(pokračuje Ondřej Babka)
Padlo zde také to, že naposledy se ten poplatek navyšoval v roce 2005, televizní v roce 2008. Znovu opakuji, úplně primárně bychom asi neměli problém s tím, kdybyste přišli s pouhým navýšením, nicméně zase musím se pozastavit u toho, váš původní návrh někdy ze září roku 2023 hovořil o tom, že je nezbytně nutné poplatek navýšit o 25 korun u České televize. Jenom to, proč k tomu mířím, že co se vlastně za ten čas změnilo, že původně tedy Česká televize nutně potřebovala poplatek navýšit o 25 korun, proč dnes tedy stačí pouze 15? To, co mi vadí, že prostě v důvodové zprávě bohužel nemáme jakékoli ekonomické analýzy, nějaké podklady, proč je to 15 korun. Pro mě ta argumentace není relevantní, jo? Jenom uvedení hlavního důvodu, že k navýšení nedocházelo nebo nedošlo od roku 2008, podle mě nestačí a mělo by to být podloženo nějak věcněji.
Nově tedy navrhujete, že výše televizního poplatku bude 150 korun pro Českou televizi, 55 korun pro Český rozhlas. To tedy představuje navýšení o 15 korun a u rozhlasového poplatku 10 korun. Jak jsem říkal, tak ty částky bohužel podle mě nejsme schopni - ani vy, ani my - odhadnout. Některé odhady mluví a ve veřejném prostoru to zaznívá, že rozpočty se můžou zvýšit například až o dvě miliardy korun. Za mě to je opravdu velký rozptyl ve smyslu toho, že... Nejenom že tedy dochází k navýšení poplatku, ale vaším návrhem, který by poplatníky rozšířil i na majitele chytrých zařízení, tak samozřejmě logicky dochází k rozšíření počtu domácností a není tedy vůbec zřejmé, kolik vlastně těch poplatníků ve výsledku bude.
Rozhlasový poplatek nebo koncesionářský poplatek je historicky navázán právě na televizní přijímač. Je to z nějakého důvodu, který jsem zde taky chtěl vysvětlit a navázat na to, proč si myslím, že zavedení na chytré přístroje nemá dneska - nemá - tu vnitřní logiku, protože to zařízení prostě není primárně určené ke sledování televize nebo rozhlasu stejně jako nebo tak, jak tomu bylo právě (u) televize nebo rozhlasu dříve. Navíc tedy samozřejmě většina lidí, kteří vlastní chytré telefony, tak nejenom že nesleduje nebo neposlouchá Českou televizi a Český rozhlas, tak tahleta novelizace mi přijde úplně, úplně mimo. Co ale si myslím, že by zde zaznít mělo a byla to jedna z mých otázek právě k tomu, jakým způsobem vlastně podle mého názoru - a když tak mě, prosím, vyveďte z omylu - vytvoříte dva druhy koncesionářských poplatníků, a to právě ty, kteří budou poplatníky pouze z toho titulu, že vlastní notebook třeba.
Já jsem si našel na webu České televize, protože někdy se nám už dnes při sledování pořadů na mobilu nebo v tabletu objeví citace, že "video nelze z licenčních důvodů přehrát". Ten problém je samozřejmě takový, že ke každému pořadu se vztahují nějaká licenční ujednání, která postihují to, jakým způsobem Česká televize, ale i ostatní uživatelé mají právo seriál, film, pořad využít. Každopádně Česká televize, pokud tato práva nemá, tak je na svém webovém rozhraní nemůže zveřejnit. To znamená, můžeme se setkat také s tím, že ten pořad je dostupný pouze v televizním prostředí, a nikoliv v internetovém. Internetové prostředí má nějaká specifika, která se liší od televizních, a licenční ujednání prostě nejsou jednotná. No a teď se dostávám právě k tomu problému. Proč by tedy měl divák, který je poplatníkem České televize pouze z titulu toho, že má mobilní telefon, tak z této logiky věci nemá rovný přístup ke sledování, jako má poplatník, který platí pouze za televizi. Tohle je podle mě věc, která není absolutně vyřešena, protože... Typickým příkladem: někdo má notebook, sleduje televizi pouze na iVysílání a prostě nemá jednotný přístup stejně tak, jak to má ten, kdo má televizní přístroj, právě z toho důvodu licenčních ujednání.
