Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

To může pomoci lékařům včas odhalit potenciální zdravotní rizika a přizpůsobit léčbu individuálním potřebám pacientů. Ovšem s těmito přínosy přichází i výzvy a je nezbytné zajistit bezpečnost a ochranu citlivých zdravotních dat, aby byla zachována důvěra pacientů v digitální systém. Jak přecházíme na elektronické záznamy a digitální systém, stává se ochrana těchto citlivých informací klíčovým úkolem. Úniky dat nebo kybernetické útoky mohou mít vážné důsledky pro pacienty i zdravotnická zařízení. Musíme proto investovat do robustních bezpečnostních opatření a školení, aby byly naše systémy odolné vůči těmto hrozbám.

Dále je třeba překonat technologické a logistické překážky, aby byla digitalizace ve zdravotnictví dostupná a efektivní naprosto pro všechny. Ne každý má stejný přístup k moderním technologiím a internetovým službám. To může znamenat, že někteří pacienty, zejména ti v odlehlých oblastech nebo starší lidé, budou mít ztížený přístup k telemedicíně a dalším digitálním nástrojům. Je naší povinností zajistit, aby digitalizace byla dostupná pro všechny bez ohledu na jejich socioekonomický status nebo místo bydliště. Je důležité, abychom investovali do vzdělání a školení zdravotnického personálu, aby byli schopni efektivně využívat nové technologie. Spolupráce mezi technologickými společnostmi, zdravotnickými institucemi a vládou je klíčová pro úspěšnou implementaci, digitalizaci v praxi.

Rovněž musíme být obezřetní ohledně etických otázek, které přichází s používáním jak třeba umělé inteligence, ale (i) algoritmů ve zdravotnictví. Rozhodování o léčbě na základě algoritmu může být efektivní, ale zároveň musíme zajistit, aby tyto systémy nebyly předpojaté a nevedly k nějakým nespravedlivým nebo špatným rozhodnutím. Navíc, zatímco technologie mohou zlepšit efektivitu, musíme se vyhnout situacím, kdy se lidský kontakt mezi lékařem a pacientem vytrácí, osobní interakce a empatie zůstávají klíčovými prvky kvalitní péče a psychické pohody pacientů.

Nakonec je zde potřeba přizpůsobit právní a regulační rámec tak, abychom reflektovali rychlý technologický pokrok. Musíme pracovat na vytvoření jasných pravidel a standardů pro používání digitálních technologií ve zdravotnictví.

A zároveň bych chtěla zdůraznit, že přestože digitalizace ve zdravotnictví přináší výzvy, tyto výzvy nejsou nepřekonatelné. Musíme být proaktivní, spolupracovat napříč všemi sektory, musí vlastně všechna ministerstva a neustále se musí hledat způsoby, jak minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy pro pacienty. Jen tak můžeme zajistit, že digitalizace bude sloužit jako nástroj pro zlepšení zdravotní péče pro všechny. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek. Vážený pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já patřím tak, jak tady uvedl pan doktor Zlínský, mezi seniory a nebojím se digitalizace. Těším se na to. Rád budu vyplňovat eŽádanku a tak, jak pan doktor tady říkal, bystře ji budu využívat. Já se to rád naučím.

A teďka k realitě, jak na tom opravdu jsme. Já bych se vrátil krátce do historie. V roce 2012 zkrachoval IZIP. Myšlenka skvělá, realizace horší, konec katastrofální. Tehdy se to bonifikovalo, různí poskytovatelé tam posílali různé údaje, takže tam byly tak zásadní údaje o pacientovi, jako je hodnota cukru v moči nebo červený krevní obraz, sedimentace a někde třeba propouštěcí zpráva z nějakého oddělení. Takže to se nepovedlo, byť myšlenka byla skvělá. Tehdy měl vzniknout Emergency Data Set. Já jsem tehdy byl taky poptáván na nějaké názory k tomu a jako ředitel záchranky jsem se snažil přispět nějakými rozumnými věcmi. A mimochodem, ono to v Evropě funguje. Tam, když přijedete a jste v tom systému a lékaři dáte své heslo, on se podívá do nějakého registru, tak mu tam vyskočí skutečně - ale s vaším svolením, s vaším jasným svolením - jaké máte nemoci, jaké máte diagnózy, co užíváte za léky, jaké jste měl operace za sebou - prostě ta myšlenka byla skvělá. Od té doby se nedělo téměř nic. Nebo nic... V roce 2011, jestli jsem se koukal správně, tak vznikl eRecept. Pamatujete se na těch sedm let bojů o to, aby se eRecept uvedl do života? I kolegové tady z některých současných koaličních stran nám v tomhle házeli klacky pod nohy, i na zdravotním výboru. Nicméně v roce 2018 se to povedlo a velmi nám to pomohlo potom v covidu.

Stejně tak nám v covidu pomohla eNeschopenka, která se povinně zavedla v roce 2020. Já jsem seděl tehdy v ordinaci praktického lékaře a vím, kolik to omezilo zbytných kontaktů s pacienty, protože jsme řadu věcí řešili na dálku. Bylo to skvělé a podotknu, bylo to kupodivu za naší vlády, kdy se tyhlety dvě věci zavedly. A nechci to politizovat, jenom prostě to teďka konstatuji.

