Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(20.10 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Lepší o necelých 7 miliard. Pro letošní rok po novele je schválen rozpočet minus 282, včera jsme publikovali výsledek za prvních 11 měsíců minus 259 (miliard). Zodpovědně mohu prohlásit, že deficit bude nižší, než je schválený deficit. Takže nic nenasvědčuje tomu, že by v roce 2025 u toho státního rozpočtu platilo něco jiného než u státního rozpočtu 2022, 2023 a za měsíc budeme mít přesné výsledky za rok 2024.
A možná bych mohl připomenout zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ano, máme Národní rozpočtovou radu. Je to instituce, která má hlídat každou vládu. Já jsem rád, že ji máme, přestože občas se s ní přu o interpretaci. Nicméně letos ta debata jako by pominula důležitý orgán Národní rozpočtové rady. Národní rozpočtová rada má ze zákona nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, jehož úkolem je posuzovat, zda makroekonomická predikce v srpnu každého roku, z níž se odvozuje návrh státního rozpočtu, je realistická neboli odpovídá skutečnostem známým v srpnu konkrétního roku, nebo je optimistická, jinými slovy, že maluje ten vývoj v lepším světle, než jsou známé skutečnosti v daném srpnu, anebo pesimistická a je to přesně naopak.
Výbor pro rozpočtové prognózy všemi hlasy, je to nezávislý orgán, označil makroprognózu Ministerstva financí, na které je postaven návrh státního rozpočtu, jako realistickou.
Druhou věc, kterou posuzuje tento nezávislý orgán Národní rozpočtové rady, je realističnost příjmů státního rozpočtu, to znamená příjmovou stranu, protože výdajová je především politické rozhodnutí. Samozřejmě propočtou se mandatorní výdaje a pak je to o politické debatě. A tady ne jednomyslně, ale většinou hlasů, označil příjmy státního rozpočtu za realistické. K mému překvapení interpretace stanoviska Národní rozpočtové rady je, jako by tento nezávislý orgán řekl, že ty příjmy realistické nejsou. Neodpovídá to skutečnosti. Každý, kdo bude chtít, si to usnesení najde a dohledá.
Dneska nechci být konfrontační, tak to znamená, na straně příjmů máme stanovisko nezávislého výboru pro rozpočtové prognózy, že příjmy státního rozpočtu jsou realistické. Na straně výdajů se debatují asi tři věci, o každé se vyjádřím a popíšu, jaká jsou rizika.
Nejprve se debatuje, zda je dostatek peněz na penze. Tak jsem si prošel předcovidové roky a často se stávalo, že realita byla zhruba o procento vyšší, než byla schválena částka na penze v tom daném kalendářním roce. V té době to byly zhruba 4 až 4,5 miliardy, v té době před covidem se dávalo na penze zhruba 420 miliard. Ta chyba byla někdy 4, někdy 4,5 miliardy. Za mě není velká procentuálně. Nikdo z nás neví, jak přesně se bude systém penzí vyvíjet, kolik lidí půjde do předčasného důchodu, jaké budou vyměřovací základy nových penzistů, a přesto jsme schopni mnozí v otevřené debatě tvrdit, že tam vidí chybu 4 až 5 miliard, což je procentuálně méně než v těch letech 2018 a 2019, kdy už fungovala Národní rozpočtová rada. I kdyby se ukázalo, že to je pravda, a já to nemohu vyloučit, tak je to 1 procento. A opravdu nikdo z nás - ani MPSV, ani Ministerstvo financí, ani vláda jako celek - nemá podrobnou analýzu a není to schopen dopočítat na 1 procento. Pokud se nám to povede na těch 99 procent jako v té předcovidové době, tak já to považuju jako v té době jako dobrý výsledek a nikdy bych nikomu nevyčítal, že se na penze dalo o 1 procento víc, než se odhadovalo v srpnu či září předchozího roku.
