Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
V roce 2023 ty výdaje byly v objemu 22 miliard korun, příjmy 19,4 miliardy korun. Je to rok, kdy od poloviny roku se ten trend otočil a už třetí a čtvrtý kvartál toho roku 2023 příjmy byly větší, než byly výdaje na pomoc lidem s dočasnou ochranou. Bylo to v tom třetím kvartálu plus 0,4 miliardy korun, ve čtvrtém kvartálu loňského roku plus 1 miliarda korun. Rok 2024: doposud výdaje 11,4 miliardy korun, příjmy 17,1 miliardy korun. A když se podíváme na celkovou bilanci za ten rok 2023, na jeho druhou polovinu, za letošní rok, tak bilance v saldu je plus 7,1 miliardy korun ve prospěch příjmů státního rozpočtu a zdravotního pojištění v tomto roce a půl. Když uděláme určitý odhad ještě pro ten čtvrtý kvartál letošního roku, tak se budeme pohybovat v saldu zhruba plus 9 až 10 miliard korun za poslední rok a půl. A to nepočítám i ten dopad na to, že tito lidé zde pracují a vlastně pomáhají také zvyšovat celkový výkon ekonomiky a podíl na tvorbě HDP.
Vy jste se ptal, jak to do toho počítáme. Do modelu na straně příjmů započítáváme výběr pojistného na zdravotním i sociálním pojištění, daň z příjmu fyzických osob, podíl také na spotřebě těchto lidí, to už je potom dopočítáváno se zohledněním příjmové úrovně těchto lidí na odvodech na DPH, spotřební daně za naftu, benzín, tabák, alkohol, energetickou daň a daň z příjmu právnických osob. Nezapočítáváme do toho další věci, jako je třeba otázka příjmů zase osob, které pronajímají těmto lidem obydlí. To už se dopočítává opravdu poměrně složitě. Ale tady je evidentní, že tito lidé nebydlí ve vlastním. A tito lidé a tyto domácnosti platí zase ubytování právnickým a fyzickým osobám tuto úhradu. Takže to jsou další příjmy, které v české ekonomice také máme.
My jsme započítali do nákladů, jak jsem říkal, všechny výdaje, které můžeme přes státní pokladnu identifikovat, to znamená, nejsou to ty, které jsem jenom zmiňoval, jsou to i náklady, které se třeba právě týkají i přímé vojenské pomoci, kterou ve státní pokladně můžeme vidět.
Pokud jde o přesné hodnoty pojistné, sociální, zdravotní, celkem za roky 2022, 2023 je to 14 miliard korun. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, je to 0,9 miliardy korun za tyto dva uzavřené roky. Pokud jde o spotřební daně, je to 6,3 miliardy korun. Pokud jde o DPH, je to 9,3 miliardy korun. To znamená suma sumárum rok 2022, 2023: 30,5 miliardy korun. Za rok 2024 vám to můžu říct po kvartálech. Například pojistné na sociálním a zdravotním za první kvartál tohoto roku 2,95 (miliardy), druhý kvartál 2,91 (miliardy), třetí kvartál 3,32 miliardy korun. Když se podíváme na výnos daně z příjmu právnických osob, tak tady jsme na těch hodnotách, které se pohybují za tyto kvartál letošního roku 0,25 první kvartál, 0,24 (miliardy druhý kvartál), třetí kvartál 0,27 miliardy korun.
Ty položky, tak jak jsem včera slíbil i vašemu panu předsedovi, v detailu rád pošlu, abyste je měl v přehledu. Mohu vám tu tabulku tady předčítat celou, a to asi není smyslem. Chápu, že vy chcete mít ten detailní přehled, já vám ho velmi rád poskytnu, abychom o těchto věcech nemuseli vést spor, který si myslím, že když se ta debata potom posouvá do těch zkratek mediálních, tak ten spor si myslím, že není důstojný té situaci a není důstojný vůči těm lidem, o kterých my tady vedeme debatu.