Zároveň 2021 se přijal také zákon o elektronizaci zdravotnictví a tehdy Ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol zavést registry, do kterých měli povinně poskytovatelé zdravotní péče posílat informace. Jenže tehdy se nevysoutěžilo integrační rozhraní, pokud mám dobré informace, a nějak to vázne, prostě se do těch registrů ty informace nedostávají. Takže my jsme dneska v situaci, že někde se digitalizace trošku daří, a vy nemusíte kupodivu vézt řidičský průkaz v autě, na to se policista podívá, podívá se, jestli máte platné estékáčko a na jiné věci, ale když je vám 65 plus a nebudete mít s sebou v papírové formě potvrzení, že jste schopni v tomto věku řídit motorové vozidlo, tak máte veliký problém a veliké sankce. Takže jsme v takových paradoxních - trošku - situacích, takže to třeba nefunguje.

A ta tragická Filozofická fakulta, kdy pan ministr okamžitě využil a řekl: Psychotesty, zákaz tlumičů... - prostě taková ta rychlá řešení - a taky ať za to zodpovídají lékaři a my jim umožníme, aby viděli, jestli dotyčný je držitelem zbrojního oprávnění, respektive držitelem zbraní... No, kde ty sliby jsou? To bude hodně dlouho trvat, než se tohleto prováže a než skutečně praktický lékař nebo psychiatr tuhle důležitou informaci uvidí, takže řeči se vedou a voda plyne. A já bych řekl... Přečetl jsem si někde na stránkách topky: Válek se do digitalizace přímo obul. Pane ministře, byl bych strašně rád, protože kolega Špičák tady řekl, že to není teďka na poslední půlrok vašeho vládnutí, ale že to bude mít přesah do další vlády. A ať to bude jakákoliv vláda, tak na tomhle musíme určitě popracovat a musíme to posunout dál.

Jediné, co vám tedy přiznám... Nebo víc věcí vám přiznám v dobrém, ale přiznávám v dobrém to, že k tomu přistupujete uvážlivě, že si nestavíte úplně vzdušné zámky, a na příkladu pana ministra nebo exministra Bartoše, který nesmyslně sliboval digitalizaci, o které jste všichni - teďka to přiznáváte v koalici - věděli, že to je nereálné, nereálná data, nereálné mety, tak vidím, že u vás jsou i ministři, kteří částečné úspěchy mají, například pan Jurečka v MPSV s programem Jenda. Nějaké úspěchy se rodí možná na Ministerstvu spravedlnosti s eJusticí, ale pan ministr Blažek, který tady ještě před chvílí... (Otáčí se k ministru Blažkovi. Ministr Blažek hovoří mimo mikrofon.) dokonce tady je, tak protože věděl, že to taky není úplně reálné, tak to trošičku poodložil, ale to je rozumný přístup, než do toho skákat po hlavě. A v podstatě totéž předpokládám, že bude i na Ministerstvu zdravotnictví. Takže pane ministře, já vám přeji ve prospěch nás všech, pacientů, lékařů, zdravotníků, ať se to podaří, a my na vás potom rádi navážeme. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli to byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Já už nevidím nikoho přihlášeného, ani z pléna a ani elektronicky. V tuto chvíli tedy končím obecnou rozpravu.

Případně požádám o závěrečná slova, jak pana ministra, nebo pana zpravodaje? Pan ministr zájem má. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se pokusím velice stručně. Já jsem kdysi stál s akademickými senáty a s děkany u tvorby sítě ReDiMed a ePACS. Tehdy nikdo nevěřil, že přestaneme nosit snímky z nemocnice do nemocnice. Byly obavy stejné, jako tady od některých zazněly, jak to bude složité, jak snímky budou se zneužívat a já nevím, co všecko.

No, dneska kdyby někdo chtěl po někom, aby táhl rentgenový snímek plic do jiné nemocnice, tak si budou myslet, že se zbláznil. A velmi podobné je to se žádankou. Ten proces samozřejmě trvá. Musíme si uvědomit, jaké bylo stanovisko k NKÚ, k tomu, jak se to soutěžilo v letech 2019 až 2021. Ta soutěž byla velmi kritizovaná. Já jsem byl v situaci, že jsem musel všechno soutěžit znovu.

My jsme vysoutěžili bez odvolání - to je potřeba říct - dvacet projektů. Ty projekty všechny už běží a v příštím roce vlastně budou všechny ty projekty implementovány v nemocnicích. V podstatě představme si to jako beta verzi. Ten projekt se musí odevzdat, protože je to dotováno z Evropské unie a je to v rámci Národního plánu obnovy. Ten projekt se musí - komplexní projekt - všech dvacet projektů se musí odevzdat do roku 2026 do července. To znamená, my jsme první vlastně dva roky tvořili síť - nebo tvořili, jak má vypadat protokol žádanky, propouštěcí zprávy. A tady bylo potřeba sjednotit stanoviska odborných společností, všech odborných společností, nemocničních IT specialistů, praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost. ***