Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Pojďme se podívat, co tomu říká například ředitel TV Prima Singer. Cituji: "Po mnoho let jsem slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co ČT potřebuje v následujících letech, je 300 až 500 milionů korun navíc. Najednou se ale objevil během několika měsíců návrh na 1,3 až 1,5 miliardy navíc bez jakékoliv specifikace, na co ty peníze navíc budou použité. Máme pocit, že je to postup, kde se nejdříve vypíše bianco šek, kteří zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů, a poté se vymýšlí, co se s těmi penězi udělá, tak by to přece být nemělo."
Další komerční televize, generální ředitel TV Nova Daniel Grunt zase mimo jiné vyjádřil obavu ze stabilizace celého audiovizuálního trhu. Česká televize - cituji: "Česká televize hospodaří s poměrně výrazným výrobním rozpočtem a jeho navýšení bude znamenat zásadní zvýšení cen výrobních činností i pro komerční subjekty. Připomněl, že jedním ze zásadních bodů, které komerční média vnímají jako problematické, je zachování reklamy a sponzoringu na programech České televize. Znamená to, že veřejnoprávní média jsou financována jak z koncesionářských poplatků, tak z reklam, čímž jsou zvýhodněna oproti komerčním subjektům. Novela dokonce rozšiřuje výjimky pro umisťování on-line reklamy. Znamená to, že ještě budou mít další příjmy z reklam, které dosud neměli. Předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání a ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák v této souvislosti zdůraznil, že Český rozhlas má příjmy v tuto chvíli dvakrát vyšší, než jsou příjmy celého soukromého rozhlasového trhu.
Dokážete si to představit? Český rozhlas má, znovu to zopakuju, dvakrát vyšší příjmy, než jsou příjmy celého českého rozhlasového trhu, všech rádií, které tady jsou. Komerční média se obávají také pokřivení pracovního trhu v oblasti médií. Novelu, jak je již u mnoha vládních legislativních návrhů špatným zvykem, kritizovala i Legislativní rada vlády. Podle ní totiž řada návrhů v novele obsažených neprošla mezirezortním připomínkovým řízením a rovněž zde chybí relevantní ekonomické údaje, zejména existující náklady České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosy z povoleného rozsahu reklamy.
Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba. Já si pamatuju, je to asi pět, šest, sedm let zpátky, kdy jsme tady probírali Zprávu o hospodaření České televize, a já jsem tady stál a říkal jsem, že Česká televize nehospodaří správně, že utrácí svůj rezervní fond ve výši několika miliard, to znamená, že nám všem kecala s tím, že má vyrovnané hospodaření, protože šla do minusu díky svému rezervnímu fondu. A že tady budu stát a bubnovat na poplach, až sem přijdou se zvyšováním koncesionářských poplatků. Oni prostě odmítli šetřit, odmítli šetřit, a je to tady, chtějí zvýšit poplatky.
Ale pojďme zpátky k Legislativní radě vlády. Představte si, že jedním ze zjištění Legislativní rady vlády bylo, že tato novela může rovněž snížit nezávislost veřejnoprávních médií. Podle stanoviska Legislativní rady vlády je také zarážející, že pokud se navrhuje zvyšování poplatku s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná, pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadů mají převádět do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadů České televize, na něž jsou sponzory poskytnuti.
Cituji za stanoviska: "Podle novely se do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu navrhuje doplnit, aby ministr kultury s generálním ředitelem České televize a s generálním ředitelem Českého rozhlasu uzavíral memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního, respektive rozhlasového vysílání. K této úpravě je třeba upozornit, že navrhovaným postupem může dojít k oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu na moci výkonné, mimo jiné proto, že podle úpravy doplňované v čl. 1 bodu 40, čl. 3 bodu 41 návrhu zákona do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu, má navíc být nenaplňování memoranda důvodem pro odvolání generálního ředitele České televize, respektive Českého rozhlasu, z funkce." No, tak to je opravdu gól, gól do vlastní vládní branky. A také kocourkov a absurdistán na druhou a s nadsázkou možná i impuls pro zásah týmu plukovníka Foltýna na Legislativní radu vlády. Toto není zrovna strategická komunikace. Novela počítá i s tím, že Česká televize a Český rozhlas budou mít právo požadovat údaje o zákaznících od poskytovatelů připojení k internetu, tedy kupříkladu od mobilních operátorů. Ti se proti plánované novince bouří a upozorňují, že tento nápad Ministerstva kultury je technologickým nesmyslem. Podle nich půjde o vážné narušení soukromí zákazníků, vysokou administrativní zátěž poskytovatelů internetu. A podle všeho bude zpoplatňovat i ty, kteří nebudou mít přístup k televiznímu signálu.
Cituji: "Obáváme se, že předložený návrh je zásadně nedomyšlený, ve svém důsledku povede jen k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí obyvatel České republiky. Návrh například vůbec nereflektuje dnes zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb připojení k internetu, a to nejen mobilní, ale i fixní, a to pro celou rodinu. Takových služeb je dnes přece celá řada a vůbec nemusí do služby připojení k internetu ve vztahu sledování televize, jak už jsem tady citoval před časem, může to být daň ze SIM karty k sekačce, v protipožárním systému, nebo v bezpečnostním systému doma, takže za to, že budete mít bezpečnostní systém, budete platit daň České televizi.
Mnohá z těchto připojení k internetu neumožní sledovat televizi, reálně tak hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen na sebe, ale i na zbytek společnosti uvalila těžko představitelné administrativní břemeno. To říká šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Co bude výsledkem takové novely? No, jenom chaos, kdy se dotčené subjekty budou bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivita výběru naopak sníží.
Ještě jednou cituji ředitele televize Prima: "Od tiskové konference Ministerstva kultury, na které bylo ohlášeno zvýšení poplatků, jsme se v principiálních otázkách moc neposunuli. Stále zapřaháme vůz před koně. Česká televize má dostat přidáno, aniž by byla předtím formulována jasná společenská poptávka, co má a co nemá dělat.
Tak já se ptám, není ta společenská poptávka, pane ministře kultury, spíše poptávka politická poptávkou pětikoalice poptávkou po podání si ruky a pevně se držet do dalších voleb s veřejnoprávními médii, není to přesně ono, o co tady jde? Budu pokračovat. Nové služby má Rada České televize schvalovat podle pravidel a kritérií, které si ale Česká televize má sama stanovovat nebo měnit vnitřním předpisem." Konec citace. Dopadům do komerčního trhu se nevěnuje žádný z materiálů, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčních subjektů, ale jsou přece součástí stejného systému. ***
