Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Rozvoral, připraví se pan poslanec Müller.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já se tímto hlásím ke společnému pozměňovacímu návrhu poslanců Oldřicha Černého a Radka Rozvolala, který je uveden pod sněmovním dokumentem 5530.  Navrhujeme převést 500 milionů korun z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele programu humanitární stabilizační rozvoje hospodářské asistence Ukrajině. Ukrajina se dlouhodobě potýká s velmi vysokou mírou korupce. V oblasti obrany se například jedná o řadu skandálů s předraženými zakázkami na nákup potravin pro armádu nebo nekvalitního armádního ošacení z Turecka. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na začátku tohoto roku oznámil, že auditem po jeho nástupu do funkce byla zjištěna korupce týkající se vojenských zakázek v hodnotě zhruba 262 milionů dolarů, což je 5 miliard korun. Známá je i kauza kolem ředitele Fondu státního majetku, Dmytra Seničenka. Úplatky při rozkrádání majetku několika státních firem ještě v předválečné době byly vyčísleny na více než 1 miliardu korun.

Je zdokumentováno, že velká část humanitární pomoci namísto určení k ukrajinským vojenským jednotkám vůbec nedorazila. V mnoha případech navíc neexistuje zpětná vazba a kontrola toho, jak byly darované finanční a další prostředky využity. Finanční prostředky ze zdaněné práce českých občanů by neměly být dávány tam, kde se ztrácejí a nepřinášejí deklarovaný užitek.

Proto navrhujeme částku 500 milionů korun převést do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora lesního hospodářství. Vládou navrhovaná částka jeden na půl miliardy korun na podporu lesního hospodářství je na zhruba 40 % částky z roku 2022. Jedná se tedy o pokles ve výši 60 % během pouhých tří let. Přitom obnova holin po kůrovcové kalamitě je velmi nákladná. Samotné Ministerstvo zemědělství odhaduje náklady na obnovu holin jen na příští rok ve výši 5 miliard korun. Někteří vlastníci lesů navíc od Ministerstva zemědělství stále neobdrželi finance za žádosti, které podali v prvním pololetí roku 2023. Tedy Ministerstvo zemědělství má s výplatami více než rok zpoždění a vlastníci lesů jsou postaveni do svízelné finanční situace.

Lesy jsou naším národním dědictvím, do kterého se určitě vyplatí investovat a předat je nezdevastované a zdravé dalším generacím. Z tohoto důvodu navrhujeme tuto podporu nesnižovat a zanechat ji alespoň ve stejné výši jako v letošním roce, tedy ve výši 2 miliard korun.

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu svého kolegy Oldřicha Černého, který je veden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 5531. Navrhuji převést 200 milionů korun z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací, nicméně smysl některých je velice pochybný a nic České republice nepřináší.

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci číslo 19/05 s názvem Peněžní prostředky státu poskytované mezinárodním organizacím a další související výdaje. Ze zprávy o této kontrolní akci vyplývá, že Ministerstvo zahraničních věcí, které spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje, nemá dostatečné informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně plněna.

Toto stanovisko se odkazuje mimo jiné na usnesení vlády České republiky číslo 317 z 2. května 2013, ve kterém se tehdejší vláda usnesla takto: Vláda ukládá členům vlády a vedoucím ostatním ústředních orgánů státní správy trvale usilovat o maximální efektivitu výkonu členství ve všech mezinárodních organizacích. V době ekonomické a sociální krize je nutné se důsledně zaměřit na ty položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřinášejí žádný užitek.

Z tohoto důvodu tedy navrhuji, aby byly sníženy plánované výdaje mezinárodním organizacím do zahraničí, čímž by měl být vyvinut tlak na Ministerstvo zahraničních věcí, aby zrevidovalo potřebu a přínosy některých souvisejících plateb, popřípadě některých členství. Proto navrhuji částku 200 milionů korun převést do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, s tím, že se bude jednat o podporu chovatelů drůbeže, a to jako dotační titul v rámci dotačního programu 20.B, zlepšení životních podmínek v chovu drůbeže. Chovatelé drůbeže se ocitli ve velmi těžké situaci. Jedná se především o povinnost přestavby klecových farem. Ta zvyšuje náklady na jedno vejce až o 20 %, což ale představuje značné riziko.

