Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(15.40 hodin)
(pokračuje Jana Berkovcová)
A vyjádřím se k hlavním změnám, které novela školského zákona přináší. Tou první změnou je institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. Zákon zavádí povinnost mateřských a základních a středních škol zajišťovat poradenské služby včetně podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Stanovuje se spádovost pedagogicko-psychologických poraden pro lepší provázanost poradenského systému. Návrh počítá se zajištěním poradenských služeb psychologem nebo speciálním pedagogem pouze ve větších základních školách nad 180 žáků. Zde budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru. Menší školy pod 180 žáků budou muset o psychologa či speciálního pedagoga žádat jako o podpůrné opatření pro potřebné děti. Na středních školách nejsou tyto pozice řešeny vůbec, střední škola bude muset psychologa hradit z prostředků zřizovatele či z evropských fondů. Od poraden se bude očekávat, že metodicky povedou pracovníky školských poradenských pracovišť, ale s poradnami nikdo nekonzultoval jejich kapacitní a personální možnosti a tato úprava zákona jim přidává další povinnosti jako metodické vedení školních psychologů a speciálních pedagogů na spádových školách, na což absolutně nemají kapacity, a to nezmiňují ani jejich nízké platové ohodnocení.
S tímto návrhem nesouhlasí ani odborné Asociace školních psychologů, ani Asociace pedagogicko-psychologických poraden. Vláda rovněž ruší dalšího pedagogického pracovníka pro školy jako opatření pro zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. A to bez náhrady Toto podpůrné opatření je přitom poskytováno spíše ojediněle a dětem s potřebou nejvyšší míry podpory v případech, kdy ji nelze zajistit jiným podpůrným opatřením. Tato změna se navíc v novele objevila poměrně nestandardně a nečekaně až po skončení připomínkového řízení bez jakékoliv odborné diskuse. Jeví se tak jako další snaha ušetřit na podpoře vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí. Tuto záležitost výrazně kritizuje i veřejný ochránce práv.
Další výraznou změnou v tomto návrhu zákona je regulace růstu PH školy v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření. Cílem této navržené změny je vytvořit legislativní opatření formou zmocnění v zákoně, které umožní vládě v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření regulovat meziroční nárůsty počtu vyučovacích hodin financovaných ze státního rozpočtu. Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření. Tedy přeloženo, v době v ekonomicky chudých časech. Opět tedy školství má být otloukánkem, který bude první na ráně, až se státu nebude ekonomicky dařit. To je opravdu velmi prozíravé.
Přitom v tomto roce nařízením vlády již došlo k úpravě nastavených hodnot PHmax, došlo k jejich plošnému snížení na 95 procent původních hodnot u všech škol, tedy snížení o 5 procent. Vláda tvrdí, že potřebuje nástroj pro období, jak už jsem řekla, která nejsou příznivá pro státní rozpočet. Chce mít nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází k nedůvodnému navyšování PH školy oproti předchozímu roku a kdy údajně v některých případech účelově vznikají další třídy v ročníku. To je vaše důvěra v ředitele škol? Výrazy jako nedůvodné navyšování hodin, účelové vytváření tříd - podle vás jsou ředitelé podvodníci, kteří se snaží vytřískat ze státního rozpočtu maximum?
Rovněž se opíráte o argument, že od minulého školního roku dochází ke stagnaci a poklesu počtu žáků. Ale uvádíte, že je to po odečtení žáků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Proč nezapočítáváte do počtu žáků i 50 000 ukrajinských žáků, kteří dochází do našich škol? To se budeme tvářit, že ve školách nejsou, že učitelé nepotřebují podporu a podmínky pro jejich výuku a výuku v heterogenní třídě? Vláda argumentuje, že dosavadní systém financování základních a středních škol vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny. Což sice znamenalo, cituji: "vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak za současné ekonomické situace je potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit." Vyšší komfort. To je opravdu skandál, že by učitelé a žáci mohli chtít pro svou výuku komfortní podmínky! Tak jim trochu přistřihneme křidýlka.
