Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(15.10 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Táži se, pan zpravodaj se hlásí do podrobné rozpravy? Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lacina: Čili já si dovoluji předčíst návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh rozpočtu Státního fondu kinematografie na rok 2025 a střednědobého výhledu na léta 2026 a 2027."
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, tedy usnesení zní, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje návrh rozpočtu Státního fondu. (Poznámka z pléna.)
Vydržte, prosím, já vás odhlásím ještě, pak si dovolím zagongovat a poprosit vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
Dovolte mi, abych ještě zopakovala návrh usnesení, kdy budu pokračovat, že "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje návrh rozpočtu Státního fondu kinematografie na rok 2025 a střednědobého výhledu na léta 2026 a 2027."
Pane zpravodaji, je to tak správně? Ano, dobře.
Ještě jednou zagonguji. Připomínám, že jsem vás všechny odhlásila, poprosím vás, abyste se přihlásili.
Do podrobné rozpravy nemám již žádnou přihlášku, končím tedy podrobnou rozpravu.
Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Není ani ze strany pana ministra, ani ze strany pana zpravodaje.
Nyní tedy bychom hlasovali o návrhu usnesení, jak zde přednesl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 305, přihlášeno 126 poslanců a poslankyň, pro 123, proti 0. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a přistoupíme k projednávání dalšího bodu.
Přistoupíme k projednávání bodu
43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 829/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představil vládní návrh novely školského zákona, sněmovní tisk 829. Tento návrh napravuje některé zásadní nedostatky systému financování regionálního školství, který byl spuštěn v roce 2020 ministrem Robertem Plagou. Připomeňme si krátce souvislosti vzniku této reformy.
Obsáhlý návrh novely školského zákona, který přinášel radikální odklon od dosavadního způsobu práce se školským rozpočtem a sliboval odstranit největší problémy existujícího normativního financování na žáka, představila vláda poprvé v roce 2016. Předkladatelé měli ambici řešit jejím prostřednictvím především rozdíly v odměňování pedagogických pracovníků dopadající zejména na malé školy se služebně seniorními pedagogickými sbory.
Podstatu navržených změn lze velmi zjednodušeně shrnout takto. Zatímco původní systém rozděloval školám prostředky primárně podle počtu vzdělávaných žáků, nový návrh předpokládal, že základním kritériem pro financování bude množství odučených hodin. Stát měl přitom každé škole určit maximální počet hodin, které jí proplatí, takzvaný PHmax a zároveň stanovit limity počtu dětí v jedné třídě.
Sami předkladatelé tehdy připouštěli, že vedle nesporných výhod obsahuje návrh také některé slabiny, zejména možnost neúměrně navyšovat rozsah vzdělávání v dělených hodinách výuky nebo účelově vytvářet více tříd s nižším počtem žáků. Rizik si byla vědoma i připomínková místa. V jejich vyjádřeních nalézáme překvapivě přesný výčet problémů, na něž reforma zákonitě musela dříve či později narazit.
Řada hlasů krotila nemístný optimismus ohledně finančních nákladů reformy. Některé už tehdy varovaly, že systém bude paradoxně motivovat školy k nárůstu počtu pedagogických úvazků v situaci, kdy chybí kvalifikovaní učitelé i na obsazení existujících míst. Obecně výhrady shrnula zpráva Komise RIA, která upozorňovala, že navržené parametry jsou snadno manipulovatelné a že potenciální rizika a rozsah nezamýšlených a nežádoucích důsledků jsou mnohem větší, než si předkladatelé připouští.
Sobotkově vládě se přesto povedlo novelu v roce 2017 schválit. Samotný zákon však neobsahoval to nejpodstatnější - limity počtu státem financovaných hodin na jednotlivých školách. Obsáhlou sérii tabulek nakonec schválila vláda Andreje Babiše až v květnu roku 2018 a celá reforma nakonec vstoupila v účinnost po ročním odkladu až 1. ledna 2020.
Příběh této největší změny financování školství od devadesátých let se tím ale neuzavřel. S postupem doby se totiž stále naléhavěji naplňují varování expertů, kteří už v roce 2016 pokládali za velmi pravděpodobné, že konstrukt nového systému opomine některé důležité aspekty a jejich náprava může být zdlouhavá.
Za hlavní nedostatky, které z dnešního pohledu vyžadují nápravu, lze pokládat následující: 1. Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt rozdílné náročnosti práce škol, která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků. Rovnostářské rozdělování prostředků nezohledňuje nijak skutečnost, že některé školy pracují v objektivně složitějších podmínkách a neumožňuje zacílit podporu adresněji těm z nich, které ji potřebují nejvíce. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání. Paradoxně tak efekty stávajícího systému financování působí proti jednomu ze dvou strategických cílů Strategie 2030+, schválené rovněž předchozí vládou, jímž je snižování vzdělanostních nerovností.
2. Stát nemá žádné nástroje pro moderování nárůstu počtu učitelů ve školách zřizovaných obcemi a kraji, a nejenže tedy nemá kontrolu nad náklady na financování učitelů, ale může také jen obtížně mírnit některé negativní vedlejší efekty prudkého nárůstu počtu učitelských úvazků v posledních letech, jakými je zejména souběžně rostoucí podíl nekvalifikovaných učitelů a postupující deprofesionalizace učitelství.
3. Není systémově legislativně nastaven způsob financování podpůrných pedagogických pozic, zejména školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva zdroje financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.
Návrh novely školského zákona, který zde dnes uvádím, přináší nápravu výše uvedených nedostatků zavedením některých nových nástrojů. Za prvé zavádí možnost indexace rozpočtů škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Konkrétně se zavádí možnost určit opravné koeficienty například pro učitele na osobní příplatky, odměny a cílové odměny nebo k normativům na ostatní neinvestiční výdaje nebo se stanovuje možnost nařízením vlády navýšit maximální počty hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga ve školách podle náročnosti poskytovaného vzdělávání. Za druhé umožňuje regulaci růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy. ***
