Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Ale může to mít příčiny následující: někteří uchazeči o zaměstnání nenastoupí na střední školu, protože se na ni nedostali, rozhodli se, nepokračují ve středoškolském vzdělání, nebo se připravují na přijetí na střední školu nějakým jiným způsobem, cestují, získávají zkušenosti, prostě v určitou dobu nepracují. To je jeden důvod. Druhý důvod: může jít o mladé lidi, kteří dokončili dvouleté učební obory, anebo taky o lidi, kteří nedokončili středoškolské vzdělání, těch taky není málo. A proto právě připravujeme, nebo pracujeme na reformě středoškolského vzdělávání a i celkové změně vzdělávacího systému tak, aby nedocházelo k těmto propadům a k těmto ztrátám let a talentů mladých lidí. A pak je tu samozřejmě taky důvod, který je každoroční, a to je, že v září dochází k určité sezónní nezaměstnanosti. Lehce roste nezaměstnanost v důsledku toho, že přestávají se dělat některé práce, které mají sezónní charakter. Takže ten vývoj je tady každoročně velmi podobný. Letos je to ještě podtrženo tím, že tu byl také silný ročník, co se týká uchazečů o středoškolské vzdělávání, takže tam může i tím silným ročníkem být ten větší výkyv.
K té regionalitě - mám tady v podkladech jedno vysvětlení, prosím pěkně, nevím, nemám teď možnost to ověřit, jestli je správné, ale mezi mladistvé uchazeče se započítávají i lidé s dočasnou ochranou, tedy váleční uprchlíci z Ukrajiny. A to může ta čísla také do jisté míry zkreslovat, protože v krajích, kde je nejvíce mladistvých uchazečů o práci, o zaměstnání, to je Praha, to je Ústecký kraj, to je Středočeský kraj, tak je současně nejvíce přihlášených uprchlíků. A naopak nejméně přihlášených uprchlíků je ve Zlínském kraji, kde je také ten počet, jak jste sama zmínila, myslím počet mladistvých uchazečů, nejmenší. Ale neříkám, že toto je vysvětlení. Nejspíš je to soubor všech příčin, o kterých tady mluvím.
Ale já vidím opravdu cestu ve změně středoškolské struktury oborů a těch kvalifikací tak, aby prostě mladí lidé měli odpovídající vzdělání pro pracovní trh.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Je zájem o doplňující otázku.
Poslankyně Renata Oulehlová: Pane premiére, to, co jste tady řekl, je jistě v mnoha věcech pravda, ale bohužel - bohužel - a víme to všichni, je mnoho mladistvých, kteří prostě pracovat nechtějí, protože to samé vidí u svých rodičů. A to byl ten můj dotaz, co by se s tím mělo dělat? Protože myslím si, pane premiére, že se shodneme oba dva, že pokud si tito lidé neosvojí pracovní návyky už v raném věku nebo v tom mladém věku, tak je těžko získají v budoucnosti. A opravdu to zatěžuje i státní kasu nás všech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní předseda vlády.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že tady jsme opravdu blízko ke shodě, protože důvody, které jsem uváděl, jsou relevantní, a myslím, že to taky potvrzujete. Ano, a jsou tu i příčiny sociálně kulturní, o kterých mluvíte vy. Ale tam přece vedle změny způsobu vzdělávání, která taky hraje roli, je druhá věc, o kterou se snažíme, a to je právě prováděná změna systému sociálních dávek a poměrně výrazná úprava sociální politiky. A ta změna systému sociálních dávek kromě toho zjednodušení, že ze čtyř dávek bude jedna, přece obsahuje celou řadu nástrojů, jakým způsobem motivovat lidi k tomu, aby se snažili získat práci, aby pracovali, aby vlastně nerezignovali na to, že nemusí usilovat o nic a stát se o ně postará. Myslím, že tato reforma by opravdu a i podle ohlasů lidí, kteří se zabývají zvlášť těmi problematickými lokalitami a problematickými skupinami ve společnosti, je ta cesta, kterou jdeme, správná. A tam je právě motivace k práci. Je tam také motivace k tomu, aby lidé posílali děti do školy, aby plnili povinnosti vůči státu. A mělo by to postupně, to není věc, která se dá změnit ze dne na den, odbourat i ty stereotypy nebo způsob chování, ke kterému nekontrolovaný, neadresný, neindividualizovaný systém sociálních dávek aspoň u některých lidí také vede. Takže myslím, že je naším společným úkolem to napravovat. A doufám, že můžeme počítat s podporou alespoň části těch změn, které v sociální politice děláme.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Následující interpelaci přednese pan poslanec Karel Sládeček, poté se připraví paní poslankyně Knechtová. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážení spoluobčané, pane premiére, kolegyně, kolegové, pravidelně se setkávám s občany Moravskoslezského kraje a z těchto setkání vyvstává vždy mnoho otázek, na které chtějí moji spoluobčané znát odpověď. Pokud vynechám nejčastější otázku, proč vaše vláda tolik škodí této zemi, na kterou stejně neodpovíte, tak mezi další otázky poslední doby patří otázky související se zpackanou digitalizací stavebního řízení. Vaše spoluobčany velmi zajímá, a tedy se vás ptám, kolik se za tento paskvil utratilo peněz? Za druhé, kdo ponese politickou odpovědnost? Za třetí, kdo ponese hmotnou odpovědnost a jaká bude náhrada škody? Za čtvrté, proč se software pustil do provozu bez řádného testování a certifikace? Za páté, proč jste ministra Bartoše neodvolal po 14 dnech od zavedení digitalizace, když bylo zřejmé, že ji manažersky nezvládl? Mohl jste tak zabránit miliardovým škodám. Děkuji za občany a za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Tak já jsem o digitalizaci stavebního řízení mluvil mnohokrát a i na těchto interpelacích a i minulý týden myslím, že jsme měli dokonce dvě interpelace na to, takže nevím, co bych k tomu ještě mohl říct nového. Nicméně opakování je matka moudrosti. Myslím, že se někdy říká, že co v politice neřeknete stokrát, tak jako byste neřekli, tak já klidně některé ty věci zopakuji. Prosím pěkně, tato poznámka nemá zlehčit ten problém.
Digitalizace stavebního řízení je problém. Já před ním, nestrkám hlavu do písku. Jednal jsem. Vyvodil jsem z toho odpovědnost v první chvíli, kdy se ukázalo, že ty problémy jsou systémové, že to je manažerské selhání. Do týdne jsem z toho vyvodil personální odpovědnost vůči panu ministru Bartošovi. A stojím si za tím načasováním, protože si myslím, že dříve by pro to nebyl dostatek podkladů a důvodů. A taky jsme všichni nevěděli to, co víme teď. A nemohli jsme to ani vědět. Ale já bych tady mohl mluvit zase o digitalizaci stavebního řízení, o krocích, které jsme udělali a co bude.
Já se ale nechci vyhnout vaší odpovědi, takže vám odpovím úplně jasně. Cena spojená s dodáním softwaru a hardwaru, tedy za dodání softwaru a hardwaru spojeného s digitalizací stavebního řízení - bylo vyfakturováno dodavatelům zhruba 300 milionů korun. To je částka, kterou to stálo. Není v tuto chvíli úplně jasné a nemůže to být jasné, co z toho bude použitelné dál, možná naprostá většina, a co ne. Až toto budeme vědět, tak budeme moci nějak postupovat a vyvozovat nějakou případnou další odpovědnost. ***