Další věcí, na kterou míří náš pozměňovací návrh, který taky odůvodním, je právě již zmíněná situace ve firmách. Já se domnívám, že tady jste přesně... To je ten příklad, který už jsem taky několikrát zmiňoval, že - a teď opravdu se zaměřím na tu horní hranici - kdy společnost s 500 zaměstnanci podle vašeho návrhu bude platit až stonásobek poplatku. Už tady bylo řečeno, že ta vnitřní logika tomu chybí. (Odkašlal si.) Pardon. Nicméně upozorňuju, že se nejedná o žádné drobné částky. Ve výsledku se může jednat až o čtvrt milionu korun ročně, což tyto firmy tedy budou odvádět do rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. To, jakým způsobem se k tomu staví odborné organizace, už zde taky padlo.
Jako další zásadní problém vidím tedy - na to míří můj pozměňovací návrh, který pokládám za naprosto zásadní - právě ta indexaci televizního poplatku. Podle vašeho návrhu bude tedy poplatek automaticky indexován ve chvíli, kdy kumulovaná inflace překročí 6 procent, tak o 6 procent. Jenom zase, abyste si to dokázali představit, na konkrétním čísle, kumulovaná inflace 6 procent bude za mě nejpozději za tři roky. To znamená, za tři roky od novely tohoto zákona se poplatek, například pro Českou televizi, opět zvýší a nebude to malá částka. Vy ho dneska zvyšujete o 15 korun a za tři roky díky této automatické indexaci to bude o 9 korun, za další tři roky - kumulovaná inflace 6 procent - dalších 10 korun. Já chápu, že se ten poplatek nezvyšoval sedmnáct let, ale zase vidíme to... Chtěl jsem tady o tom hovořit, že ani ty výroční zprávy... Právě díky tomu, že televize byla schopna relativně efektivně, protože má vysokou sledovanost a tak dále a tak dále - my tady prostě nezachraňujeme žádnou chátrající instituci - dokázala nějakým způsobem fungovat. My tady teď automaticky, bez jakékoli analýzy hospodaření a tak dále, bez jakékoli nějaké aktuální potřeby nákladovosti veřejné služby, zde prostě automaticky budeme odvádět do rozpočtu České televize a Českého rozhlasu nemalé peníze. Teď tedy opravdu se hovoří o několika stovkách milionů korun.
To, co bych očekával od vás, pane ministře - a občas mě baví váš Twitter a ta vaše hesla, která k tomuto zákonu na (síť) X dáváte - tak bych právě očekával, že nejprve si zanalyzujeme potřebu. Obecně do budoucna, budeme analyzovat potřeby institucí a teprve až na to budeme napasovávat financování. To mi přijde, že by měl být přístup pravicového politika, a proto tady zmiňuju právě tu indexaci, proč zrovna tedy u České televize a Českého rozhlasu. My neindexujeme žádnou jinou veřejnou instituci, neindexujeme Národní divadlo, vysoké školy a tak dále a tyto dvě instituce budou první, které to budou mít tedy garantované v zákoně.
Tak, postupně se dostanu tedy k těm svým pozměňovacím návrhům. Dovolil bych si ještě možná jednu poznámku k tomu, že tedy nově tento zákon bude navrhovat povinnost České televizi převádět 25 procent výnosů ze sponzoringu do Státního fondu kultury. Toto zase mi nedává vnitřní logiku z toho kontextu, že se odůvodňuje, že Česká televize nemá dostatek finančních prostředků, teď tedy nějaké z povolené reklamy ze sponzoringu získá a bude povinna je odvést do Státního fondu kultury. Já bych si představoval, že ten... Úplně respektuju váš názor nebo vaše řešení financování Státního fondu, ale představoval bych si, že i vzhledem k respektu toho, že zachraňujeme Českou televizi, že financování Státního fondu kultury lze vyřešit nějak jinak, a nikoli tím, že bude ho financovat Česká televize. ***
