(pokračuje Josef Kott)
Ve spojení s úpravou se (ruší?) stávající nadbytečná ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazků kupujícího. Aktuální právní úprava stanovuje minimální procentuální výši při stanovení nájemného jako 2,2 procenta z ceny pozemku. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude nově určována vyhláškou Ministerstva zemědělství pro jednotlivé výrobní oblasti, které vyhláška rovněž stanoví. Cílem je nájem zvýšit na úroveň současných cen.
O čem tady hovořil pan ministr je to, že i součástí návrhu je také návrh novelizace zákona č. 139/2002 Sb., jejímž cílem je zakotvení práva zaměstnanců Státního pozemkového úřadu provádějících aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ke vstupu a vjezdu na dotčené pozemky.
Poslední věcí, který návrh řeší, že zakotvuje obecnou působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti monitoringu eroze a upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví (?), s územním plánováním a (ve) stavebním právu.
Vzhledem k tomu, že dneska na ty zemědělské zákony máme víc času než jindy, tak bych si dovolil v podstatě o této poslední záležitosti - a to je o monitoringu eroze - připravil jsem si takovou trochu podrobnější analýzu, kdy bych chtěl vyzdvihnout možnost, kterou dneska Státní pozemkový úřad má a kterým mu dáváme nová práva a povinnosti pro to, aby ochrana přírody, pozemkové úpravy, ale i další záležitosti týkající se jeho náplně byly vyplněny.
Takže současné nastavení ochrany půdy před vodní erozí. V současné době mají (na) zemědělské hospodaření vliv především opatření, která podmiňují vyplácení dotací a legislativní normy formulované v zákonech České republiky, které řeší odpovědnost uživatelů a vlastníků půdy. Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou přírody a jsou součástí kontroly podmíněnosti, takzvané Cross Compliance. Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytující plné výše přímých podpor, některých podpor programu rozvoje venkova, to znamená, že je to takzvaná osa 2, a některých podpor společné organizace trhu s vínem stanovené v příloze číslo 2 nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1306/2013, jež obsahuje tyto tematické okruhy, kterými jsou voda, půda, zásoba uhlíku, krajina, minimální úroveň péče. V roce 2023 je stále v legislativě závazné znění standardu DZES 5 uvedený nařízením vlády č. 48/2017 Sb., ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb. a nařízení vlády č. 84/2023 Sb. s následně vymezenými požadavky. Žadatel zajistí: v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,1 do 4 hektarů - to jsou takzvaně širokořádkové plodiny - která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary; b) kukuřice, brambory, řepy, bobů, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti víc jak 4 hektary, které obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy, a c) řepky olejné a ostatních obilovin pěstovaných bez použití odpovídající ochranné půdotvorné technologie pro plodiny o velikosti od 2,1 do 4 hektarů. Dále se jedná o kukuřici, brambory, řepu, bob setý a sóju, slunečnici, čirok pěstované bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 hektarů, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary. Dále se jedná o kukuřici, řepu, bob setý, slunečnici a čirok pěstovaný bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro velikosti od větší než 4 hektary, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 hektary, nebo výměra, která je z ní více jak 50 procent pokrytá erozně ohroženou půdou. Znění standardu DZES 5 účinné od 1. 1. 2019 reflektuje některé problémy, na které je dlouhodobě upozorňováno, a výsledky z monitoringu eroze zemědělské půdy je potvrzují. Jedná se příliš o benevolentní hodnotu přípustné ztráty půdy erozí, která byla někdy vyšší osmkrát, než jsou erodology a pedology doporučovány, a nyní jsou upraveny na hodnotu čtyřikrát vyšší.
S tímto související nedostatečná výměra ploch s vymezenou erozní ohrožeností byla pouhých 11 procent z orné půdy a nyní se zvyšuje na 25 procent, na které je nutno v rámci dodržování půdoochranných opatření a na závěr i o nedostatečnou účinnost některých opatření, kterými lze jeho požadavky splnit (?). Potřebný směr nastavení protierozní ochrany by měl být na základě zjištění vyplývající právě z monitoringu eroze zemědělské půdy, který dále zjišťuje Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a který byl spuštěn právě pro získání a vyhodnocení objektivních informací o rozsahu problémů s erozí s účinností politik v této oblasti. V rámci posunu v nastavení protierozní ochrany byla v platnosti od 1. 7. 2021 vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí. Tato vyhláška stanovuje řešení erozního ohrožení vodní erozí a dále způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí, přípustnou míru erozního ohrožení vodní erozí a opatření k jeho snížení. Na opakované erozní události nastalé po 1. 7. 2021 evidované v systému monitoringu eroze zemědělské půdy se tak vztahuje tento nový legislativní předpis, který je v gesci Ministerstva životního prostředí.
Pak zde vlastně v rámci důvodové zprávy je souhrn závěrů předkládané zprávy. Dlouhodobý provoz monitoringu eroze zemědělské půdy je založené na kontinuálním sběru dat o erozních událostech a podmínkách jejich vzniku, umožňuje popsat příčiny a trendy ve vzniku erozních událostí, a to i se zahrnutím odlišných období s různými meteorologickými klimatickými podmínkami v rámci vegetačního roku v jednotlivých letech. Současně pokrývá jak drobné změny v nastavení protierozní ochrany, tak i ty výraznější, které jsou například na zavedení redesingu (redesignu?), protierozní vyhlášky a jiné. Data a závěry monitoringu eroze jako uceleného souboru pozorování je vhodné reflektovat a využít v nastavování podmínek pro další období.
Monitoring eroze zemědělské půdy se jako proces i nadále rozvíjí. Do procesu monitoringu je zapojen pravděpodobnostní model eroze, který umožňuje identifikovat lokality nehlášených erozních událostí, které jsou po následné terénní rekonsekci zavedeny do databáze erozních událostí. Dále je implementována identifikace srážek k erozním událostem z radarových odrazů, které umožňuje efektivní identifikaci srážky v rozsahu celé České republiky a rozlišuje tak soubor dat popisující příčiny vzniku erozních událostí.
Souhrnný přehled výsledků a závěrů monitoringu eroze zemědělské půdy prováděného dle platného znění metodického postupu a jeho vyhodnocení za rok 2023 uvádí následující přehled. Vzhledem k nárůstu erozních událostí ve fázi setí či přípravy na setí je vhodné uvažovat o obecných půdoochranných technologiích bez ohledu na typ plodiny. ***
