Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Nejvýznamnější povinností hospodářských subjektů je pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků vést systém náležité péče, který je založen na přístupu k informacím, posouzení rizik, a pokud je riziko větší než malé, musí přistoupit ke zmírnění zjištěného rizika. Ten systém náležité péče ještě já potom okomentuji v obecné rozpravě.

Naproti tomu je v současné době okruh povinností obchodníků zúžený, jelikož nemusí vybudovat systém náležité péče, ale vedou systém zpětného vysledování informací. Na základě tohoto systému obchodníci shromažďují informace, od jakého hospodářského subjektu dřevo a dřevařské výrobky převzali nebo jakým subjektům je dodali. Nařízení o dřevě je v České republice implementováno zákonem č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. V současné době jsou příslušnými orgány pro provádění nařízení v dřevě Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Česká obchodní inspekce, přičemž pro režim licencí FLEGT jsou příslušnými orgány rovněž Generální ředitelství cel a celní úřady. Ministerstvo zemědělství má roli hlavního příslušného orgánu pro provádění nařízení o dřevě a nařízení FLEGT.

Předkládaná novela zákona o dřevě navazuje na přijetí Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. května 2023, o dodávání na trh Evropské unie a vývozu z trhu Evropské unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení EU č. 995/2010, které přináší zásadní koncepční změny v boji proti odlesňování.

Stávající režim právní úpravy je založen na boji proti ilegální těžbě dřeva, avšak tomu neodpovídají hlavní popsané příčiny úbytku a degradace lesa ve světě. Přijetím nařízení proti odlesňování tak dochází k významným změnám v přístupu k boji proti odlesňování a v porovnání se současným nařízením dochází v nařízení proti odlesňování k podstatnému rozšíření právní úpravy, které má zásadní dopad na subjekty v lesnickém a zemědělském sektoru i pro implementaci v členských státech.

Ještě odcituji stanovisko Legislativní rady vlády. Podle předkladatelů byla adaptace českého právního řádu na nařízení proti odlesňování z důvodu určité časové tísně provedena formou novely zákona, a nikoliv vydáním zákona zcela nového. V návaznosti na požadavek určit jeden nebo více orgánů příslušných pro plnění povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování se návrhem zákona zřizuje nový správní úřad Národní lesnický institut - o tom už tady mluvil pan ministr - který vznikne na místě rušeného Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, takzvaný pro nás ÚHÚL. Předložený návrh zákona tak na základě požadavků stanovených v nařízení proti odlesňování zakotvuje orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování, rozšiřuje úpravu centrální evidence systému náležité péče a upravuje způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektuje rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a reviduje právní úpravu přestupků. Tolik asi za mě zpravodajská zpráva.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vystřídali jsme se v řízení schůze.

Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu omluvy: od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomio Okamura.

Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky, a jako první se hlásí pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem už avizoval, já se nebudu vracet k tomu, které všechny zákony se mění, to už tady pan ministr řekl ve svém úvodním slovu. Zároveň se nebudu asi zabývat harmonogramem toho projednávání a vezmu to jenom ve zkratce, proč musí být vlastně ta právní úprava a co je ten systém náležité péče.

Lesy, a to i přes jejich význam, jsou stále ohroženy odlesňováním a znehodnocováním, přičemž mezi lety 1990 až 2016 ubylo 1,3 milionu kilometrů čtverečních lesů. Problém odlesňování souvisí i s dalšími dopady na složky životního prostředí, jelikož je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. Emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisích skleníkových plynů se podílejí téměř 12 procenty.

V současné době se do popředí zájmu v boji proti odlesňování dostalo zemědělství, které se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 procenty, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji. Pastva dobytka je pak zodpovědná za téměř 40 procent celosvětového odlesňování. Nařízení proti odlesňování bylo přijato v reakci na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě a reflektuje hlavní příčiny odlesňování včetně zemědělské produkce. Jeho hlavním cílem je minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně snížit emise skleníkových plynů. Úbytek biologické rozmanitosti, problematika odlesňování a budování dodavatelských řetězců bez odlesňování byla zařazena mezi aktuální priority Evropské unie již sdělením ze dne 23. června 2019 s názvem Posílení opatření Evropské unie na ochranu a obnovu světových lesů. V obecné rovině nařízení proti odlesňování vychází ze sdělení Evropské komise Zelená dohoda.

