Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zákon rozeznává dvojí formy pozemkových úprav. Jednoduché pozemkové úpravy se provádějí v případě, kdy je nutné vyřešit pouze některé hospodářsko-technické záležitosti, konkrétně zpřístupnění pozemků pro hospodaření vlastníka, protierozní nebo protipovodňová opatření, upřesnění či rekonstrukci přídělu půdy podle dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb. Pozemkové úpravy vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy a sledují prospěch dalších osob. Jsou financovány a řízeny státem. Jeho účast v procesu provádění a schvalování je nutná proto, že zamýšleného účelu pozemkových úprav by nebylo možné dosáhnout pouze na smluvním základě, vzájemnou dohodou všech účastníků a dohod všech zúčastněných stran. Výsledky pozemkových úprav slouží rovněž pro obnovu katastrálního operátu a jsou závazným podkladem pro územní plánování."

Ještě se krátce zmíním o komplexních pozemkových úpravách a o tom článku, jak to je z pohledu ochrany přírody a krajiny. "Komplexní pozemkové úpravy jsou ambiciózním projektem státu, který však dostatečně neplní očekávané přínosy pro zlepšení funkcí krajiny z hlediska vodního režimu, půdní eroze i biodiverzity. Toto poněkud odvážné tvrzení se pokusíme podrobněji rozebrat v následujících řádcích při vědomí toho, že celá problematika je obsáhlá a přehled problémových okruhů není úplný." Je to citace článku, který vyšel v časopisu Ochrana přírody.

"Komplexky a pozemky. Stěžejním dokumentem celé pozemkové úpravy je Plán společných zařízení, takzvané PSZ, v němž jsou navrhována opatření, která plní veřejný zájem. Komplexní pozemkové úpravy jsou o pozemcích a právě v nich, přesněji v jejich nedostatku, tkví první a v případě mnoha katastrálních území zásadní překážka pro využití možností, které by komplexní pozemkové úpravy mohly nabídnout. Jestliže je zapotřebí pro vyčlenění nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se přednostně pozemky ve vlastnictví státu, potom ve vlastnictví obce a v případě nedostatku státní a obecní půdy je možné využít i pozemky ve vlastnictví soukromých osob. Je řada katastrálních území, ve kterých již není k dispozici žádná nebo téměř žádná státní půda a nebyl dodržen ani zákonný limit zachování 3 procent státní půdy v katastru. Tím jsou značně omezeny možnosti vymezení vhodných opatření v Plánu společných zařízení a jejich následné umístění do krajiny. K možnosti odebírání poměrné části půdy vlastníkům pro vymezení potřebných opatření do Plánu společných zařízení Státní pozemkový úřad v praxi nepřistupuje. Pozemky tak zůstávají soukromým vlastníkům, často i v původním druhu pozemku.

Navrhované úpravy musí odsouhlasit sbor zástupců vlastníků pozemků. Vlastníci, a především uživatelé zemědělských pozemků, kteří v obvodu komplexní pozemkové úpravy hospodaří... (Přeskočil jeden řádek textu.) ... rozdělením velkých půdních v bloků orné půdy a s uspořádáním pozemků kolmo ke spádnici a podobně, a tím blokují celou pozemkovou úpravu. Státní pozemkový úřad záhy požadavkům vlastníků vyhoví, protože jinak by musel celou pozemkovou úpravu po několika letech prací a investování značných finančních prostředků zastavit.

Jinou možností, jak se s nedostatkem pozemků vypořádat, je provést jen ta opatření, která jsou vnímána jako ta s vyšší prioritou. A která to jsou? Asi nejvýmluvněji o tom hovoří samotné realizace, neboť se logicky začíná od opatření nejdůležitějších a nejpotřebnějších z pohledu sboru zástupců, jehož členy jsou většinoví vlastníci, uživatelé, zástupci obce a zadavatelé, a zde s náskokem vedou polní cesty, poldry, různé typy příkopů a malé vodní nádrže."

