Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Jde o možnost operativního, tedy nikoliv trvalého opatření v podobě zmocnění ve školském zákoně, které umožní pružně reagovat prostřednictvím nařízení vlády na případné nárůsty PH školy, což je skutečný rozsah pedagogické práce. Řešení takové situace proběhne prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financované ze státního rozpočtu daným školám.

Za třetí institucionalizuje školní speciální pedagogy a školní psychology a ukotvuje jejich financování ze státního rozpočtu. V návrhu zákona se legislativně ukotvuje povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb. Zároveň dochází k zefektivnění poskytování poradenských služeb školských poradenských zařízení včetně způsobu určení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden pro školy.

Další opatření se pak věnují úpravě přijímacího řízení na střední školy ve vztahu k uchazečům, kteří se vzdělávali v zahraničí, změnám v oblasti vyšších odborných škol posilujících propustnost mezi vysokoškolským a vyšším odborným vzděláváním, ukotvení praxe žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství ve školách, zakotvení pozice jejich provázejícího učitele při této praxi a jeho obměňování a vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Předpokládaná účinnost této novely je od 1. září 2025 s tím, že úpravy související s financováním škol v souvislosti s přijetím této novely budou účinné až od 1. ledna 2026.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a budu se těšit na diskusi na půdě výboru a podvýboru.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slovo ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Zdeněk Kettner. Máte slovo.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, máme tady tedy sněmovní tisk 829, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání - školský zákon - ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Konkrétní paragrafy, odstavce a tak dále předčítat nebudu, protože všechno máte ve svých materiálech, které vám byly doručeny. Spíš se zaměřím tedy na důvodovou zprávu k jednotlivým bodům.

Máme tady obecnou část, kapitola A, institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. Aktuální způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga není systémově legislativně nastaven. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva zdroje financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z evropského sociálního fondu plus. Zároveň činnost dosavadních školních poradenských pracovišť není dosud upravena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pouze specifikována ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Z důvodu zvyšování kompetence ředitele školy při vytváření kvalitního inkluzivního prostředí v podmínkách konkrétního subjektu a v návaznosti na přechod na financování školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze státního rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se rámec poskytování poradenských služeb ve škole upravuje v zákoně.

Návrh na prodloužení doby akreditace vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je předkládán v návaznosti na novelu zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinnou k 1. 9. 2023. Touto novelou došlo k výraznému omezení vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT nadále akredituje pouze vzdělávací programy, které vedou k získání odborné kvalifikace nebo specializace ve školství. Tyto programy jsou zpravidla většího rozsahu a s ohledem na požadavek nutné realizace včetně ukončení příslušného programu v době udělené akreditace je současná délka tří let nedostatečná.

Dále tady máme obecnou část, kapitola B, regulace růstu PH školy v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření. V rámci průběžného vyhodnocování účinnosti nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, nadále jen PHmax, se ukazuje, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází ke zvyšování PH školy oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů. V této souvislosti je také třeba zmínit, že od minulého školního roku dochází k stagnaci a od aktuálního školního roku se předpokládá pokles počtu žáků základních škol zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy v ročníku, což má vliv na zvýšení PHmax, a tím možnost většího čerpání prostředků.

Nové zmocnění ve školském zákoně by umožnilo vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízení vlády.

Z hlediska dopadů na kvalitu vzdělávání by dotčené nařízení vlády regulovalo hranice PH školy na úrovni předchozího školního roku, pokud by nekleslo pod celkové PHmax školy, pokud škole neporostou výkony i přesto, že nečerpá celý potenciál PHmax. Zjednodušeně lze tedy vyslovit, že kvalita vzdělávání bude obdobná jako v předchozím roce. Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření.

Dále tady máme kapitolu C, zavedení možnosti indexace škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Ze státního rozpočtu se v současnosti poskytují prostředky na výdaje podle § 160 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c školského zákona. Okruh výdajů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu školám, jež zřizuje obec, dobrovolný svazek obcí nebo kraj, je vymezen v § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona.

MŠMT pak financování výše uvedených výdajů stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, výši finančních prostředků na příslušný kalendářní rok postupem stanoveným v § 161 odst. 3 školského zákona. Tuto výši finančních prostředků stanoví v případě uvedených škol do výše odpovídající maximálním počtům hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanoveným nařízením vlády podle § 161 odst. 2 školského zákona nebo prováděcím právním předpisem podle § 161 odst. 2 písm. c) školského zákona.

V České republice dlouhodobě dochází k prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž jedním z hlavních důvodů je prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami. Všichni žáci v republice mají stejný nárok na přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je proto uveden jako jedna ze strategických linií dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030 plus. Možnost dosáhnout kvalitního vzdělání je jednou z prvních podmínek pro aktivní účast v dalším ekonomickém a občanském životě. Existuje ovšem řada překážek, které přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro různé skupiny žáků omezují. Některé omezují přístup žáků ke kvalitnímu vzdělávání prostřednictvím narušování podmínek pro vzdělávání. Mezi tyto řadíme sociální a ekonomické nerovnosti, které jsou jedněmi z nejrizikovějších faktorů přímo i nepřímo ovlivňující možnosti žáků dosáhnout potřebné úrovně vzdělání. Pro zpřehlednění textu budeme a tak dál, sociální znevýhodnění, které myslíme i ekonomickou rovinu. ***