Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Takže v podstatě postavili celý ten systém na hlavu, protože původně to bylo tak, že uvolněný funkcionář měl brát vyšší plat, neuvolněný funkcionář měl brát nižší plat, a dneska je to tak, že neuvolněný funkcionář může brát až 60 procent, uvolněný funkcionář má ten strop 40 procent. A proto my předkládáme, tak aby se to sladilo, aby v obou dvou těch případech byla výše odměny u druhého a dalšího jobu ve veřejné správě zastropována na 40 procent. Protože ten člověk se zkrátka nerozčtvrtí, ale musí to nějakým způsobem, byť je to samozřejmě náročnější, to nikdo nezpochybňuje, tak je potřeba vycházet z toho, že den má 24 hodin a kvalita té práce samozřejmě pak se může snižovat, pokud člověk pracuje 16 hodin, 20 denně a tak dále. Myslím si, že je logické ten princip, který jsme schválili u uvolněných funkcí, uplatňovat i u těch neuvolněných, a čest těm, kteří vykonávají tu funkci za těch 40 procent, tak jak to bylo schváleno v minulém volebním období na návrh Pirátů a paní poslankyně Mračkové Vildumetzové.
Čtvrtý bod našeho návrhu, ten se týká zrušení odchodného, protože dneska v zákoně máme odchodné, které ovšem nenáleží, respektive zrušení odchodného, abych to řekl zcela přesně, při přesunu do evropských a mezinárodních institucí... Dneska je to nastaveno tak, že pokud někdo pokračuje a je úspěšný a vláda vyjedná jeho nominaci například do evropských institucí, do Evropské komise, do Evropského soudního dvora, do mezinárodních institucí, třeba Spojených národů a tak dále, získá tam nějakou funkci, tak i v takovémto případě mu dneska náleží částka jako odchodné, což činí i třeba milion korun, ačkoliv ten člověk dostává plat, který je významně, někdy i několikrát, třeba dvakrát vyšší v té mezinárodní instituci. Takže domnívám se, že v takovémto případě, kdy člověk přechází z instituce třeba v české politice nebo na českém soudě a stává se funkcionářem mezinárodní soudní instituce nebo nějakého mezinárodního orgánu Evropské unie, takže v takovém případě by mu odchodné náležet nemělo.
Pokud jde o tu problematiku náhrad na manželku nebo na manžela prezidenta nebo prezidentky, považujeme to za zbytečný návrh, protože prezident nebo prezidentka se zkrátka může rozhodnout dát ty peníze choti a nemusí to řešit parlament. Je to velmi neobvyklý návrh, protože ten mandát má skutečně ten prezident a ne prezidentka, a nemá smysl, aby se tímto způsobem rozdělovaly peníze v rodině. Jsou to jeho náhrady, je to příslušenství k jeho platu a je na prezidentovi nebo prezidentce, aby s tím naložil, jak uzná za vhodné.
