(pokračuje Josef Kott)
V obecnosti je třeba implementovat agrotechniky, které zajišťují vyšší drsnost půdy, prokořenění, pokryv půdy a stabilitu půdních agregátů v době setí hlavní plodiny. U plodin nejčastěji monitorovaných v rámci erozních událostí - jak jsem již říkal, je to kukuřice, řepka, brambory, řepa a mák, které se označují jako širokoseté plodiny - zavádět technologii zajišťující pokryv průběhu celého vegetačního období. Erozní události vznikají převážně na půdách, které jsou podle plošného mapování BPEJ silně náchylné k erozi. Tato vlastnost je dána. Na takových lokalitách je tedy nezbytné udržovat tyto půdy v maximálních kvalitativních vlastnostech dané jejich pogodezí (kohezí?). K tomu je možné přispět i vhodnou skladbou osevních postupů, což kopíruje rozložení velikostí DPB v rámci České republiky. Má-li omezování velikosti DPB přinést pozitivní efekt a pomoci v zajištění protierozní ochrany, pak je nejlépe zajistit pestrou mozaiku pěstovaných plodin a jejich střídání, to znamená dodržování osevního postupu tak, jak je to nastaveno u zemědělských podniků, které v podstatě využívají víc než pětihonný osevní postup a které v rámci toho, že mají dostatečnou živočišnou výrobu, zapojují do osevního postupu i plodiny, které v podstatě řeší na jednu stranu jak kvalitativní parametry, které zasahují do půdy, tak potom samozřejmě věci týkající se v důsledku stálé pokryvnosti půdy tak, aby nedocházelo k vodní erozi. Toto jsem říkal. Zároveň však přetrvává výrazný podíl plochy NEO a na těchto DPB je to až 50 procent. Tyto výsledky potvrzují již dřívější doporučení rozdělit kategorii MEO, to znamená půdy ohrožené, na rozdíl od toho, jak jsem zde říkal, NEO - to jsou neohrožené půdy - na podkategorie a jejich výměru dále rozšiřovat. Také je třeba zvážit protierozní opatření aplikovaná na MEO plochách ve vztahu ke konkrétním plodinám, a to i v kontextu výše uvedených podkategorií DZES (?), dlouhodobě docházejících ke strategii výskytu erozních událostí s opatřením různých variant pásů a obsetí. Jejich roční zastoupení se pohybuje v rozsahu 2 až 5 procent. Před změnou v roce 2019 se pohybovalo roční zastoupení v rozsahu 15 až 18 procent. Tento pokles pravděpodobně souvisí s tím, že tato opatření v rámci DZES 5 nejsou využívaná v takové míře. Meziročně roste evidence škod, takzvaných offside efektů erozních událostí. Z tohoto pohledu je potřeba si uvědomit i to, že erozní události nepoškozují jen zemědělský půdní fond, ale způsobují i škody mimo něj. Erozní události nastávají jak po erozně nebezpečných deštích, to znamená, srážka je vyšší než 12,5 milimetru intenzity nebo 6,25 milimetru za 15 minut, to znamená v přepočtu vlastně 24 milimetrů za hodinu. Toto se ukázalo u 55 procent případů, tak po srážkových událostech nedosahujících těchto parametrů, a to je zbývajících 45 procent.
Zároveň je patrný trend nárůstu výskytu intenzivnějších srážek v České republice, který odpovídá i datům aktualizovaného faktoru erozní účinnosti deště, takzvaného r-faktoru, který v místech výskytu erozních událostí odpovídá hodnotě v přepočtené aktualizaci 50 megajoule na hektar. Výsledky monitoringu tak potvrzují nutnou potřebu zahrnutí aktuálních dat a pravidelnou aktualizaci podkladové vrstvy eroze, ve které se promítá aktuální riziko nadlimitních erozních procesů. Vzhledem k nárůstu intenzivních srážkových událostí je však třeba uvažovat o diverzifikaci protierozní ochrany, a to v širší míře využíváním organizačních opatření na zemědělské půdě, navržených dle zásad protierozní ochrany, a také z pohledu chráněných objektů, jako jsou vodní zdroje, intravilány obcí, významné krajinné prvky, u kterých je vyžadována ochrana koncipovaná na principech n-letých srážkových úhrnů. Takto může být zajištěna vysoká efektivita investic do protierozních opatření.
Tady bych se vrátil k tomu, že je velice dobře, že v rámci doprovodných usnesení i v rámci přesunu finančních prostředků Ministerstvo zemědělství vyšlo částečně vstříc požadavku poslanců napříč politickým spektrem a navýšilo finanční prostředky do kapitoly Ministerstva zemědělství a aspoň částečně jsme vylepšili paralyzující stav, který tam byl po prvním nástřelu, který měl v podstatě do jisté míry paralyzovat investice, které jsou buď rozjeté, nebo které jsou připravovány, anebo které by se měly do budoucna připravovat. Takto může být zajištěna vysoká efektivita investic do protierozních opatření, jak jsem říkal, a v roce 2023 bylo předáno Ministerstvu životního prostředí sedm lokalit erozních událostí, u nichž došlo k opakování po nabytí účinnosti vyhlášky č. 240/2021 Sb. Ve čtyřech případech byl v lokalitách spuštěn aktivní režim vyhlášky a z výsledků monitoringu eroze je patrná vysoká náchylnost zemědělské krajiny ke vzniku erozních událostí, jejichž následky nejsou vždy jen poškození zemědělského půdního fondu, ale i ostatních funkčních součástí krajiny a sídel. Z těchto důvodů Je potřeba zavádět do praxe půdoochranné agrotechniky a postupy, které umožní efektivní zemědělskou výrobu spolu s efektivní ochranou jedné ze základních podmínek zemědělské produkce, a to je zemědělská půda.
Monitoring eroze zemědělské půdy - jak už jsem zde o tom hovořil, v podstatě je to společný projekt Státního pozemkového úřadu a VÚMOP, který je zajišťován na základě příkazu číslo 15/2012. Tady je nějaké číslo jednací 70615/2012-MZe-13311 ministra zemědělství. V uvedeném příkazu jsou stanoveny povinnosti týkající se erozních událostí a ty mají být po zjištění nového výskytu události zaznamenány a vloženy na webový portál, dále zpracovány a vyhodnoceny.
Dále bylo příkazem uloženo každoročně předkládat závěrečnou zprávu obsahující analýzy příčin vzniku monitorovaných událostí a návrh preventivních opatření. Samotný proces monitoringu eroze zemědělské půdy je prováděn na základě schváleného metodického postupu, ve kterém jsou stanoveny povinnosti a míra zapojení jednotlivých organizací. Do celostátní geografické databáze monitorovaných událostí se ukládají informace o prostorové a časové lokalizaci událostí a popis atributové informace na různých úrovních detailnosti pro různé úrovně zpracování a vyhodnocování.
Databáze monitoringu eroze zemědělské půdy je živá, stále narůstající databáze, která je pracovníky VÚMOP udržována konzistentní pro možnost zpracování statistických analýz, ze kterých jsem v podstatě tyto všechny záležitosti, o kterých vám tady teď přednáším, čerpal. Monitoring eroze slouží především k analýze příčin vzniku monitorovacích událostí a navrhování vhodných opatření pro zmírnění jejich negativních účinků na úrovni jednotlivých událostí i na národní úrovni. Je předpoklad, že se v procesu analýz vzniku příčin vybraných událostí podaří identifikovat společného jmenovatele, využitelného pro definování obecně platných opatření na národní úrovni. ***