Na výdajové straně se teďka mluví - peníze za obnovitelné zdroje. To je druhá položka. Já se k tomu vyjádřím ve třetím čtení mnohem podrobněji, nicméně my jsme jako Ministerstvo financí připravili tři pozměňovací návrhy, které nemění pravidla, jenom zvyšují kontrolní systém. Co se dá proti tomu namítat? Jediné, co si chceme ověřit, a mělo by to být naším společným zájmem, že peníze daňových poplatníků dostávají ti, kteří podle evropských a českých pravidel na to mají nárok. Nikdo nenavrhuje zpětně se dívat na vyplacené kontroly, nikdo nenavrhuje změnit ta procenta, o kterých mluvil Karel Havlíček. Žádný takový návrh není, přitom dostávám plno dopisů, co jsme si dovolili toto navrhnout. To tam fakt není, ale nechám to na tu debatu.
Proč o tom mluvím? Debata je, že teoreticky, když se nezmění nic, tam může chybět 18 až 23 miliard. Tak se pojďme podívat například na celkové výdaje roku 2018 a roku 2019, co se týče plánu rozpočtu nebo schváleného rozpočtu a reality. V roce 2018 byly výdaje státního rozpočtu vyšší zhruba o tři procentní body. V té době to bylo 36 miliard. To je zhruba tři procentní body, což v dnešním rozpočtu je 70 miliard. V roce 2019, omlouvám se, já se jenom přepnu do druhého slajdu, to bylo velmi podobné. Rozdíl byl opět o necelé tři procentní body. Tehdy to bylo 45 miliard, když celkové výdaje byly 1 500. Opět v rozpočtu 2025 by to představovalo zhruba 70 miliard. Když řeknu, že těch 18 až 20 miliard představuje 1 procento výdajů a že si s tím státní rozpočet poradí, to dokumentují ta čísla za rok 2022, 2023 a 2024. Nedá se odhadnout každá položka rozpočtu, že je to přesně 100 procent.
Když někdo říká: měli jste zvýšit deficit na 281 miliard, protože tam máte 40 miliard nejasností nebo rizik - nezná zákon. Nemůže být návrh rozpočtu 281 miliard, protože by porušoval zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jinými slovy, pokud bude muset platit některou výdajovou položku více, než dneska přemýšlíme, než co je v návrhu rozpočtu, v jiné musíme ubrat. To je jediné správné řešení. Dělali jsme to v roce 2022, v roce 2023, děláme to letos a budeme to dělat příští rok znovu, když bude potřeba.
Takže aniž bych snižoval a bagatelizoval ta rizika, tak jenom říkám, že jsou v takovém rozsahu, že se prostě zvládnout dají, a není to už přání, za naší vládou je výsledek za tři rozpočtové roky. A pokud budete mít zájem, tak se podívejte do obecné i podrobné rozpravy k rozpočtu na roky 2022, 2023, 2024. Uslyšíte podobná slova, podobná varování, ale výsledek mluví ve prospěch vlády.
Nikdy jsem neřekl a nikdo z členů vlády neřekl, že každá položka rozpočtu skončí přesně, jak jsme odhadovali na konci srpna nebo na konci září. Těch nejistot je opravdu hodně, ať už vnitřních, ale zejména externích. Ale deficit dodržet musíme. To znamená, pokud vyčerpáme 10 miliard na povodňové škody, to se uvidí, zda je budeme schopni příští rok proinvestovat, tak maximální deficit musí být 241 miliard. Tak je to správně, takhle jsme si to schválili v konsolidačním balíčku. My jsme mimochodem změnili i zákon o rozpočtové odpovědnosti, kde také snižujeme to strukturální saldo tempem 0,5 procentního bodu ročně.
To mezinárodní srovnání je fakt důležité. Často v těch debatách na to zapomínají mnozí - nejenom politici, ale i mnozí publicisté či komentátoři. Určitě jsme neřekli, jak tady někdo říkal, že jsme nejlepší. To určitě nejsme, ale není pravda, že za roky 2024 nebo 2025 nebudeme ani na průměru Evropské unie. To prostě není pravda. ***
