Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Marek Výborný)
To nařízení pokrývá celkem sedm komodit, které jsou s odlesňováním nejvíce spojeny. Jedná se o skot, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju, dřevo a produkty vyrobené z těchto komodit. Na základě tohoto evropského nařízení má docházet k monitoringu toho, zda výrobky s těmito sedmi komoditami spojené nepřispěly nějakou mírou někde k odlesňování. Ta myšlenka, ten cíl je jistě potřebný a chvályhodný a my ho určitě nerozporujeme, nicméně to, co jsme viděli jako Česká republika, jako Ministerstvo zemědělství, jako velmi komplikované nebo jako velký problém, jsou administrativní, byrokratické dopady na české ať už producenty, nebo zpracovatele v případě třeba dřevozpracujícího průmyslu, potravinářského průmyslu, anebo také směrem k obchodníkům. To nařízení tak, jak ho Rada a Evropská komise připravily, by bohužel vedlo k velmi vysoké administrativní zátěži a současně Evropská komise nebyla schopna včas připravit všechny potřebné systémy k implementaci a realizaci tohoto nařízení.
To byl jeden z důvodů, proč Česká republika mým prostřednictvím na jednání Rady ministrů zemědělství opakovaně usilovala o odložení účinnosti tohoto nařízení. To se skutečně podařilo, mělo by to být příští týden i potvrzeno Evropským parlamentem, a znamená to, že i my jsme tady získali větší prostor pro přípravu celé implementace.
Jenom abychom věděli, o čem mluvíme - v České republice se ročně vytěží zhruba 15 milionů kubíků dřeva, kdežto přírůstek je někde okolo 22 milionů kubíků. Čili v České republice nedochází k odlesňování, ba naopak, u nás se v zásadě zalesňuje, což je pozitivní informace. O to více usilujeme o to, aby Česká republika byla v nejmírnější kategorii při posuzování nařízení odlesňování s minimalizací administrativních dopadů na všechny, kterých by se to mělo týkat, od chovatelů, přes producenty, lesníky, dřevozpracující průmysl až po jednotlivé obchodníky. To jenom uvedení do reality.
My v tuto chvíli diskutujeme - já jsem i včera na jednání Rady ministrů ty debaty vedl i bilaterálně - o tom, zda tedy půjde pouze o prostý roční odklad účinnosti nařízení a budeme čekat, s čím Komise přijde v rámci implementace, v rámci systému, který má být zveřejněn nejpozději do 30. 6. příštího roku, anebo zda budeme usilovat i o to, abychom celé nařízení otevřeli a snažili se ho nastavit tak, aby skutečně zátěž pro Českou republiku, pro české nejenom zemědělce, ale lesníky a všechny další, byla co nejmenší. Tohleto skutečně chci říct, abyste věděli, i kolegové z opozičních lavic, že je jedna z důležitých věcí, které se jako vláda i jako ministr zemědělství na evropské úrovni věnuji.
Nicméně to neznamená, že bychom ten zákon tady měli někde zaparkovat nebo neprojednat - kdo je připraven, není překvapen, proto zde před námi tato novela leží. V rámci této novely zakotvujeme orgány dozoru nad plněním povinností, které vyplývají z nařízení proti odlesňování, rozšiřujeme úpravu Centrální evidence (pro) systém náležité péče, upravujeme způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektujeme rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a aktualizujeme a dopracováváme úpravu přestupků.
Chtěl bych také připomenout, že s ohledem na to téma součástí novely je také doprovodná novela veterinárního zákona, zákona o ochraně veřejného zdraví, dále zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, protože příslušné orgány byly zakotveny v rámci implementace nařízení proti odlesňování jako orgány dozoru nad plněním povinností, které z toho nařízení vyplývají, čili tam zakládáme kompetence těchto kontrolních orgánů.
