Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.30 hodin)
(pokračuje Nina Nováková)
Po letech vysoké inflace je navýšení poplatků pro běžnou domácnost nepřijatelné. Já znovu opakuji, 1,80 koruny denně Český rozhlas, 5 korun denně Česká televize. Čili nedomnívám se, že to někoho ožebračí. A pořád tady slyšíme, že to někomu ubližuje, a proč by to měli platit všichni, kteří mají možnost přijímat nějakou formu signálu neboli nějakou formu k té poskytované služby. My bychom se na to třeba mohli podívat tak, že jsou také lidé, pro které Český rozhlas a Česká televize prostě proto, že nemohou už se tolik pohybovat, jak by třeba chtěli, nevycházejí téměř z domu, je jediným zdrojem. A teď čeho? Pořád se bavíme o tom, že Česká televize, že není vydefinováno, co to je médium veřejné služby. No, dámy a pánové, já si myslím, že je to pořád stejné, má to být seriózní informace, má to být vzdělávání, osvěta a má to být zábava.
To jsou tři úlohy. A potom to, co má mít ten provozovatel, média veřejné služby vždycky na mysli, to jsou ti, kterým je to adresováno. A on nikdy nesmí zapomenout, že je to adresováno lidem všech generací, jakékoliv úrovně třeba vzdělání, ekonomického, sociálního zabezpečení, ale také národnostních menšin. Prostě médium veřejné služby má skutečně vědomě sloužit společenské kohezi, společenské soudržnosti. Tam si myslím, že opravdu není třeba nic měnit.
A potom bych chtěla říct jednu věc. My tady pořád posloucháme, jak jsou média veřejné služby absolutně netransparentní, zejména z hlediska ekonomického. Taky jsem to už včera naznačovala. Tak občané navrhují, kdo je bude zastupovat v té kontrole práce generálních ředitelů. Občané, spolky a tak dále navrhují, kdo je bude zastupovat. Mediální výbor provádí užší výběr a potom napříč politickým spektrem všichni zvolí ty, kteří zastupují všechny občany, ty, kteří platí tu 1,80 a 5 korun denně. A vlastně ta Rada rozhlasu a České televize, která ještě, aby to bylo posichrované, protože ty politické síly jsou často různě rozprostřeny v Poslanecké sněmovně a v Senátu, tak aby to bylo co nejsolidnější, tak novela, malá novela přinesla to, že část Rady Českého rozhlasu a České televize volí i Senát, což je pozitivní. A teď jdeme k tomu ekonomickému.
Rady mají své dozorčí komise, jejichž členové smějí to, co si členové rady nesmějí dovolit, členové rady nesmějí říkat tady ty máš něco říkat v tomto programu. Nesmějí říkat, toto máte vysílat. Ale když přichází nějaká nová zásadní nabídka, tak tu generální ředitel s radou konzultuje a rada to schvaluje, ale má své vyslance, a to je ta dozorčí komise a její členové smějí do každého účtu, absolutně mají přístupné veškeré ekonomické fungování jak Českého rozhlasu, tak České televize. Řekněte mi, která instituce tohle má? Tam je skutečně vidět to, já jsem občan, já vím přesně, a když už mluvíte o daních, tak bychom mohli říct, že to je jediný příklad asignované daně. Já něco platím, tu 1,80 koruny denně, já tam mám své lidi a ti mají své lidi, kteří mohou jít opravdu naprosto do útrob, do útrob ekonomiky obou, obou médií. No a potom slyšeli jsme stížnosti na, řekněme, zaujatost některých redaktorů a tak dále. Já si vůbec nemyslím, dámy a pánové, že v tomto směru z hlediska pořadů, kde se prezentují jednotlivé politické názory, a nemusí to být jenom politické názory, mohou to být i další názory na společnost, tady si vůbec nemyslím, že obě média jsou úplně dokonalá. No, ale právě proto, že oni mají povinnost to dělat. No tak rada má posuzovat, jestli to ta média dělají, a když to nedělají, tak každá rada má právo odvolat generálního ředitele, stejně tak jako ho zvolila, tak ho může odvolat. Čili takovouhle kontrolu vlastně nemáme nikde.
No, a teď už, abych nezdržovala, já si dovolím nejprve prezentovat pozměňovací návrh, jehož jsem jenom spolupředkladatelem, první předkladatelkou je paní poslankyně Milada Voborská, ale protože tady dnes nemůže být, tak já se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím a je to pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5057, a v podstatě tedy velmi stručně.
Média veřejné služby jsou omezena v šíření obchodních sdělení na internetu, on-line i v aplikacích a ten pozměňovací návrh explicitně stanovuje podmínku pro šíření obchodních sdělení zaměřených pouze na propagaci vlastních audiovizuálních mediálních služeb, na vyžádání vlastního vysílání a pořadů a dále pro umístění produktu nebo pro případ, kdy je součástí pořadu, jejichž obsah... teď jsem myslela, že se střílí, tedy ne dobrý. (Ministryně Černochová otevírá nápoj.) Prostě ano, nemůže Česká televize ovlivnit a podobným způsobem se to týká i Českého rozhlasu.
A další věc je, v části čtvrté této novely v čl. 7 se hovoří o souhrnu hodin za kalendářní rok, kde se mohou tedy vlastně propagace toho vlastního umístit nebo uplatňovat a tady ten pozměňovací návrh upravuje návrh zákona na přesnější rozložení takzvaných sponzorských vzkazů. Protože někteří to vnímají samozřejmě jako typ reklamy určité, aby nedocházelo k výkladovým obtížím či k nežádoucí koncentraci sponzorských vztahů v rámci nejsledovanějšího programu, což je ČT. Takže to byl ten jeden pozměňovací návrh.
A ten druhý. Kolegyně a kolegové, vážené dámy, vážení pánové, já jsem byla kdysi v předminulém volebním období u takové té snahy, která chtěla co nejspravedlivěji jmenovat nebo volit členy Rady Českého rozhlasu a České televize, a tehdy jsme také pracovali s takovým možným konceptem, byli to tehdy lidé, kteří nám, řekněme, radili, nebo tady s námi o tom diskutovali, dnes jsou shodou okolností oba v Senátu a tehdy jeden z těch nápadů byl, že když se podezírá, když je taková podezíravost ze strany některých, že ti radní vlastně de facto zastupují nějaké politické proudy, a tak byl takový nápad, že parlamentní politická strana může přímo nominovat toho za radního a může ho zase odvolat. Ale netýkalo se to jenom parlamentních politických stran nebo těch subjektů, ale týkalo se to také význačných institucí. Tento názor byl opuštěn nebo tento nápad byl opuštěn, zvolili jsme tedy to, co je co nejméně... (Předsedající: Váš čas.) Já myslím, že vykládám...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vašich prvních deset minut... tak se chci jenom zeptat, zda chcete i druhých deset minut, abyste mohla dokončit... (Poslankyně Nováková: Ano, chci i druhých deset minut, a nevyužiju je, pane předsedající. Každopádně já vám je tedy v tom případě udělím a pokračujte ve svém projevu.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Ano, tak tento nápad byl opuštěn, není pravda, že se s nikým nediskutovalo, mohl by tady třeba mluvit pan poslanec Aleš Juchelka, který před dlouhou, poměrně dlouhou dobou svolával semináře, a vůbec to nebylo na nic, to bylo velice, velice podstatné, scházeli jsme se x-krát, on svolával semináře a debaty k tomu, kdo to vlastně je ten poplatník. ***
