhlasu, že pokud se tyto povinné plošné poplatky nezvednou a nezvýší se tedy jejich příjem, dojde k jakémusi osekání výroby. To máme chápat, jak? Že média, kterým lidé nevěří, se budou ohrazovat, že pokud jim nedáme ještě více peněz, budou pracovat ještě hůře? Smyslem existence a funkce veřejnoprávních médií by mělo být objektivní informování, vzdělávání a hájení veřejného zájmu. To ale tato média rozhodně neplní. Koncesionářské poplatky by se tedy neměly zvyšovat, koncesionářské poplatky by se měly zrušit. A proto tento návrh v žádném případě nepodpořím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další je přihlášený v pořadí pan poslanec Martin Kolovratník, kterého nevidím v sále. Není-li přítomen, v tom případě udělím slovo panu poslanci Janu Richterovi a připraví se pan poslanec Jaromír Dědeček. Prosím.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, již dnes je známé, že Česká televize přispívá k podpoře kultury prostřednictvím výtěžků z reklam na kanálu ČT art. Tento model, kdy jsou finanční prostředky smysluplně přesměrovány na podporu kulturního sektoru, považuji za správný a inspirativní. Proto přicházím s návrhem, aby obdobný mechanismus byl zaveden také v oblasti sportu.
Konkretizujme tento návrh. Výtěžky z reklam odvysílaných na kanálu ČT sport by byly částečně přesměrovány do rozpočtu české Národní sportovní agentury, která je kompetentní pro podporu a rozvoj sportu na území celé České republiky. Hlavním cílem tohoto opatření je posílit financování sportovní infrastruktury, mládežnického sportu a dalších aktivit, které podporují zdravý životní styl, a aktivní zapojení občanů do sportovního dění. Stejně jako kultura potřebuje silné pilíře podpory, je důležité, aby i sport jako zásadní součást našeho společenského života měl stabilní a předvídatelné financování.
Proč tento návrh považujeme za spravedlivý a vyvážený? Za prvé: Reklamy odvysílané na kanálu ČT sport přímo těží z atraktivity sportu jako takového, který tvoří nejen profesionální kluby a sportovci, ale také amatérské soutěže, mládežnické kluby a dobrovolní organizátoři. Tím, že část zisku z reklam bude vrácena zpět do toho sektoru, zajistí jeho další rozvoj a udržitelnost. Za druhé: Tento přístup se osvědčil v oblasti kultury. Finanční prostředky z ČT art směřují na podporu kulturních institucí, projektů a umělců. Tato praxe ukazuje, že podobný model dokáže fungovat efektivně a bez negativních dopadů na provoz samotné České televize.
Za třetí: Transparentní mechanismus přesměrování těchto prostředků bude přísně kontrolován, aby nedocházelo k jejich zneužití. Národní sportovní agentura bude povinna pravidelně informovat o jejich využití a předkládat konkrétní výsledky, kterých bylo dosaženo. ***
