Neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Zmíním ještě jeden příklad ze zahraničí. (Velký hluk v sále.) Švýcarští voliči si dne 3. března letošního roku v celostátním referendu odhlasovali zvýšení státních důchodů a zachování věku odchodu do důchodu na 65 letech, a tak tedy zatímco v České republice jsou starobní a další důchodci mnohdy z vládních řad označováni za sociální skupinu, jejíž příjmy a sociální standard se má v zájmu snížení deficitu veřejných financí snížit, tak ve Švýcarsku to občané vidí jinak, a to tak, že důchod není žádný parazitismus, nýbrž nárok na zasloužený a důstojný odpočinek po celoživotní práci. A totéž přesně si myslíme i my. Zkrátka lidé si mají po celoživotní práci užít takzvaný podzim života, aby si ho užívali ještě alespoň částečně ve zdraví. A Švýcaři letos v březnu rovněž v referendu podpořili i iniciativu Lepší život v důchodu, která poskytne dostatečnou třináctou měsíční důchodovou dávku seniorům potýkajícím se s rostoucími životními náklady. V dalším samostatném hlasování pak 74,7 procenta švýcarských občanů odmítlo návrh, jehož cílem bylo postupné zvyšování věku odchodu do důchodu z 65 na 66 let v průběhu příštích deseti let a jeho následné navázání na takzvanou střední délku života. Nepřipomíná vám to něco? Podle švýcarského politologa Urse Bieriho vyjádřilo švýcarské obyvatelstvo v tomto hlasování především svou naštvanost na velké firmy a korporace, které si vypomáhají k čím dál vyšším ziskům na úkor zaměstnanců a celé společnosti. Mezi Švýcary panuje názor, že stát je schopen mobilizovat velmi vysoké částky na pomoc největším firmám, zatímco obyčejní lidé z toho nemají žádný prospěch. Opět jde o podobnost zřejmě čistě náhodnou s děním v našem státě. A budu citovat dále: "Je to poprvé, kdy švýcarští voliči jasně přijali velmi sociální iniciativu v oblasti důchodové politiky. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že nešlo jen o levicové hlasování, respektive o hlasování levicových voličů. Tato iniciativa měla široký ohlas i u středně pravicových voličů, a především u švýcarské konzervativní pravice." Toto je dobré vědět a občas se i v zahraničí inspirovat.
Dámy a pánové, v oblasti naší důchodové politiky se často zcela pomíjejí dvě základní premisy. Za prvé, pracující rodiče dětí přímo financují z odvodů sociálního pojištění důchody stávajících seniorů. Za druhé, pracující rodiče současně masivně investují financování výchovy svých dětí na svůj vlastní důchod v průběžně mezigeneračně financovaném státním průběžném důchodovém systému.
Před epidemií covidu ekonomové uváděli, že výchova dítěte, které vystuduje vysokou školu, vychází zhruba až na 3 miliony korun. Dnes to bude vzhledem ke kumulované inflaci za dobu Fialovy vlády zhruba o třetinu více. A to je zásadní parametr, klíčové číslo a zároveň klíčový fakt, které nastavení českého důchodového systému ovšem zcela pomíjí, a pracující rodiče řádně vychovávající děti neskutečným způsobem diskriminuje. S tím, prosím, pojďme okamžitě něco udělat. To je systémová záležitost budoucnosti a nevymýšlejte způsoby, jak diskriminovat současné i budoucí důchodce a zaměstnance v náročných profesích.
V roce 1990 činil průměrný starobní důchod 1 763 korun a průměrná hrubá mzda byla tehdy 3 286 korun, a tedy průměrný důchod představoval 53 % průměrné hrubé mzdy. Nyní je podíl důchodu na průměrné mzdě okolo 45 %. To jen na vysvětlenou a na doplnění informací těm, kteří tvrdí, že máme příliš vysoký poměr důchodů vůči mzdám a že je třeba jej snížit, jak Fialova vláda navrhuje v novele, kterou tu projednáváme, a k tvrzení, že důchody rostly v poslední době moc rychle a že je třeba tento růst přibrzdit. Není to pravda.
Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi ještě před závěrem svého vystoupení krátce shrnout pozměňovací návrhy, které za SPD předkládám k vládnímu důchodovému materiálu.
Jednak navrhuji, aby se lidem, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 45 let, nikterak nekrátil předčasný starobní důchod. Za 45 odpracovaných let přece musí mít nárok na odpočinek a na plný starobní důchod.