Tady se zastavím jenom, jak říkal pan ministr, České republiky se to netýká, my ten problém nemáme, ale jsem skeptický v tom - a musíme plnit tato nařízení - jsem skeptický v tom, jestli opravdu ty ostatní státy, které to nedělají a které opravdu těží a odlesňují, jestli opravdu budou i ony muset dělat a budou kontrolovány, to, jestli splňují ty podmínky, které budeme dělat my v České republice. Já asi to slovo musím říct, že to bude další administrativní buzerace pro podnikatelské subjekty, a bylo by opravdu potřeba, aby se na evropské úrovni jednalo o tom, aby to opravdu dodržovali buďto všichni, nebo nikdo, protože my jsme potom vždycky ti poslední, na které to potom dopadne. Teď myslím zemědělce v tomto případě.

A jak jsem říkal, ještě ten systém náležité péče. Nařízení proti odlesňování je postaveno na povinnosti výkonu náležité péče a koncepčně tak v tomto ohledu vychází z předchozího režimu pro dřevo a dřevařské výrobky. Požadavky na vedení systému náležité péče však byly výrazně rozšířeny s ohledem na přechod prokazování udržitelnosti. Hospodářské subjekty a obchodníci mají povinnost vykonávat náležitou péči před uvedením nebo dodáním produktu na trh nebo jeho vývozem. Vedení systému náležité péče se skládá z těchto kroků: shromáždění relevantních informací, údajů a dokladů prokazujících splnění požadavků nařízení proti odlesňování. Nově byl stanoven požadavek na určení geolokace všech pozemků, kde byly relevantní komodity vyprodukovány, u skotu se geolokalizace vztahuje pouze ke všem zařízením, kde byl skot chován. Geolokalizace spočívá v uvedení geolokačních souřadnic, které vycházejí z určení času, polohy nebo pozorování země a využívání družicových dat - služby poskytované v rámci kosmického programu Galileo a Copernicus.

Opatření k posuzování rizik - hospodářské subjekty analyzují shromážděné informace a mohou uvést na trh nebo vyvézt pouze relevantní produkty, pokud neexistuje žádné riziko nebo existuje pouze zanedbatelné riziko. K posuzování je například přiřazení rizika zemí ze strany Evropské unie, výskyt lesů a původních obyvatel, historický fenomén odlesňování, porušování lidských práv. Já to dál asi citovat nebudu, ale řeknu to jenom ve zkratce: Takový paradox. My jsme producenti mléka, mléko prodáváme do sousední země Evropské unie a musíme prokazovat, nebo budeme muset prokazovat, že jsme při výrobě toho mléka nevytěžili někde nějaký les. Nepřipadá mi to tedy úplně logické a sami si vlastně zodpovězte, jestli opravdu to je to, co nás tady nejvíc pálí - ale bohužel rozumím tomu, že ta nařízení k nám sem chodí, musíme je dodržovat, ale jak jsem už řekl, prostě mělo by to být ve všech státech, hlavně tam, kde k tomu odlesňování dochází, a měly by tam ty kontroly opravdu být a razantně i finanční postihy by tam měly být takové, aby se ty věci neděly a aby nás nechali v klidu hospodařit. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Budeme pokračovat v obecné rozpravě a požádám o vystoupení paní poslankyni Marii Pošarovou. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se také vyjádřila k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Hlavní povinnosti vyplývající z nařízení o dřevě jsou rozděleny mezi hospodářské subjekty, které poprvé uvádí dřevo nebo dřevařské výrobky na trh Evropské unie, a obchodníky, kteří s nimi dále obchodují na vnitřním trhu Evropské unie. Nejvýznamnější povinností hospodářských subjektů je pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků vést systém náležité péče, který je založen na přístupu k informacím, posouzení rizik, a pokud je riziko větší než malé, musí přistoupit ke zmírnění zjištěného rizika. Naproti tomu je v současné době okruh povinností obchodníků zúžený, jelikož nemusí vybudovat systém náležité péče, ale vedou systém zpětného vysledování informací. Na základě tohoto systému obchodníci shromažďují informace, od jakého hospodářského subjektu dřevo a dřevařské výrobky převzali nebo jakým subjektům je dodali. ***