Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Z pohledu výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu se však jedná o stěžejní oprávnění, neboť v mnohých případech v praxi dochází k situacím, kdy v rámci aktualizace prováděné podle interního plánu Státního pozemkového úřadu pro celá katastrální území někteří vlastníci pozemku brání provedení terénního průzkumu, jehož výsledky jsou pro aktualizaci bonity klíčové. Důvodem bývá často obava ze zvýšení bonity půdy a s tím související obava z výše případných odvodů za vynětí ze Zemědělského půdního fondu. Takové jednání vlastníků dotčených pozemků může proces aktualizace výrazně prodloužit a mít negativní vliv na navazující řízení, například pozemkové úpravy nebo vyjmutí ze Zemědělského půdního fondu.
Za problematickou lze rovněž považovat skutečnost, že v případě, kdy je podán podnět k aktualizaci plochy menší než půl hektaru ze strany vlastníka pozemku, přistupuje Státní pozemkový úřad k provedení místního šetření již před zahájením aktualizace bonity, a to z důvodu ověření potřebnosti, účelnosti a aktualizace. Za této situace dosud není aktualizace bonity zahájena, a nedá se tudíž hovořit o provádění běžného terénního průzkumu, o kterém je vlastník dotčeného pozemku informován. Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhované řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Hlavním smyslem předpokládaného návrhu zákona je vyřešení aplikačních problémů týkající se převodu majetku podle zákona č. 503/2012 Sb. a zvýšení procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků.
Součástí navrhované úpravy je rovněž snaha urychlit prověření majetku státu ve vztahu k možným překážkám stanoveným podle § 6 zákona před jejich dalším převodem. S ohledem na možnou neúčinnost nebo rozpor ve vyjádřeních dotčených orgánů v rámci zaslaného požadavku na prověření majetku státu byla do zákona vtělena možnost ověření zákonných překážek samotným Státním pozemkovým úřadem z veřejně dostupných informačních systémů. Jedná se například o prověření stavu pozemku v platné územněplánovací dokumentaci, jelikož z převodu jsou vyloučeny pozemky, které jsou v platné územněplánovací dokumentaci určeny k zastavění veřejně prospěšnými zařízeními. V praxi nastala situace, kdy příslušný správní úřad pozemek z převodu vyloučil v rozporu s platnou územněplánovací dokumentací. Jednalo se zpravidla o případy, kdy například byla změna určení pozemku v územněplánovací dokumentaci, která by umožnila vyloučit pozemek z převodu teprve ve fázi přípravy. Územní plány obcí jsou zpravidla, jsou-li pořízeny dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dostupné na webových stránkách obcí i krajských úřadů a tento údaj lze snadno ověřit.
Další rozpory vznikají například v případě stanovisek obcí a stavebních úřadů. Obec zpravidla vychází ze svých potřeb bez toho, že by informace o vyloučení pozemku z převodu měly reálný podklad, kdežto stavební úřad vychází z platné územněplánovací dokumentace. Tento rozpor je pak třeba ověřit, stejně tak dochází k rozporům ve vyjádřeních týkajících se územněplánovacích dokumentací obcí a krajů. Obce nerespektují územněplánovací dokumentace vyšších celků. Z důvodu snížení administrace při zjištění těchto rozporů bylo navrženo doplnit dané ustanovení tak, aby nebylo nutné opakovaně obesílat dotčené orgány k vysvětlení zjištěného rozporu.
Navrhovaná právní úprava dále odstraňuje dva nevyužívané způsoby převodu majetku. Prvním z nich je převod zemědělských pozemků v zahrádkářských a chatových osadách a v druhém případě jde o převod pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků, kdy jde o již fakticky neaplikovatelné ustanovení. V rámci předkládaného návrhu dochází taktéž k úpravě předmětu k převodu při bezúplatném převodu pozemku na obce a upřesnění pojmu ve vztahu k pozemkům přímo spojeným s místní nebo účelovou komunikací. S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu je kupující nově povinen uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy.
Ve spojení s touto úpravou se stávají nadbytečnými ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazku kupujícího. Úhradou zálohy v plné výši kupní ceny dojde ke stoprocentnímu zajištění splnění závazku kupujícího, sníží se administrativní zátěž spojená s případným vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí a nebude docházet k situacím, kdy v důsledku neuhrazení kupní ceny musí státní úřad vymáhat pohledávky. Uvedená úprava úhrady kupní ceny je plně v souladu se zásadou smluvní volnosti stran ve smyslu občanského zákoníku a je plně v souladu s principem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s majetkem státu a rovněž s postupy uplatňovanými například Ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Návrh taktéž rovněž zakotvuje obecnou působnost v oblasti monitoringu eroze, upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví v územním plánování a stavebním právu. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku návrhem dochází s ohledem na vývoj ekonomické situace ke změně v přístupu určení výše pachtu pro pozemky v příslušnosti hospodařit. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude nově určována vyhláškou Ministerstva zemědělství podle výrobních oblastí, které vyhláška rovněž stanoví. Bude tak možno pružněji reagovat na změny a trendy v oblasti cen pachtů na trhu se zemědělskou půdou a my to pokládáme za dobré řešení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také vystoupit k projednávanému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, a další související předpisy. Tento návrh si klade za cíl reagovat na aplikační problémy a zefektivnit proces převodů nemovitého majetku ve správě Státního pozemkového úřadu. Zákon obsahuje několik racionálních opatření, ale mnohdy postrádá systémový přístup a jasnou vizi. Současná právní úprava, jak správně uvádí důvodová zpráva, obsahuje řadu neaktuálních nebo problematických ustanovení. Například právní úprava týkající se převodů pozemků v zahrádkářských osadách nebo ve třetích zónách národních parků již zcela pozbyla svého významu, neboť příslušné lhůty dávno pominuly. To, že takové pasáže zůstaly v platné legislativě, je důkazem nedostatečné průběžné aktualizace právních předpisů, což samo o sobě svědčí o nízké efektivitě státní správy.
Další problém, na který návrh reaguje, je absence jasného oprávnění zaměstnanců Státního pozemkového úřadu ke vstupu na soukromé pozemky při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek. To ukazuje na dlouhodobé podcenění legislativní podpory pro výkon činností klíčových pro správu zemědělské půdy a ochranu její kvality. Tato legislativní mezera již vedla v praxi k řadě konfliktů mezi státem a soukromými vlastníky pozemků. Návrh také ruší pevně stanovenou minimální sazbu nájemného a umožňuje jí variabilní určení vyhláškou Ministerstva zemědělství. Ačkoliv tento krok umožňuje flexibilnější reakci na tržní vývoj, vyvolává otázky ohledně transparentnosti a předvídatelnosti pro uživatele půdy. SPD dlouhodobě prosazuje jasná pravidla, která nesmí znamenat další nejistoty pro zemědělce.
Návrh mimo jiné předpokládá, že Státní pozemkový úřad bude moci sám ověřovat zákonné překážky převodu majetku v dostupných informačních systémech. Tento krok je na první pohled logický, ale nesmí zvyšovat administrativní zátěž úřadů bez zajištění dostatečných kapacit. Možná místo této úpravy bychom měli hledat systémové řešení, které odstraní duplicitu v postupech jednotlivých orgánů státní správy. ***