Vedle toho předkládáme návrh doprovodného usnesení. V doprovodném usnesení navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby se postavila koncepčněji k platům soudců tak, aby ty změny nebyly protiústavní. Protože bylo tady mnohokrát vzpomenuto, že dochází k rozevírání nůžek mezi platy představitelů - poslanců, politiků a tak dále, představitelů veřejné moci v té zákonodárné a výkonné oblast, a mezi soudci a státními zástupci na straně druhé. Byly tady návrhy, u kterých byly vysloveny významné pochybnosti, zda nejsou protiústavní. Ústavní soud to v poslední době už třikrát přezkoumával, ve dvou případech dospěl k závěru, že ta úprava byla protiústavní. Pokud chceme do této oblasti zasahovat, a já jsem pro to do toho zasahovat, ale ne neumětelsky, ale pořádně. tak aby to uspělo v přezkumu Ústavního soudu, tak je třeba, abychom vyhověli požadavkům, které stanovil Ústavní soud ve své judikatuře. Ty nejsou nějak složité. Zaprvé musí vzniknout podrobná ekonomická analýza, z jakého důvodu vláda k tomuto kroku, k tomuto návrhu sahá, jaké jsou toho dopady, jaké je srovnání. Za druhé je potřeba, aby to projednala s reprezentací soudců, a za třetí je potřeba vyhovět tomu obsahovému požadavku, aby nedocházelo k poklesu těch platů. Takže například pokud jde o řešení v případě soudců a státních zástupců a dospěli bychom na základě té ekonomické analýzy, že mají být ty platy nižší ve vztahu k představitelům státu, tak aby se ty základny sblížily, tak je možné to řešit do budoucna tak, že zpomalíme tempo nárůstu u soudců a státních zástupců, takže to nebude, dejme tomu, sto procent nárůstu v ekonomice, ale že to bude třeba jenom třicet, čtyřicet, padesát procent nárůstu v ekonomice, dokud nedojde k tomu, že najedou na tu výši, která bude nová v zákoně. Takže nebude v takovém případě docházet k poklesu u soudců a státních zástupců, ale bude pouze zpomalená budoucí valorizace, dokud nedojde k dosažení té cílové hodnoty.
Takže to jsou návrhy, které předkládají Piráti. My se připojujeme k tomu, respektive v rámci rozpravy se připojíme k tomu vetu předloženého návrhu, § 90 tak, aby proběhlo řádné projednání návrhu. A věříme, že se podaří pro ty racionální změny, které jsme představili, které nejsou populistické, ale které jsou ukotveny v realitě, najít podporu, protože jsou to změny, které jsou vhodné a v dané situaci spravedlivé. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane předsedo, a poprosím pana ministra Jurečku, který je přihlášen s faktickou poznámkou. Není? Tak se omlouvám. Já jsem teď přišel, začal jsem řídit a domníval jsem se, že už... Ještě není, tak se omlouvám, takže teď s přednostním.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, hned na úvod mi dovolte říct naprosto jasně to nejdůležitější. Předložený návrh na zvýšení platů politiků o téměř 7 procent hnutí ANO nepodpoří. A nejen to, my nepodpoříme ani žádný návrh, který by umožnil koaliční mašinérii jeho zrychlené protlačení do konce tohoto roku. Chcete-li naši podporu, naše podmínka je jasná. Naše podmínka je veřejně známá, naše podmínka je dlouhodobě neměnná, naše podmínka zní - upravte zákon tak, aby platy politiků zůstaly zmrazeny. To je náš naprosto nepřekročitelný požadavek, a pokud bude vyslyšen, rádi vám pomůžeme vytáhnout trn z paty. Trn z paty, který jste si nezarazili ničím jiným, než svým vlastním svérázným pracovním tempem a svéráznou akceschopností, kvůli čemuž řešíte reakci na květnový verdikt Ústavního soudu trestuhodně až nyní, téměř na konci listopadu.
Náš názor na zvyšování platů politiků je znám dostatečně dlouho a vždy jsme ho formulovali naprosto jasně. V době, kdy ještě neoschly stěny vyplavených domů a bytů, kdy ještě nezaschl inkoust na kvůli povodním novelizovaném rozpočtu, kdy státní zaměstnanci přišli za tři roky o pětinu svých reálných příjmů, kdy se milion 300 000 Čechů propadlo do energetické chudoby, kdy jsme svědky bezprecedentního selhání vlády v hospodářské politice se zdrcujícím dopadem do životní úrovně našich obyvatel, neexistuje žádný veřejný zájem na jakémkoliv růstu platů politiků.
Veřejným zájmem naopak podle našeho přesvědčení je, aby platy politiků zůstaly za této situace zmrazeny přesně tak, jak navrhuje hnutí ANO.
Víte, dámy a pánové, vláda chce německé platy, ale pro sebe a jejich plat by ideálně měl odrážet to, jak se jim daří cíle dosahovat, nebo naopak nedosahovat. ***
