Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Taková obdoba v korporátu známých KPI. No, uznejte, pokud premiér na jedné straně slibuje občanům německé platy a na straně druhé nás za jeho vlády předběhli v kupní síle Poláci, Řekové, Estonci nebo Chorvati a rozdíl mezi průměrným platem Čecha a Němce vzrostl o 17 tisíc korun ročně, pak jde o zcela objektivní zhoršení klíčového ukazatele výkonnosti KPI. A vůbec není na místě uvažovat o jakémkoliv růstu platu. Prostě takováto debata je úplně mimo.
Buďme konkrétní. Je-li průměrná mzda Čecha necelých 46 tisíc korun a průměrná mzda Němce 100 tisíc a máme-li čtyři roky na dohnání německých platů, potřebné tempo zvyšování průměrné výplaty je 13,5 tisíc korun ročně. A to ještě za předpokladu, že Němci budou přešlapovat na místě, což samozřejmě nebudou, takže čeští zaměstnanci potřebují ročně alespoň 15 tisíc korun každý měsíc k dobru.
Proto se na vás, vážený nepřítomný pane premiére, vážený nepřítomný pane ministře financí, který premiérův slib vehementně obhajujete, obracím s následující nabídkou. My dnes zmrazíme platy politiků a vy se dáte do práce. Pustíte se do dohánění Německa. My vás budeme naplno podporovat, máte můj slib. Můžete začít třeba u zdravotních sester, učitelů, policistů, hasičů, pracovníků sociálních služeb, celníků nebo vojáků. Za rok se podíváme na čísla statistického úřadu, jak se vám vaše práce daří. Ukazatel KPI bude hovořit jasně. Zbohatl průměrný český zaměstnanec o 15 tisíc korun měsíčně? Ano? Výborně. Zvýšení platů politiků je na místě. Nezbohatl průměrný český zaměstnanec o 15 tisíc korun měsíčně? Ne? Pak máme vážný problém, protože za čtyři roky německé výplaty nedoženeme. To znamená, že pan premiér Fiala i jeho ministr financí si dělali z lidí dobrý den. Nesplnili KPI. Nedostanou přidáno ani korunu.
Zdá se vám to přehnané? Mně ne. Premiér o německých platech za čtyři roky hovořil s kamennou tváří bez přehánění. A ještě se pak v médiích a na sociálních sítích obhajoval, že kdo mu nevěří, má problém se sebedůvěrou a je malý malicherný posměváček.
Snad se mnou budete souhlasit, že v politice by měla platit stejná pravidla jako v životě každého občana. Pokud slibujete velké cíle, měli byste být schopni nést odpovědnost za to, zda jste je splnili. Premiér slíbil Německo za čtyři roky. My nabízíme jednoduchý test. Zmrazíme platy politiků a za rok vyhodnotíme, jak v plnění svého cíle pokročili. A pokud nepokročí, není na místě debatovat ani o růstu jejich platu.
Zdá se vám tohle KPI přehnané? Příliš přísné? Nereálné? Hloupé? Skoro bych se vsadila, že ano. Vězte ale, že problém není toto KPI, problém je v premiérově slibu, který je přehnaný, který je nereálný, který je - no škoda mluvit. Dejme tedy raději stranou nesmyslný premiérův slib i nesmyslné KPI.
Možná bychom se ale mohli shodnout alespoň na tom, že ve špatných časech musí politici s občany dýchat. A platy zmrazme. Zmrazme je a o jejich zvýšení se pojďme bavit tehdy, až se naší ekonomice začne alespoň v základech dařit, až nám přestane Německo hospodářsky utíkat, až nebudeme mít desetinu národa v energetické chudobě a na sociálních dávkách, až se nám přestane přezdívat nemocný muž Evropy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. A poprosím dalšího s přednostním právem přihlášeného, a to je pan ministr, pan vicepremiér Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Pěkný večer. Já si dovolím reagovat na několik věcí, protože reagovat na vše, musel bych tady asi dvě hodiny vyvracet spoustu nepravd, polopravd nebo lží, které tady zazněly především z úst pana předsedy Andreje Babiše, protože on zdaleka nemluvil jenom o platech, on mluvil i o jiných věcech. Ale já si dovolím velmi věcně okomentovat to, co tady zaznívalo, především pro lidi, kteří to případně sleduji zvenčí.
