Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Evidence může rovněž sloužit samozřejmě v kontextu analyzovaných příčin vzniku monitorovaných událostí i jako zpětná vazba pro hodnocení účinnosti protierozních opatření uplatněných v rámci DZES 5 a jako vhodný podklad pro rozhodování například v rámci výše zmíněných pozemkových úprav. Monitoring eroze zemědělské půdy a jeho výstupy slouží mimo jiné jako podklad pro Státní zemědělský intervenční fond při výběru subjektů ke kontrole. V rámci dosavadního průběhu - kontinuálně od roku 2012 -monitoringu eroze zemědělské půdy byly identifikovány lokality, na kterých dochází k opakovaným erozním událostem a zároveň hospodařící subjekty neřeší prevenci proti opakování těchto událostí.
Na tento stav reagovalo Ministerstvo zemědělství vydáním metodického postupu, řešícího zařazování částí monitorovaného DPB s projevem eroze na MEO a SEO - jak už jsem říkal, to jsou ty více či méně ohrožené oblasti - který má za cíl zefektivnění implementace ochrany zemědělského půdního fondu před erozí a jejími následky, sledování projevů eroze s možností reakce na konkrétní nebo dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou v některých z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z kontroly podmíněnosti. V roce 2023 bylo identifikováno 506 hektarů těžko postižitelných ploch a následným posouzením dle metodiky bylo 407 předáno na Ministerstvo zemědělství jako návrh na zpřísnění erozní ohroženosti vymezené v rámci DZES 5.
Pak je tady zpracován ještě poměrně podrobný závěr. Jestli bude zapotřebí, tak vám ho zde ještě představím, ale v tuto chvíli bych asi ukončil svůj projev s tím, že nakonec bych si dovolil zeptat se na jednu otázku - jestli na ni nedostanu odpověď teď, samozřejmě se na to budeme ptát na zemědělském výboru - a to se jedná vlastně o převod pozemků, o kterých tady hovořil pan ministr, protože jsou pozemky, které dlouhodobě obhospodařuje třeba Český rybářský svaz. To znamená, že to jsou nějaké rybníky, které v podstatě nikomu neslouží. Oni se o ně dlouhodobě starají, vlastně udržují ráz krajiny, snaží se v podstatě zadržet vodu v krajině. Jsou to včelaři, kteří mají různě včelíny postavené na stejných pozemcích, které nejsou doposud vypořádány, a podle informací některých členů Českomoravské myslivecké jednoty jsou to i bažantnice, které také jsou na těchto pozemcích. A když jsme zde naposledy řešili zákon a snažili jsme se s kolegy připravit pozměňovací návrhy buďto na oznamovací povinnost pro současné pronajímatele o prodeji takovéhoto majetku, anebo i přednostní právo na prodej, tak se nám dostalo vlastně odpovědi, že by tyto problémy nebo tyto záležitosti mohl vyřešit zákon o zemědělském půdním fondu, kde bychom mohli řešit tyto záležitosti.
Domnívám se, že to nejsou velikosti pozemků, které by nějakým významným způsobem ohrozily vyřešení této situace, a těm současným pronajímatelům, kteří se o to dlouhodobě starají a kteří to udržují v nějakém stavu, který je podle informací vždy lepší, než kdyby to vlastně nemělo nějakého pronajímatele zodpovědného. Tak by to vyřešilo do budoucna i ty záležitosti, že by skutečně spravovali svůj majetek, a možná se v některých případech o ten majetek starali lépe než o ten, který mají zatím dočasně dočasně svěřený. Děkuju vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec David Pražák.
Ještě než mu dám slovo, přečtu omluvy: omlouvá se Babišová Andrea od 18.30 ze zdravotních důvodů, Berkovcová Jana od 16 hodin - pracovní důvody, Brož Lubomír od 15.30 do 18.00 - pracovní důvody, Fifka Petr od 18.30 - pracovní důvody, Kobza Jiří od 15.15 - rodinné důvody, Kolovratník Martin od 16.30 - pracovní důvody, Koten Radek od 13.30 do 21 hodin - pracovní důvody, Králíček Robert od 15 do 21 hodin - pracovní důvody, Voborská Milada od 16 hodin - pracovní důvody, Volný Jan od 15 hodin - zdravotní důvody, Vomáčka Vít celý jednací den - pracovní důvody, Vondrák Ivo od 15 hodin - rodinné důvody.
Z členů vlády se omlouvá Martin Baxa od 15 do 17 hodin - pracovní důvody, Ženíšek Marek od 15 do 16.30 - pracovní důvody. Toliko omluvy.
Nyní je na řadě pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane ministře, já se budu věnovat některým věcem, co říkal pan ministr v úvodním slově, a to jsou hlavně pozemkové úpravy, které tam padly, protože všichni víme, že Státní pozemkový úřad je stěžejní pro to, aby nám mohly v regionech probíhat státní komplexní pozemkové úpravy. Takže já první část vystoupení vezmu od historie po vývoj pozemkových úprav a dostanu se i k takovému rozboru jednoho článku zajímavého, který komplexní pozemkové úpravy bere z pohledu ochrany přírody a krajiny.
Tady předmětem pozemkových úprav v nejširším slova smyslu byly v minulosti různé technické úpravy v terénu, sledující ve svých důsledcích vytvoření optimálních půdních celků, především za účelem zvýšení produktivity zemědělství, zaokrouhlení pozemků a sjednocení jejich hranic jakožto ochrana před povodněmi.
Proto v období zhruba od roku 1860 byla zemědělská půda podrobována různým technickým operacím v pořadí, jak probíhaly v historickém vývoji, a to scelováním pozemků, agrární operace, hospodářsko-technické úpravy pozemků a konečně pozemkové úpravy, jak jsou známy v dnešním pojetí.
Přitom všechny zmíněné lidské zásahy do půdního fondu lze zjednodušeně označit za pozemkové úpravy, ovšem s přihlédnutím k dobovým poměrům, v nichž probíhaly. Scelování pozemků a agrární operace od druhé poloviny 19. století, stav a struktura půdního fondu v českých zemích vytvořená historickým vývojem poskytovala již poměrně omezené možnosti pro pokračování v extenzivním vývoji zemědělské výroby. Dosavadní vývoj se vyznačoval rozšiřováním zemědělské plochy a v jejím rámci hlavně orné půdy na úkor lesů. Ještě v první polovině 19. století se její plocha v Čechách zvětšila o téměř 300 000 hektarů, avšak v letech 1845 až 1896 vzrostla výměra zemědělské půdy již jen o 35 000 hektarů.
Využití celého půdního fondu Čech pro zemědělství se již téměř nezměnilo a potřebné změny se ve druhé polovině 19. století uskutečnily v rámci dosažené výměry zemědělské půdy. Zemědělská půda byla a je hlavní kategorií půdního fondu. Již zákon č. 88/1869 Sb., o úpravě daně pozemkové, rozlišoval následující kultury: pole, louky, zahrady, chmelnice, vinice, pastviny, řeky, lesy, jezera, močály, rybníky s hospodářským užitkem, parifikáty, což byla půda dočasně odňatá hospodářské produkci, a v neposlední řadě neplodná půda. K hlavním druhům půdních kultur patřila orná půda, louky, zahrady, vinice a pastviny.
Rozhodující skutečností bylo, že stav půdního fondu byl v polovině 19. století stabilizován a možnosti jeho rozšiřování byly omezeny. Přesto zbývala určitá možnost, spočívající ve strukturálních změnách a ve využívání stávajícího zemědělského fondu, a to rozšiřováním ploch orné půdy i zahrad na úkor ploch luk a pastvin. ***