Já bych asi v tuto chvíli dál to možná necitoval, spíš bych možná i apeloval na pana ministra. Je potřeba opravdu na komplexní pozemkové úpravy vynakládat dostatek, větší množství finančních prostředků. Teď to myslím smrtelně vážně. Máme několik komplexních pozemkových úprav, které jsou v mašličkách, ale nejsou na to finanční prostředky.

Další je věc - to, co jsem tam teďka citoval, že někde se vlastníci opravdu už ve finální fázi pozemkové úpravy v nějakých případech odvolají a vlastně celý ten třeba několikaletý proces se zastaví, a myslím si, že by bylo opravdu potřeba se tomu věnovat a ty finanční prostředky na to najít, protože většinou pozemkové úpravy fakt jsou spojené se zadržováním vody v krajině. Má to i společenský efekt pro tu obec, že tam se tvoří cyklostezky, jsou tam poldry, jsou tam živočichové, je tam biodiverzita a tak dále. Myslím si, že to je věc, kterou společnost potom vnímá kladně, a čím víc pozemkových úprav bude realizováno, a nejenom v těch mašličkách, tím to bude lepší pro naši Českou republiku. Zatím děkuji, a když tak budu potom pokračovat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, budu citovat programové prohlášení vlády, a to hned začátek odrážky nebo kapitoly zemědělství: "Budeme účinněji podporovat rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce včetně pronájmu státní půdy." Právě v tomto zákoně o Státním pozemkovém úřadu by měly být provedeny úpravy, které tohle umožní - umožní, aby stát svoje pozemky přednostně pronajímal začínajícím zemědělcům, rodinným farmám anebo ekologickým zemědělcům, jenže navržená novela v tuto chvíli k tomu bohužel nesměřuje.

Proto za Piráty máme připravený pozměňovací návrh, který určitě budeme chtít ve druhém čtení načíst. Protože pokud chceme podporovat začínající zemědělce, musíme jim především zpřístupnit půdu, na které budou moci hospodařit. My totiž za Piráty věříme, že stát má jít v nakládání se svým majetkem příkladem a přednostně na půdě hospodařit šetrně, například prostřednictvím ekologických zemědělců a rodinných farem. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych se taky vyjádřila ke sněmovnímu tisku 789. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou ze zásadních činností Státního pozemkového úřadu ve vztahu k výše uvedeným předpisům jsou převody majetku, a to jak ve formě nárokových převodů za podmínky splnění zákonných podmínek, tak převodů, které jsou realizovány na základě výkonu vlastnických práv státu, a právní nárok na ně neexistuje. Navrhovaná právní úprava cílí především na racionální zefektivnění procesu a způsobu převodu nemovitého majetku. Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se toho typu převodu.

Stejně tak zákon v současném znění obsahuje možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod tohoto typu bylo možné podat do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta tak vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení v současnosti postrádá opodstatnění. Stávající právní úprava taktéž obsahuje ustanovení, které přináší aplikační problémy při převodech pozemků na obce a kraje ve vztahu k pozemním komunikacím.

Zákon naopak žádným způsobem nezakotvuje pravomoci Státního pozemkového úřadu ve věci monitoringu eroze. Státní pozemkový úřad dále vykonává činnosti spojené se správou majetku, s nímž je oprávněný hospodařit. Pokud výše uvedené zákon nestanovuje jinak, postupuje Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření s majetkem státu je pak neodmyslitelně spojeno s péčí řádného hospodáře.

V této souvislosti stanovuje právní úprava minimální procentuální výši při stanovení nájemného, jako je 2,2 procenta z ceny pozemku. Uvedená výše však neodráží vývoj aktuálního stavu tržního prostředí, nájmu či pachtu zemědělských pozemků. V případě zákona č. 139/2002 Sb. je nutné konstatovat, že tento zákon žádným způsobem výslovně neupravuje oprávnění ke vstupu a vjezdu zaměstnanců Státního pozemkového úřadu provádějících aktualizaci BPEJ na dotčených pozemcích v terénu. ***