Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Tak dále tady máme kapitolu D, rozšíření nároku na jazykovou přípravu pro občany České republiky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání mají dle platného znění § 20 školského zákona pouze žáci-cizinci. Potřebu podpory v českém jazyce mají však v některých případech nejen cizinci, ale stále častěji také občané České republiky, kteří mají nějakou migrační zkušenost nebo pochází z vícejazyčné rodiny. Dobrá znalost českého jazyka je naprosto zásadním faktorem školní úspěšnosti a následného uplatnění na trhu práce. Je zcela běžné, že občan České republiky založí v zahraničí rodinu s cizincem, jejich děti navštěvují školu v zahraničí, rodina nepředpokládá návrat do České republiky a na děti tak často česky nemluví vůbec nebo pouze v omezené míře. Rodinná situace se později může změnit, děti přijíždějí do České republiky, nastupují do školy, ale často s omezenou znalostí českého jazyka. Obdobný problém se týká dětí, které se sice narodily na území České republiky, to znamená, mají české občanství, ale rodiče mluví jiným jazykem, který se u nich doma používá ke komunikaci. Je žádoucí rozšířit nárokovou jazykovou podporu rovněž pro skupinu českých žáků, kteří mají obdobné integrační potřeby jako žáci-cizinci. Za podstatnou považujeme podmínku podobnosti integračních potřeb jako u žáků-cizinců. Jedná se především o rodiny s migrační minulostí nebo smíšené rodiny, jeden z rodičů je cizinec s pobytem na území ČR. Princip obdobných integračních potřeb je užíván rovněž Ministerstvem vnitra.

Pak zde máme kapitolu E, úprava podmínek k přijímání uchazečů ze zahraničí. V současné době mají na prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka nárok osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, pokud si o toto požádají. Znalost českého jazyka se v těchto případech ověřuje rozhovorem. Tato úprava vede k situacím, kdy žáci, kteří v České republice studují například jen druhé pololetí devátého ročníku, na tuto možnost již nedosáhnou. V případě zachování současného stavu, to jest nepřijetí navrhované právní úpravy, považujeme podmínky pro přijímání uchazečů ze zahraničí za poměrně přísně nastavené. Kromě toho je třeba podmínky lépe specifikovat, neboť prokazování předchozího vzdělávání je poměrně problematické, protože právní předpisy nestanovují, v jakém rozsahu se má prokazovat. Podmínky pro přijímání uchazečů, kteří nastoupili do devátého ročníku základní školy v České republice, považujeme za diskriminační. S příchodem většího množství uchazečů ze zahraničí je rovněž potřeba ulevit činnosti školských poradenských zařízení, jejichž činnost spočívající v uzpůsobení podmínek pro žáky ze zahraničí je víceméně formální.

Kapitola F, zrušení zmocnění k soutěžím a přehlídkám. Aktuálně je řešena legislativně organizace a financování soutěží a přehlídek pouze v oblasti zájmového vzdělávání, a to formou prováděcího předpisu ke školskému zákonu vyhláškou o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. V současné době jsou soutěže a přehlídky finančně podporovány ze strany MŠMT formou dotačního řízení, které je v souladu s § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Doposud platná vyhláška nebyla od svého vzniku aktualizována a některé postupy a informace v ní uvedené jsou neplatné a nerespektují aktuální podmínky systému organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Tyto potřeby se s vývojem praxe, legislativy i potřeb samotných organizátorů i účastníků vyvíjely. Veškeré podmínky spojené s organizací a financováním soutěží a přehlídek, které jsou ve vyhlášce uvedeny, lze řešit dotační výzvou, která umožňuje flexibilněji reagovat na případné změny podmínek při organizaci a financování soutěží a přehlídek. Návrh novely školského zákona nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Kapitola G, zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování. Na žáky při praktickém vyučování se v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 školského zákona vztahují ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nařízení vlády o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru neumožňuje žákům mladším 18 let práci s motorovou pilou při praktickém vyučování ani pod přímým dohledem. To způsobuje, že v důsledku této úpravy oboru vzdělání, jako například lesnické práce, lesní mechanizátor, rybář, vodař, lesnictví, není umožněno osvojení všech kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem potřebným pro výkon povolání, na jehož výkon se žáci připravují.