V důvodové zprávě je uvedeno, že v přijetí tohoto opatření lze spatřovat přínosy pouze v ekonomické rovině. Takže se opět potvrzuje, že vám vůbec nejde o zvyšování kvality výuky, ale o pouhé úspory, a to je v případě vzdělávání hodně smutné. Tento váš návrh regulace růstu PHmax vyvolává ve školách obavy z příliš velké svévolnosti vlády a povede k nepředvídatelnosti a nejistotě financování škol. Není jasné, kdo a na základě jakých kritérií určí, že nastalo to nepříznivé období pro státní rozpočet a jak dlouho může takové období trvat. Vy si chcete vytvořit zmocnění ke zmrazení rozpočtu škol na úrovni předchozího školního roku, což je absolutně neakceptovatelné. Takové opatření může negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání neboť šetření na výdajích na školství není cestou ke zlepšení jeho úrovně.
Třetí výraznou změnou, kterou novela školského zákona zavádí, je možnost indexace škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.
Tady návrh zákona předpokládá možnost navýšit maximální počty hodin výuky a objem finančních prostředků školám ve vyloučených lokalitách s vyšším počtem znevýhodněných žáků, tedy školám s vyšší náročností vzdělávání. To je možná bohulibá myšlenka, chybí však detailní informace o způsobu hodnocení této náročnosti, měřitelnosti a konkrétních kritériích. Návrh by mířil správným směrem, pokud by pro tyto školy ale byly alokovány prostředky navíc, tak jako třeba doposud, z MPO, ale nikoliv ze stávajícího objemu finančních prostředků v kapitole školství. Tedy, bude se ubírat ze společných peněz ostatním školám, což si nemyslím, že je úplně spravedlivé, protože ve snaze snižovat rozdíly mezi školami pak snižujete motivaci školám inovativním. A ty doplatí vlastně i nejvíc na snižování PHmax, které doposud čerpaly na maximum právě třeba kvůli tandemové výuce, volitelným předmětům a praktikám, půleným třídám na jazyky, laboratorním cvičení a další.
Ale abych zmínila i něco pozitivního, co novela přináší, tak zmíním ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů. Tady to by mělo zvýšit kvalitu pedagogických praxí studentů učitelství, kdy se jim bude na školách věnovat provázející učitel, který pro tuto činnost bude adekvátně vzdělán a i ohodnocen specializačním příplatkem.
Ale - teď mířím do závěru - co je hlavní a co nám nejvíce vadí, že celý návrh novely je provázen pachutí avizovaného přílepku, který bude přidán ve druhém čtení ohledně financování nepedagogů. Tedy celá novela, která už je kontroverzní sama o sobě, poslouží ještě jako nosič pro legalizaci záměru přenést financování nepedagogů pod zřizovatele, tedy kraje a obce. Takováto legislativní úprava měla projít řádným legislativním procesem a připomínkovým řízením. Ale jak už je vaším zvykem, vy si věci zjednodušujete a tlačíte vše na sílu. Myslím, že tento nápad můžeme směle nominovat na vítěze ceny Legislativní paskvil roku. Smutné je, že jde o vzdělávání našich dětí a žáků a tedy takzvanou prioritu vlády ve vzdělávání. Od září roku 2025 mají být nepedagogičtí pracovníci financováni obcemi a kraji ale připraveno není nic. Nesouhlasí obce, nesouhlasí kraje, nesouhlasí školy. Kdo souhlasí, je pan ministr školství Bek s panem premiérem Fialou, oba bývalí rektoři vysokých škol. Představme si, co by říkali jako rektoři na nápad, že by jim stát posílal peníze na platy vysokoškolských pedagogů, ale na účetní, uklízečky, ekonomy, vrátné, administrativní pracovníky by vybírali do čepice od samospráv. ***
