Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli před další faktickou poznámkou načtu omluvy: od 12.30 do 14.30 z pracovních důvodů paní kolegyně Věra Adámková, od 11.15 z pracovních důvodů Andrej Babiš, Jan Richter bere zpět svou omluvu z celého jednacího dne z pracovních důvodů. Taktéž se omlouvají členové vlády Martin Dvořák od 10.30 z pracovních důvodů a pan ministr Lukáš Vlček od 11 do 12.30 taktéž z pracovních důvodů. Toto byly omluvy.
A poněvadž se nám blíží a už nám naskočil čas 12.30, tak vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes, to jest ve středu 18. prosince 2024 ve 12.30 hodin, měli bychom nyní hlasovat o ukončení rozpravy.
Já vás ale nejdříve všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami znovu.
Než se ustálí počet poslankyň a poslanců, vydržíme.
Budeme hlasovat ještě jednou o tom, abychom ukončili tady tuto rozpravu.
Zahájil jsem hlasování a táži se vás, kdo je pro? Kdo je proti, vážení kolegové?
Hlasování číslo 55, přihlášeno bylo 164 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 71. Tento návrh byl přijat.
Tím pádem ukončuji obecnou rozpravu a táži se pana předkladatele, zdali má zájem o závěrečné slovo? Ano, má, takže já vás poprosím, pane ministře. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Já se pokusím už to neprodlužovat. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Několik poznámek k tomu, co tady bylo řečeno. Já jsem debatu vnímal. Byla dlouhá, byla košatá, padlo v ní mnoho argumentů a mnoho názorů, a to je určitě správně. Možná bych se trochu ohradil proti tomu, že pokud ministr vnitra vystoupí v té debatě 35 minut podle stenozáznamu, je to rozhodně méně než mnoho zde přítomných poslanců, že by to snad byla nějaká obstrukce z mé strany, která by ani nedávala logiku. Naopak jsem se snažil dávat na vaše otázky celkem věcné odpovědi a reagovat tak, aby to mělo smysl. To, že to zabralo 35 minut, rozhodně neznamenalo, že se snažím někomu jinému ubírat právo na to, aby v rozpravě vystoupil. Proto jsem i dnes nechal rozpravu běžet a s přednostním právem jsem se přihlásil až ve druhé části diskuse.
V jedné z faktických poznámek jednoho poslance hnutí ANO padlo, že byly načteny faktické poznámky s tím, že už není zájem o to, abych v té rozpravě vystoupil a ty odpovědi podával. Myslím, že to tady padlo jasně na mikrofon, já to respektuji, nicméně pár věcných záležitostí je potřeba říci i teď v závěrečném slově.
Hlavně bych poukázal na jednu věc, která v dnešní rozpravě také padla a padla několikrát, proč spěcháme? Tady je jednoznačný důvod. Účinnost zákona je sice do 31. března 2025, ale zároveň musí do poloviny března proběhnout elektronické registrace těch Ukrajinců, kteří na území naší země stále žijí, a tady je i v bezpečnostním zájmu nás všech, aby ta registrace proběhla správně, aby skutečně nárok na jakoukoliv podporu a pomoc od českého státu měli jenom ti, co tady žijí. Jsou tam další opatření v sociální oblasti, v oblasti školství, a proto ta naléhavost toho, aby Poslanecká sněmovna tento zákon schválila do konce roku, Senát ho projednal pokud možno na jedné ze svých prvních schůzí v lednu, což je někdy okolo 20. ledna 2025, pan prezident bude mít nějaký čas na podpis, pokud to Senátem projde, dostáváme se na začátek února. Pracovníci odborů azylové migrační politiky potom mají oproti předpokladům pouhý měsíc a půl na to, aby proběhla registrace lidí z Ukrajiny žijících na našem území. Takže na mikrofon zcela jasně: časový aspekt a časová naléhavost tady i z bezpečnostních důvodů existuje, a proto je nutné, abychom tento zákon schválili do konce tohoto roku a Senát ho měl možnost projednat už na své lednové schůzi.
