Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
Senátor Petr Fiala: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale také Krajský soud v Brně, potvrdily, že kromě technického systému byl problém se zadáním zakázky na jejich vytvoření, který se neuskutečnil v souladu se zákonem. Ale to je také relativně nový poznatek.
Na základě toho spouští Ministerstvo pro místní rozvoj - to si myslím, že je odpovědný krok - forenzní audit, který posoudí naplňování smluvních vztahů. Audit by měl být hotový do konce ledna roku 2025 a teprve na základě tohoto forenzního auditu budeme moci rozhodnout, jak v této věci dále postupovat. Pokud by třeba audit zjistil, že dodavatelé systému digitalizovaného stavebního řízení neodvedli kvalitně svoji práci, tak pak by mohly být na základě smluvních podmínek z toho vyvozeny nějaké důsledky, a oni by mohli nést nějaké následky. Takže takto si to stojí, pokud jde o ceny, pokud jde o vyvození případné odpovědnosti a pokud jde o to, jak se dá zjistit, zda došlo k nějakým škodám a v jaké výši.
Pokud jde o další kroky, tak už jsem tady informoval o tom, že vláda 16. října projednala zprávu o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu, jak ten problém řešit. Existovaly dvě varianty. Varianta A znamenala pokračovat v rozvoji dosavadního systému, varianta B znamenala zcela novou cestu k cílovému řešení. Na základě doporučení expertů jsme se rozhodli pro variantu B, to je nerozvíjet ten současný systém a vypsat novou veřejnou soutěž na zadavatele celého systému, zároveň ale využít ty komponenty, které jsou funkční. Proto se taky nedá říct, že ty prostředky byly vynaloženy zbytečně. Nebyly, ale to se ukáže po vyhodnocení veřejné soutěže.
Pak jsme se také zabývali legislativní úpravou pro zajištění právní jistoty územního plánování a stavebního řízení. Zase tam byly dvě varianty. Varianta A, takzvaný úplný bypasss, tedy vypnutí všech nových systémů a návrat ke stavu před červencem 2024, a varianta B, částečný bypass, tedy přechodné období s povinným elektronickým odevzdáváním dokumentace a zachováním všech systémů. I v tomto případě jsme se z dobrých důvodů rozhodli pro variantu B.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Lenka Knechtová. Poté se připraví pan poslanec Kott. Paní poslankyně, ještě načtu omluvu, kdy se omlouvá pan poslanec Oldřich Černý od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů. Nyní prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, můžete mi prosím jednoduše vysvětlit, proč se vynakládaly finanční prostředky na vytvoření eDokladů, když se nám včera potvrdilo, na co jsme upozorňovali už dávno. E-Doklady nejsou kompatibilní s nově představeným řešením Evropské unie, tedy evropskou digitální peněženkou a digitálním cestovním pasem. S evropskými aplikacemi bude možné cestovat, s těmi českými bude možné dál se digitálně prokazovat pouze v tuzemsku.
Cena za implementaci eDokladů pro státní orgány je odhadován na 20 milionů korun s následnými investicemi ve výši dalších 30 milionů korun v dalších letech. Obce a kraje budou muset investovat mezi 60 až 90 miliony korun za tato nové řešení. Takže se chci zeptat, zda ta investice do eDokladů byla vůbec k něčemu? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní se ujme slova předseda vlády, prosím.
Senátor Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji za otázku. Především si myslím, že mít doklady v mobilu je něco, co je prostě příjemné, dobré. Všichni nosíme mobil. Já jsem si to tedy dal dokonce jako jednu ze svých osobních priorit, když si vzpomenete na to, co jsem tady zdůrazňoval z těch věcí, které dělá vláda. Jsem rád, že tady v mobilu mám doklady, občanský průkaz, že to funguje, že se tím mohu prokazovat na řadě míst. (Ukazuje do pléna svůj mobilní telefon.) Jsem rád, že tady mám seznam toho, na co jsem byl a nebyl očkován v elektronické zdravotní kartě. Jsem rád, že nemusím vozit řidičský průkaz, technický průkaz, že prostě tohle všechno funguje a bez té občanky by to nešlo.
Ten občanský průkaz má celou řadu funkcionalit a je respektován stále větším počtem orgánů. Jak víte, tak od 1. ledna příštího roku je budou akceptovat i ti zbývající - volební komise, banky, notáři, zdravotní pojišťovny, pošta a další, a bude to plnohodnotný doklad. To si myslím, že je dobře, že to občané oceňují a že to je něco, co tak má být. Mohlo to být dřív. Je škoda, že to nebylo o čtyři roky dřív. Kroky k tomu se mohly začít dělat prostě mnohem dřív. Máme to až v posledním roce, nebo máme to až od roku 2024, ale prostě to máme a je to dobře.
Evropská občanka - to je, prosím pěkně, název v uvozovkách - je něco trochu jiného. Je to širší nástroj. Bude k dispozici za dva roky a bude zahrnovat více funkcionalit. My na tento nástroj jako Česká republika pochopitelně také přejdeme, ale to vám řekne snad každý odborník. Výhodou bude, že velká část občanů a velká část institucí budou zvyklí už tu službu využívat a to usnadní přechod na to, co chystá celá Evropa. Evropská občanka by měla občanům EU umožnit snadno a bezpečně prokazovat svoji identitu a další údaje online, offline, napříč Evropou.
Bude to zahrnovat i přístup k vybraným digitálním službám - založení bankovního účtu, podepisování dokumentů, cestování. Navíc tam bude evropská peněženka digitální identity pro elektronické podpisy, pro ověřování identity, což usnadní každodenní úkoly, sníží to potřebu dalších dokladů, které byste třeba museli mít u sebe. Je to ještě jiný typ dokladu nebo elektronické identity, než jaký nabízí naše eDoklady nebo naše občanka. Ale jak říkám, to, že to už máme, že si na to zvykají občané, že si na to zvykají instituce, že se s tím učíme pracovat, je výhoda pro přechod do toho nového systému.
Na tom evropském systému pracuje v České republice Digitální a informační agentura, která má na starosti zajištění technického vývoje a související legislativní úpravy. Do konce roku 2026 by tady ten systém EU DIF měl začít fungovat a měli bychom do něj postupně přecházet. Tedy je to v nějakém překladu evropská peněženka digitální identity. Znovu opakuji, že je zjevné, že to, že už jsme na to připraveni těmi českými eDoklady, je prostě výhoda, přestože ten systém bude mít i jiné funkcionality.
V případě toho přechodu se nedá mluvit o tom, že by to byl nějaký úplně přímý přechod. Jde spíš o zobecnění a rozšíření konceptu, který máme, tedy koncept jakéhosi dokladu na koncept jakéhosi přenosného trezoru na nejrůznější skutečnosti, které se vážou na identitu osoby. Čili abych to řekl občanům jednoduše. To, co se chystá v Evropě, není totéž. My jsme neudělali něco totéž, co je horší. My jsme vytvořili elektronickou podobu našeho občanského průkazu, ale v Evropě se chystá úplně jiný a mnohem více funkcionalitami vybavený systém. (Předsedající: Čas.) ***
