Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(20.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Proto navrhujeme přesměrovat ty peníze z dotační ekonomiky na životní úroveň rodin, zejména rodičovský příspěvek pro ty rodiny, které jsou nejvíce vystaveny riziku chudoby a dopadu veškerého toho zdražování. Tam zastáváme jednoduchý princip, který prezentovala moje kolegyně Olga Richterová, že peníze na rodičovský příspěvek se mají odvíjet stejným tempem jako peníze na důchody pro naše seniory.
Dále navrhujeme v celkové sumě 6,5 miliardy korun přesměrovat peníze z dotační ekonomiky na výstavbu školek, škol a výstavbu bytů, protože dneska je rekordní problém s nedostupností bydlení, s drahým bydlením a tak dále. Stále se domnívám, že ta částka je velmi nízká, že by měla být výrazně vyšší, ale opět vycházeli jsme z toho, co je ve státním rozpočtu reálné, nejsou to hausnumera, jsou to částky, které se skutečně, ty investice, dají dokončit. Domnívám se, že si nemůžeme jako stát dovolit dotovat rekordní zisky dotačních podnikatelů a různých oligarchů, když nejsme schopni zajistit ani místa ve školách, ve školkách a v dětských skupinách.
Ta druhá oblast, u které se týkají ty dotace, tak je potom zemědělský agrokomplex, kde vláda nedostatečně využila tu příležitost zajistit spravedlnost mezi menšími a středními podniky a těmi největšími agrokomplexy, které optimalizují na velikost a samozřejmě dostávají obrovské množství dotací. To je tedy náš první návrh za 6,5 miliardy korun a potom máme ještě druhý návrh, který se týká přesunu prostředků na činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do systému vzdělávání, ze kterého by částečně byly placeny i hygienické pomůcky na školách a taky by z toho byl placen odbor boje proti korupci, protože jsme tady schválili důležité změny zákonů, mimo jiné ochrana lidí, kteří upozorní na korupci a na zneužívání peněz z veřejných rozpočtů, to jsou ti takzvaní whistlebloweři.
Dále máme tady zákon o lobbování, který nabude účinnosti a domnívám se, že pokud nedáme peníze na to, aby tyto instituce mohly fungovat a v rámci vlády už historicky byly slíbeny úvazky na činnost těchto pracovníků, tak boj proti korupci zůstane pouze v zákonech, zůstane pouze na papíře, ale v reálu nebude v tomto státě úředník, který by se mu věnoval. Takže když tady poslouchám, jak nám rostou čísla úředníků, kteří jsou pod vládou (Hluk v sále.), že se nedaří plnit ten slib snížit počet úředníků o 10 procent, který si vláda vetkla do svého programového prohlášení, a jediná oblast, kde se snižuje tento počet nebo udržuje se velmi nízký, je problematika boje proti korupci, kde mají být lidé, kteří kontrolují, že třeba lobbisti dělají všechno tak, jak mají, a že lobbing je transparentní, tak se domnívám, že to není správná cesta.
Já bych jako poslanec klubu Pirátů, zodpovědný za oblast justice, mohl hovořit i déle o oblasti justice, ale vypíchnu jednu věc. Zaměstnanci rezortu spravedlnosti stávkovali za vyšší platy, takže to jsou ty německé platy, které tady jsou slibovány, tak v praxi je naplňuje naše vláda v rezortu Ministerstva spravedlnosti tím, že nám ti zaměstnanci stávkují a že dokonce uvádí, že od roku 2018 se jim nezvýšilo osobní ohodnocení. Takže tolik potom k úvahám o tom, jakým způsobem tedy dosahujeme takzvaných německých platů.
Já bych ještě připomněl jednu důležitou věc, která je velmi důležitá, abychom ji znovu opakovali při každém schvalování rozpočtu, že v státním rozpočtu máme strukturální deficit, ze kterého větší část vznikla zrušením superhrubé mzdy, to se nám naakumulovalo, a když se podíváme na projekci na příští rok, tak akumulovaný deficit bude přes 600 miliard korun, to bylo zrušení superhrubé mzdy, které odhlasovalo ANO, ODS a SPD, a domnívám se, že z velké části to bylo nezodpovědné z toho důvodu, že to nebylo kryto žádnými dalšími změnami a že to bylo skutečně čistě na dluh a přispělo to k astronomickému tempu zvyšování dluhu. Problém České republiky není výše dluhu jako taková, která je v evropském srovnání nepříliš vybočující, ale musíme to srovnávat s tím, že Česká republika platí vlastní korunou, takže máme méně výhodné úrokové sazby, nemůžeme si dovolit tak vysoké dluhy, protože bychom potom neunesli splátky, protože nemáme tak výhodné úroky jako v eurozóně, a akumulovaný dluh, který se tady vytvořil, tak je skutečně z tohoto pohledu neospravedlnitelný, proto my jako Piráti jsme tehdy podpořili pouze jednu část, a to zvýšení slevy na poplatníka.
Ostatně dneska, když PAQ Research publikoval svoji novou analýzu k tomu, jak zavést právě spravedlivější zdanění, tak uvádí, že spravedlivější cestou, ze které by benefitovalo nejvíce lidí, která by pomohla vyrovnat rozdíly v příjmech mezi občany tak, aby se nepropadali do chudoby, tak je právě zvýšení slevy na poplatníka. Domnívám se, že to je dobrá cesta do budoucnosti i z hlediska toho, pokud budeme chtít občanům vracet část peněz, které stát vybere na nových emisních povolenkách tak, aby se nemuseli bát, že budou platit více za oblast dopravy a topení na plyn, aniž by jim stát ty peníze nějakým způsobem vracel.
Takže to jsou důvody, proč Pirátská strana nemůže podpořit připravený rozpočet, proč navrhujeme naše dva pozměňovací návrhy a vedle toho podpoříme i některé další pozměňovací návrhy, které navrhují jiné strany, ať už z koalice, tak už z opozice, které nám dávají smysl, nicméně nebudeme podporovat řadu návrhů, které jsou rozpočtově mimo, takže by šly čistě na obsluhu státního dluhu, i když znějí bohulibě. Pouze v některých případech symbolicky podpoříme návrhy, u kterých víme, že nemají šanci projít. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, přeji pěkný večer. Vystřídali jsme se při řízení schůze.
Toto byla zatím poslední přihláška do rozpravy, takže pokud se již nikdo nehlásí a já skutečně již nikoho nevidím, tak rozpravu končím.
Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Nyní tedy se závěrečným slovem vystoupí pan ministr financí, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, děkuji za tu proběhlou debatu a relativně krátké závěrečné slovo. Pokud si vzpomenete, co jsem říkal, když jsem ten materiál uváděl v prvém čtení, tak musím říct, že na svých slovech trvám a že ten popis rozpočtu tak, jak to prezentuje vláda, odpovídá realitě.
Někdy jsem měl pocit déjà vu, protože jsem tady poslouchal v roce 2022, i v roce 2023, jak ten rozpočet je nerealistický, jak nemůže vyjít, jak tam chybí to či ono, jak tam přebývá to co ono a vždycky jsem říkal: Leden ukáže. Tak si zkusme připomenout, jaký byl schválený deficit a jak to dopadlo. Pro rok 2022, schválený minus 375, skutečnost minus 360,4, lepší zhruba o 15 miliard korun, pro rok 2023, v kterém se mnozí komentátoři i mnozí opoziční politici předháněli, kdo dá větší cifru, jestli deficit skončí 400, 450, 470, mám to tady, nebudu to citovat, mohl bych to citovat, kdo takhle tipoval. Schválený deficit 295 miliard, výsledek 288,5. ***