Existují tedy oprávněné obavy, že řada podniků svoji produkci opustí. Odhady Agrární komory hovoří o poklesu produkce téměř o pětinu. S tak velkým poklesem produkce ale klesne i soběstačnost a vytvoří se prostor pro dovozy, kde konkurenti podobné regulace a přestavby farem řešit nemusí.

V doslova kritické situaci se ocitl ale i sektor masné drůbeže. Náklady producentů stále stoupají, ale výkupní ceny klesají. Obchodní řetězce navíc tlačí u dodavatelů na nízké ceny, přičemž dochází ke snížení objednávek od tuzemských zpracovatelů, a tedy i od tuzemských zemědělců. Poptávka po tuzemském drůbežím masa letos z těchto důvodů klesla zhruba o 15 %. I v této oblasti tak dochází ke snižování konkurenceschopnosti našich zemědělců v rámci Evropy, a tím i k ohrožení potravinové bezpečnosti.

Navrhuji tedy navýšit podporu chovatelům drůbeže, aby nepřestali být konkurenceschopní a aby se podpořila výroba kvalitních českých potravin.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu svého kolegy Oldřicha Černého, který je v systému veden pod číslem sněmovního dokumentu 5536, kde navrhuji převést 50 milionů korun z rozpočtové kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány.

Výdaje Kanceláře prezidenta republiky po mnoho let prakticky neustále rostou. Oproti letošním celkovým výdajům ve výši 425 milionů korun jsou na příští rok plánovány výdaje o téměř pětinu vyšší, a to 503 milionů korun. Přitom v původním návrhu ze srpna 2024 se počítalo s částkou o 15 milionů korun nižší, tedy 488 milionů korun.

Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány ale rostou podstatně výrazněji. Podle tohoto návrhu na rok 2025 by měly oproti odsouhlasenému rozpočtu na letošní rok vzrůst o více než jednu třetinu. V době ekonomické a sociální krize je takové navyšování rozpočtu těchto areálů nepřijatelné. Proto navrhuji částku 50 milionů korun převést do výdajové ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že se bude jednat o podporu včelařského odvětví, a to jako dotační titul v rámci dotačního programu 1.D, podpora včelařství. Včelařství je naprosto klíčové pro zachování potravinového řetězce lidí i zvířat. Výrazně zasahuje do prosperity zemědělství a především ovocnářství. Včely svojí činností zajišťují opylení rostlin a tím obrovskou měrou přispívají k udržování vyvážené biodiverzity ve volné přírodě, a tím i k zachování druhové rozmanitosti rostlin.

Historicky patří včelařství mezi nejstarší obory lidské činnosti. Jeho dostatečná podpora je tedy v zájmu nás všech a je opravdu velmi důležitá. Navýšení finančních prostředků by mělo posloužit nejen na podporu nových začínajících včelařů, ale i na podporu těch stávajících, kteří mají zájem o rozšiřování včelstev a mnohdy za nemalé vlastní prostředky bojují proti včely napadajícím chorobám. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, pane poslanče. Všechny srdečně zdravím. Vystřídali jsme se při řízení schůze.

Ještě načtu omluvu. V mezičase se omluvil pan poslanec Jaroslav Dvořák, a sice od 17 hodin z pracovních důvodů.

A jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Tomáš Müller, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

Poslanec Tomáš Müller: Dobrý večer, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu uvedenému pod sněmovním dokumentem číslo 5626, kde se jedná o přesun finančních prostředků v rámci kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, ve specifickém ukazateli zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu, kde navrhuji snížit tento ukazatel o částku 460 milionů korun, a v téže kapitole navrhuji zvýšit podporu podnikání o stejnou částku, čili o 460 milionů korun. ***