Pak tady máme kapitolu H, ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů. Nedostatečné propojení vysokoškolského a středoškolského studia učitelství a praxe bylo identifikováno jako jeden z hlavních nedostatků stávajícího systému přípravy učitelů v rámci reformy pregraduální přípravy učitelů. V současné době vykonávají žáci a studenti praxe pod vedením fakultních, cvičných, provázejících učitelů v rámci jejich výuky na mateřských, základních a středních školách. Provázející učitelé, kteří pak se (?) vedou, neprocházejí žádným vstupním vzděláváním, nemají žádnou systematickou podporu ze strany školy, potažmo fakulty připravující učitele, respektive pokud ji mají, tak nahodile na některých pracovištích, z iniciativy jejich nebo jednotlivých pracovníků. Provázející učitelé za reflexe praxí a práci s učiteli dostávají odměnu v řádech desítek korun za hodinu realizovaných z evropských strukturálních fondů plus v posledních několika letech. Pro reflexi praxe tak nemají dostatečný prostor. Odměnu učitelům zajišťuje fakulta ze svého rozpočtu. Reflexe praxí probíhá různorodě, podle situace a kvality jednotlivých provázejících učitelů, obecně v nedostatečném rozsahu a kvalitě. Podle šetření MŠMT na vzorku 261 provázejících učitelů v současnosti věnuje mediánový provázející učitel studentům v součtu jen 20 hodin svého času nad rámec výuky za školní rok, v průměru přitom provází dva až tři studenty, to je pouze 7 až 10 hodin na studenta za školní rok. Šetření tak potvrzuje nedostatečný rozsah reflexí a společných příprav provázejících učitelů se studenty. Jen 5 procent dotazovaných provázejících učitelů věnovalo studentům učitelství 100 a více hodin za školní rok, to jest, věnovali se provázení studentů soustavně a intenzivně. Existence této skupiny ale ukazuje, že prostor pro navýšení počtu hodin věnovaných studentům jedním provázejícím učitelem by za správně nastavených systémových podmínek existoval. S vyučujícím na fakultě jen zřídka probíhá reflexe nad konkrétní výukou nebo jejím záznamem.

Pak tady máme kapitolu I, úprava školských obvodů. Obce jsou nyní povinny stanovovat spádové obvody škol prostřednictvím vydávání obecně závazných vyhlášek. Jde o administrativně složitý postup, který dále způsobuje absenci aktuálních údajů o spádových obvodech a vysoké náklady spojené s jejich zpracováním, které je nezbytné realizovat takzvaně ručně, bez možnosti reagovat na změny v systému s vysokým počtem zřizovatelů.

Cílem návrhu zákona je nově vytvářet spádové obvody škol prostřednictvím základního Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, který provozuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Stanovování spádových obvodů prostřednictvím elektronického zápisu významně sníží administrativu na straně obcí. Rovněž tato změna bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání. Bude totiž díky systému RÚIAN existovat velmi jednoduchá možnost, jak sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných území, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat vyhlášky a případně jejich aktualizace. Návrh zákona také významně přispívá k digitalizaci agend.

Pak zde máme kapitolu J, další témata, kterých je několik, ty již dále citovat nebudu.

Tolik moje zpráva. Samozřejmě i jako poslanec za klub SPD už se přihlásím do obecné rozpravy, kde to budu dále podrobněji komentovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Jana Berkovcová, poté pan poslanec Karel Rais. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila k předkládané novele školského zákona. Hned v úvodu bych chtěla říct, že se dá stručně charakterizovat asi takto: Vláda předkládá novelu školského zákona, která nic nevyřeší, do fungujících věcí vnese zmatek a chaos a povede k nepředvídatelnosti financování vzdělávacího systému pro žáky, učitele, pedagogické i nepedagogické pracovníky i zřizovatele škol. ***