V dalším návrhu navrhuji poloviční krácení důchodu u lidí, kteří již odpracovali 45 let, na poloviční krácení oproti současnému stavu.
V dalším návrhu předkládám návrh na zrušení ustanovení o zákazu valorizace procentní zásluhové složky předčasného starobního důchodu, který do zákona o důchodovém pojištění prosadila současná vládní koalice a který není ničím obhajitelný.
V dalším návrhu předkládám návrh na zrušení mechanismu zvyšování odchodu do řádného starobního důchodu nad 65 let věku a zachování věku 65 let pro vznik nároku na odchod do řádného starobního důchodu. To je pevné a neměnné stanovisko našeho hnutí.
V pátém návrhu navrhuji vypustit z vládní novely zákona o důchodovém pojištění změnu způsobu výpočtu starobního důchodu od roku 2026, která je vůči budoucím příjemcům těchto důchodů výrazně nepříznivější než současná úprava a která znamená pokles poměru výše jejich starobního důchodu vůči jejich předchozí mzdě.
V šestém návrhu navrhuji zachovat podmínky pro vznik nároku na odložený důchod, nikoliv jejich zmírnění, tedy přiznání odloženého důchodu o tři roky dříve, než je nyní, jak navrhuje vláda. Tato vládou navrhovaná úprava by znamenala zvýšení výdajů státního rozpočtu a je i nelogická a morálně pochybná, protože snižuje hranici věku, ve kterém lze přiznat starobní důchod, i když žadatel nesplnil podmínku zákonné doby účasti na sociálním pojištění, která je 35 let, ale byl sociálně pojištěn pouze 20 let anebo odpracoval pouhých 15 let. Není žádný důvod zmírňovat těmto lidem podmínky pro přiznání a výplatu starobního důchodu s výjimkou situací, kdy daný člověk nesplnil plnou zákonnou dobu pojištění kvůli tomu, že prokazatelně alespoň tři roky pečoval o zdravotně postiženou osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby.
To znamená, že to navrhuji u těch, kteří pečovali o někoho blízkého alespoň tři roky, ve svém sedmém pozměňovacím návrhu.
V osmém návrhu navrhuji změnit systém výpočtu minimálního starobního důchodu, který má činit 20 procent aktuální průměrné mzdy. Vládní návrh počítá s tím, že do zásluhové složky důchodu pro případný nárok na její zvýšení do výše odpovídající jejímu podílu na celkovém minimálním důchodu se bude započítávat i takzvané výchovné, tedy ta složka starobního důchodu, která je benefitem za to, že příjemce důchodů řádně vychoval dítě nebo více dětí, přitom pro účely valorizace zásluhové složky důchodů se sem výchovné nepočítá. Uvedený model by znamenal, že nízkopříjmovým důchodcům, kteří řádně vychovali své děti, by se procentní složka jejich důchodů mnoha případech nezvyšovala, ačkoliv by se nacházela pod hranicí 10 procent průměrné mzdy, anebo by se jim zvýšila pouze o částku, od které by se odečetlo výchovné. To je další diskriminace pracujících rodičů, navíc těch nejvíce nízkopříjmových ze strany této vlády. Jde tedy o návrh, aby se do zásluhové složky pro účely jejího dorovnání do hranice odpovídající zákonem stanovenému podílu této složky důchodu na průměrné mzdě výchovné nezapočítalo.
V devátém, posledním návrhu navrhuji ponechat v zákoně o důchodovém pojištění ustanovení, podle kterého se procentní výměra starobního důchodu zvyšuje za dobrovolný výkon pracovní výdělečné činnosti při současném pobírání starobního důchodu o 0,04 % výpočtového základu za 360 kalendářních dní výdělečné činnosti. Vláda toto navrhuje zrušit. Jde přitom o významný motivační faktor pro dobrovolné setrvání v zaměstnání i po dosažení důchodového věku, které by kromě odpuštění části sociálního pojištění, což je také návrh SPD, bylo odměněno i postupným růstem důchodů nad rámec zákonné valorizace.
A v neposlední řadě jsem také ve druhém čtení podala velmi důležitý návrh, který by tady pomohl naprosto všem, a to je návrh na zamítnutí, okamžité zasednutí za jeden jednací stůl a okamžitá práce na skutečné důchodové reformě! ***