To volání po tom, co tady zaznívalo - pojďme najít nějaký mechanismus, aby politici nerozhodovali o svých platech. Tak prosím, milí občané a spoluobčané, to je věc, která je úplně mimo, protože ten mechanismus jsme tehdy s koalicí - opozicí našli v roce 2015. U toho byl Andrej Babiš, hnutí ANO, Tomio Okamura za Úsvit, všichni zástupci tehdy zastoupených stran v Poslanecké sněmovně v roce 2015. Byli u společné dohody, kdy se dohodlo, že nebudeme rozhodovat o svých platech, ale navážeme vývoj platů soudců, státních zástupců, představitelů veřejné moci, tedy poslanců, senátorů a členů vlády na vývoj průměrné mzdy. Jak tady zaznělo, to bylo potom doplněno, aby to byla průměrná hrubá mzda v celém národním hospodářství.
To znamená roky, roky v České republice máme ten mechanismus. Ten mechanismus jasně transparentně říká - rostou-li platy lidí v této zemi ve veřejné či privátní sféře, vyjádřením hodnoty průměrné mzdy jim upravím paní bývalou ministryní - ta tady říkala něco o necelých 24 tisících (nesrozumitelné), je to dneska skoro 45 tisíc na přepočtené úvazky, 44 tisíc je to teď za poslední kvartál, tak rostou-li, rostou platy i těchto lidí, nerostou-li, nerostou platy soudců, státních zástupců a představitelů veřejné moci. Ten mechanismus je.
Ten mechanismus se našel. Tehdy u těch jednání byl tehdejší předseda Sněmovny Jan Hamáček a shodli jsme se na tom, že toto budeme brát jako něco, co je stanovováno z hodnot dva roky zpětně, bere se to dva roky zpětně. A když ty platy lidí v této zemi rostou, tak rostou i platy těchto osob, které jsem jmenoval, když nerostou, zastaví se, neporostou ani platy soudců, státních zástupců, představitelů veřejné moci. Takže první důležitá věc. Není co objevovat, není co hledat.
Ten mechanismus tady je. Ten byl dlouhé roky aplikován, za společné koaliční vlády jsme ho nastavili, říkali jsme, že je dobrej. Vy jste ho drobně poupravili tehdy v době, kdy jsme byli v opozici, a já souhlasím, že ta úprava byla podle mě fér, protože se rozšířila o celou tu soukromou sféru, to znamená, je to velmi objektivní ukazatel a z toho se počítá platová základna.
Ústavní soud s tím nálezem vyjmul jednu číslovku, a to je, že z té hodnoty průměrné mzdy počítáme platovou základnu koeficientem 2,82. Ten koeficient Ústavní soud vyjmul. Tato hodnota od 1. ledna není v textu zákona. To znamená, když my zhruba někdy do konce ledna nepřijmeme úpravu toho zákona, tak buďto nebude podle čeho stanovit zhruba pěti tisícům lidí v této zemi plat a vyplácet ho, nebo MPSV by muselo vydat sdělení ve Sbírce zákona, jak uvádí zákon, kde by muselo dovozovat na základě rozhodnutí Ústavního soudu nějakou hodnotu. A to je věc, která samozřejmě má potom x dalších rovin.
Ale já jenom chci upozornit na to, že mechanismus je. Není potřeba, aby tady nějaký kompetentní poslanec přicházel a říkal - pojďme najít mechanismus, pojďme si dát čas rok nebo dva, najít mechanismus. Mechanismus je.
A když se zamrazovalo, a to zase poznámka navenek, všichni v této Sněmovně to ví. Z posledních čtyř let, kdy v této zemi průměrná hrubá mzda rostla, každý rok rostla, tak z těch posledních čtyřech let dva roky bylo explicitně zmraženo a jeden rok bylo fakticky zmraženo, protože ten růst tam byl naprosto zanedbatelný, minimální v roce 2024 díky úpravě toho koeficientu v konsolidačním balíčku. ***