Dovolím si ještě připomenout, že český systém je velmi motivační. Někdy vedeme debaty se zástupci nevládních organizací, jestli není vlastně moc přísný. Ale je velmi motivační v tom, že ti lidé si musí velmi brzy po příchodu do České republiky najít vlastní ubytování. Nouzové ubytování je dneska poskytováno pouze na prvních 90 dnů. Upravili jsme a zpřísnili ty podmínky. Takže ještě před 1. 9. tohoto roku jsme měli skoro 12 000 lidí v takzvaném nouzovém ubytování, které jsme hradili poskytovatelům. A tou změnou od 1. 9., která byla provedena, tak ten počet lidí klesl zhruba na něco přes 700 osob v nouzovém ubytování. Ti lidé vlastně dneska už využívají humanitární dávku, kde se započítávají a zohledňují náklady na bydlení, ale zároveň se také plně zohledňuje příjem těch osob z jejich pracovní aktivity a činnosti. To znamená třeba tímto opatřením jsme zase dále přistoupili k tomu, že se vlastně snižují náklady státu a veřejného rozpočtu. A tito lidé vlastně jsou nuceni opravdu být proaktivní v tom, aby si to ubytování byli schopni hledat sami.
Takže to jsou asi ta podstatná data, shrnutí k tomu, jakým způsobem probíhá celý integrační proces, zapojování lidí na trh práce. Chci podotknout, že za úřady práce se opravdu intenzivně snažíme rozšiřovat tu nabídku a také i komunikačně do té komunity vstupovat, aby ti lidé poté, co dneska mají tu základní znalost češtiny, se tu kvalifikaci v té jazykové znalosti zvyšovali, aby také byli schopni do budoucna si třeba dokončit ten proces nostrifikace tak, aby mohli fungovat a pracovat na pozicích, které jsou adekvátní jejich vzdělání, jejich předchozí kvalifikaci, protože tady jednoznačně vidíme, že potenciál těch lidí vlastně z hlediska zapojí na trhu práce by mohl být mnohem vyšší. Není naším zájmem, aby doktor se vzděláním, s praxí dělal nějaké podřadné činnosti, ale aby pokud možno se s plnými zákonnými podmínkami České republiky a s jejich splněním mohl zapojit do opravdu odborné činnosti. To stejné i v celé řadě jiných profesí, kde je předpoklad naplnění odborných kvalifikací, aby se tomu tak stalo.
To znamená, opravdu velmi intenzivně do ukrajinské komunity přes nevládní organizace společně s ambasádou dáváme ty informace o nabídce kurzů, oslovujeme konkrétní lidi, zaměstnavatele, aby tyto nabídky umožnili. A myslím si, že vlastně dneska tím největším limitem, jak tohle dělat rychleji, je to, že vlastně máme dneska nedostatek lektorů češtiny pro zahraniční osoby. Asi jsme logicky nepředpokládali, že bychom někdy takovýto počet lektorů češtiny potřebovali. Takže to je dneska jednou z věcí, které nás v tom průběhu a procesu drobet brzdí.
To jsou asi ty nejpodstatnější věci, kterými bych chtěl reagovat na vaši interpelaci. Děkuji vám za zájem o toto téma. Budu rád, když potom budete i v detailu informací, které ještě i v písemné podobě doplním, vnímat skutečnost, jakým způsobem tito lidé se podílejí na fungování naší společnosti i na příjmu do české ekonomiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A s faktickou se hlásí pan poslanec Jiří Mašek. Poté vidím přihlášku pana interpelujícího místopředsedy Juchelky. Lze i stáhnout přihlášku. (Připravený poslanec Mašek před pultíkem: Dobře, tak já ji stáhnu, abych umožnil kolegům vystoupit.) Ano, proběhla domluva. Vystoupí pan místopředseda Juchelka. Prosím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Moc děkuji. Až na ten úvod, na tu věcnou debatu, určitě velmi rád jakoby přistupuji a velmi děkuji za to, že poskytnete písemné podklady. Já bych vás požádal i o ten vzoreček, podle kterého to je, na kolik lidí to počítáte, a tak dále. Ale fakt v tom úvodu jsem se chtěl tomu vyhnout.
My jsme to tady včera probírali, že vlastně ty rozdíly, které vláda dělá, jsou například v tom, jakým způsobem budete počítat u zdravotně postižených ten příspěvek takzvaný na péči. Včera jsme se bavili o tom, že dokonce dochází k diskriminaci. Ale je to tady nechci rozvádět, protože to není předmětem té diskuse. Také se můžeme bavit o prvním stupni příspěvku na péči, který nebyl navýšen, můžeme se bavit o krácení důchodů pro seniory, který byl přes první pilíř i pro ty současné, a tak dále. Ale vůbec to nechci dávat do toho kontrapunktu k ukrajinským uprchlíkům. ***