Co je ale důležité a co tady chci podtrhnout: touto novelou měníme nejenom název Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - přiznám se, že i pro mě to byl dlouho oříšek vlastně, co takový ústav má ve své kompetenci a čemu se věnuje - a my ho přejmenováváme na Národní lesnický institut, což si myslím, že více a lépe odpovídá povaze činnosti tohoto státního orgánu, který je podřízenou organizací Ministerstva zemědělství. Co ale je důležité, že právě v souvislosti s nařízením o odlesňování Národní lesnický institut se stane ze zákona správním orgánem, správním orgánem se všemi povinnostmi a taky pravomocemi, které s tím souvisí, právě proto, abychom jeho prostřednictvím dokázali zastřešit veškeré věci související s implementací nařízení o odlesňování.
Nabytí účinnosti zákona...
Ještě - pardon, abych na to nezapomněl - do zákona je také doplněna novela zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, v rámci které jsou některé pravomoci nově vznikajícího Národního lesnického institutu do citovaného zákona výslovně zakotveny, čili i dozor nad obchodem s reprodukčním materiálem lesních dřevin se tady nově zavádí.
Nabytí účinnosti zákona bylo v souladu s požadavky nařízení původně stanoveno k 1. lednu 2025. Vzhledem k odkladu účinnosti na evropské úrovni tak i zde dojde k posunu a k úpravě návrhu účinnosti zákona tak, aby byl obdobný účinnosti evropského nařízení, které teď počítá s účinností od 1. 1. 2026.
Samozřejmě věci, které se týkají Národního lesnického institutu, ty tam počítají s účinností standardní tak, abychom je mohli provést, respektive aby správní orgán k tomu byl také připraven.
Tolik tedy tato novela zákona o dřevě, jak zkracujeme celý název, a já opět se těším jak na rozpravu tady v prvním čtení, tak potom na podrobnou debatu v zemědělském výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ještě jednou, dobrý podvečer, kolegyně, kolegové.
Pane ministře, jako zpravodaj budu citovat svoji zpravodajskou zprávu a pak jsem přihlášen i do rozpravy - (nebude?) to možná tak dlouho jako předtím, pane ministře.
Takže máme před sebou vládní novelu zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. S ohledem na vzrůstající ilegální těžbu dřeva v celosvětovém měřítku a významné postavení Evropské unie v globálním obchodu byl již v roce 2003 přijat Akční plán Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví.
Hlavním cílem bylo vytvoření systému záruk, že dřevo a dřevařské výrobky uváděné na trh Evropské unie hospodářskými subjekty mají zákonný původ. V současné době je Akční plán Evropské unie prováděn na základě dvou hlavních předpisů. Prvním z nich je nařízení č. 2173/2005 Sb., o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství z roku 2005, které stanoví pravidla pro dovoz dřevařských výrobků z partnerských zemí, s nimiž byl na základě partnerských dohod zaveden režim licencí zaručujících zákonnost dovozu.
Tento režim pro dobrovolné dohody o partnerství byl doplněn nařízením č. 995/2010 Sb., o dřevě. Hlavním prvkem nařízení o dřevě je obecný zákaz uvádět nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky poprvé na vnitřní trh Evropské unie. Za zákonně vytěžené se považuje dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva. Nařízení o dřevě je v tomto ohledu postaveno na základě principu legality, kdy může dojít k odlesňování, pokud to není v rozporu s národním právem.
Nařízení o dřevě navazuje na nařízení FLEGT v tom smyslu, že dřevo a dřevařské výrobky z partnerských zemí, splňující podmínky nařízení, se považují za zákonně vytěžené. Stejný režim platí pro dřevo a dřevařské výrobky, pokud splňují nároky nařízení CITES, které se zaměřují na ochranu ohrožených druhů zvířat a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě a z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely.
Hlavní povinnosti vyplývající z nařízení o dřevě jsou rozděleny mezi hospodářské subjekty, které poprvé uvádí dřevo nebo dřevařské výrobky na trh Evropské unie, a obchodníky, kteří s nimi dále obchodují na vnitřním trhu Evropské unie. ***