Za druhé, padaly tady obecné otázky na to, jaký je ten plán na ten den, kdy přijde konec, příměří, něco se stane a něco se objektivně změní. K tomu se určitě rád vyjádřím, ale ještě jednu poznámku předtím. Přece my v téhle chvíli musíme vycházet ze situace, která je. Situace, která je, je ta, že Evropská unie rozhodla o dočasné ochraně jako instrumentu, který platí do konce března roku 2026. My se tomu přizpůsobit musíme, pokud bychom vyčkávali na březen a nebyli připraveni, potom způsobujeme bezpečnostní riziko v České republice. Tedy my vycházíme z toho, jak situace v současné době je definována. Je dočasná ochrana evropské úrovni, my ji musíme implementovat do našeho právního řádu, to právě teď děláme, ale samozřejmě že běží přípravné plány s těmi profesionály, kteří na Ministerstvu vnitra pracují léta letoucí na tom, jak ta situace bude vypadat.
Náš návrh, který doufáme, že za polského předsednictví prosadíme - a to je myslím docela důležitá věc, na kterou jste se tady ptali a kterou chci uklidnit občany České republiky - je ta, že ve chvíli, kdy je tady příměří nebo konec války, v té chvíli musí skončit udělování dočasné ochrany, v ten moment neudělujeme dočasnou ochranu. Lidé, kteří jsou na území České republiky v režimu dočasné ochrany, dostanou jakési moratorium do doby, do kdy původně byla dočasná ochrana vyhlášena, ale novým lidem už se dočasná ochrana udělovat nebude a přichází se standardními mechanismy, které fungují pro jiné národnosti ve chvíli, kdy si chtějí žádat o jakýkoliv typ pobytového oprávnění na území České republiky. Nestrašme prosím lidi. Tenhle plán se připravuje.
Ano, měli jste pravdu i v té debatě. Je potřeba pro něj mít mezinárodní podporu, to je pravda, musí se vycházet z rozhodnutí na evropské úrovni, říkal to pan předseda Babiš, já mu tady dávám zapravdu, myslím, že to říkal i pan kolega Lang, také mu dávám zapravdu, musí tam být mezinárodní úroveň. A kdy je lepší doba než za polského předsednictví, když Poláci řeší ten samý problém s obrovskými počty ukrajinských uprchlíků? Není lepší doba. Samozřejmě už jsem o tom jednal bilaterálně s polským ministrem vnitra, má to podporu i polského premiéra, najít to řešení během příštího půl roku za polského předsednictví na evropské úrovni.
Náš návrh toho řešení je ten, který jsem tady uvedl. Dočasná ochrana skončí s příměřím s koncem války. Moratorium pro lidi, a samozřejmě masivně podporované, z evropských peněz podporované návratové projekty, které v současné době v omezené míře třeba pro staré lidi, seniory, už v téhle chvíli v České republice běží, i pro ty lidi, kteří se budou chtít z České republiky na Ukrajinu vrátit. Tak prosím, neříkejte, že se nepřipravujeme, že nemáme připraven plán proto, kdyby válka skončila nebo by bylo uzavřeno příměří. Nic neděláme na Ministerstvu vnitra tak intenzivně na odboru azylové a migrační politiky jako právě přípravu na tento moment. Doufám, že o tomto jsem vás přesvědčil, a bylo potřeba, aby to padlo i tady.
Co se týká debaty o přílepcích a podobně. Krátká poznámka: lex Ukrajina, a to tady nepadlo přesně v debatě i od lidí, od kterých bych to očekával, není zákonem o podpoře Ukrajiny, ale je sběrným zákonem. Od začátku sběrným zákonem o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině.
Sedmkrát je v úvodních pasážích, v úvodních ustanoveních tohoto zákona zmíněn bezpečnostní zájem. To znamená, že bezpečnostní zájem jako takový, a to je potřeba tady na mikrofon jasně zdůraznit pro zpochybňování toho, jestli tam ty dané věci patří nebo nepatří: bezpečnostní zájem je definován v samém úvodu zákona - sběrný zákon týkající se souvislostí, které ta válka vyvolala. Říkám, že oba dva návrhy věcnou souvislost s tím, jakými bezpečnostními hrozbami a ohroženími v současné době Česká republika prochází, jednoznačně mají. ***
