Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Je to soubor opatření, kterým by se měla částka na obnovitelné zdroje snížit, ta potřebná částka. Ale já tady otevřeně říkám, pokud se to nepodaří, tak to budeme muset dofinancovat v průběhu roku. To jsem nikdy netajil, netajil to ani ministr financí. Tak to prostě je.
To, co chci v této souvislosti také zopakovat nebo zdůraznit, je, že platby za POZE pro fyzické osoby ani firmy se nebudou pro příští rok zvyšovat.
Když se podíváte na ty připomínky Národní rozpočtové rady, které vznesla k rozpočtu na příští rok, a srovnáte je s předchozími roky, tak zjistíte, že ty připomínky jsou vlastně velmi mírné. Národní rozpočtová rada každý rok vznáší připomínky. Ale chápu, že je předvolební rok, je to poslední rozpočet před volbami, tak ta pozornost, která je tomu věnována, je samozřejmě vyšší.
K rozpočtu obecně bych chtěl říct, že jsem velmi rád, že se nám daří snižovat celkový deficit oproti roku 2021. Když jsme ještě ty rozpočty neměli v rukách, tak jsme snížili deficity o 180 miliard korun. Ale to není tak důležitý údaj, jako to, jaký je deficit veřejných financí k hrubému domácímu produktu, což bylo přes 5 %, než jsme nastoupili, a v příštím roce na základě tohoto rozpočtu bude 2,3 % HDP, tedy budeme plnit bez problémů maastrichtská kritéria. Jsem rád, že ten rozpočet je rekordní z hlediska investic, je to proinvestiční rozpočet, který se soustředí na rozvoj infrastruktury, silnic, dálnic, železnic, na rozvoj vzdělávání, vědy, výzkumu a také na posilování naší bezpečnosti. Myslím, že to je velmi seriózně, realisticky, odpovědně sestavený prorůstový rozpočet, což je velmi důležité pro další dobrou budoucnost České republiky.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem paní poslankyně položit doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Pane premiére, já nevím, jestli si uvědomujete, že hospodaříte s penězi občanů této země, kteří tvrdě pracují a tvrdě odvádějí daně. Takže by tady neměly být žádné rozpory ani pochybnosti o tom, jestli ten rozpočet je, nebo není reálný. Za mě je jednoznačně nereálný, protože když jsem si přečetla všechny připomínky, tak je jednoznačně nepravdivý a podle mého úsudku zcela netransparentní. Na důchody vám chybí 7 miliard korun. Já se ptám, jak je to možné? Příspěvek na péči v prvním stupni závislosti, který činí směšných 880 korun, vaše vláda odmítla zvýšit byť o jednu jedinou korunu. Je to výsměch všem lidem se zdravotním postižením. A takto bych mohla pokračovat opravdu ještě hodně dlouho.
Takže prosím, uvědomte si, že hospodaříte s penězi daňových poplatníků, kteří tvrdě pracují, a uvědomte si prosím, že ty peníze, se kterými hospodaříte, musí být transparentní a musí (Předsedající: Čas.) být vynaloženy pro naše české (Předsedající: Čas, prosím.) občany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní závěrečná reakce. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Samozřejmě že hospodaříme s penězi daňových poplatníků, a proto s nimi hospodaříme taky odpovědně a proto je na rozdíl od našich předchůdců nevyhazujeme za věci, které nejsou důležité a neprojídáme je, ale investujeme. To si myslím, že je to podstatné. Kdybychom neinvestovali, tak ten rozpočet je vyrovnaný z roku na rok, mohli bychom říct - vidíte, výborně, máme vyrovnaný rozpočet. Ale bylo by to neodpovědné, protože bychom neinvestovali. Rozpočet je naprosto transparentní.
A já vlastně ani moc nechápu podklad pro vaši kritiku, protože když se podívám na minulé roky a rozpočty, které jsme sestavovali, tak jsem vždycky poslouchal, jak je to nerealistické, jak to nevyjde, jak bude deficit o 100 miliard nebo kolik vyšší. To jsme tady pořád poslouchali.
A ty rozpočty vycházejí. Takže vy už máte zkušenost, že naše rozpočty na rozdíl od těch předcházejících, kde se přestřelily příjmy a výdaje o desítky nebo stovky miliard korun, tak nám se nic takového neděje. My ten rozpočet máme realistický a vychází nám - přestože procházíme obrovskými krizemi.
No a teď abychom ale nemátli veřejnost, to je taky důležité říct. Výdaje si do jisté míry můžete naplánovat poměrně přesně. To je asi možné, byť vždycky dojde k nějakým nečekaným věcem, to všichni víme, ale pro to snad máme všichni pochopení. Ale copak se dají naplánovat úplně přesně příjmy? Vždyť příjmy rozpočtu jsou odhad. Kvalifikovaný odhad na základě nějakých predikcí. Proto se taky tomu věnuje spousta orgánů, proto samozřejmě, a to je transparentní, upozorňuje třeba Národní rozpočtová rada, že má trošku jiný odhad u některých položek, proto máme výbor pro rozpočtové prognózy, aby verifikoval to, jestli ten odhad příjmů je dobrý. Ale v každém případě vždycky všude na světě příjmy jsou odhad, je to nějaký předpoklad, do kterého se (Předsedající: Čas.) trefujete, že vyjde.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A tím jsme ukončili tuto interpelaci a postoupíme k následující, kterou přednese paní poslankyně Renata Oulehlová, a následně se připraví pan poslanec Sládeček. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, začíná se stávat každoročním pravidlem, že Úřad práce České republiky eviduje nárůst mladých uchazečů, kteří mají pouze základní vzdělání. Letošní rekordní počty jsou alarmující. V září tohoto roku mezi uchazeči o zaměstnání skončilo 5 115 mladistvých do 18 let. Meziročně je to navýšení o 671 mladistvých, což je 15% nárůst. Jde o nejvyšší počty za posledních 20 let. Nejméně nezletilých uchazečů o práci bylo evidováno v září roku 2019. A právě od toho roku po ten letošní počet mladistvých v evidenci stále narůstá.
Nejhorší situaci ukazuje Ústecký kraj, ale i v našem Karlovarském kraji je situace tristní. V loňském září uchazečů do 19 let bylo evidováno 324, ale co je horší, 51 z nich nemělo ani dokončené základní vzdělání. Oproti tomu uchazečů starších 60 let, to znamená, že se jedná o osoby, které celý život pracovaly a nyní z nějakého důvodu buď přišly o práci, nebo jejich zdravotní stav jim nedovolí dále pracovat, bylo registrováno 301. Znamená to tedy, že rozdíl mezi osobami, které přišly o práci, a mladistvými, kteří jsou zdraví, ale nejsou zaměstnaní, je vyšší.
V minulosti jsem ve výše uvedené věci interpelovala pana ministra práce a sociálních věcí (Předsedající: Čas.) Bohužel tedy čas mi nevyšel, ale pane předsedo vlády, (Předsedající: Prosím!) prosím, máte nějaký návrh, jak tuto situaci řešit?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a velmi požádám příště o dodržení času, paní poslankyně. Byla jsem vstřícnost sama, jak se tady dříve říkalo. A nyní pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak já bych o to měl zkrátit svoji odpověď, ale nevím, jestli se mi to povede. Já myslím, že toto je opravdu relevantní otázka a je důležité se těmi věcmi zabývat. Zase pro celkový kontext bych chtěl říct, že Česká republika patří k zemím, které mají dlouhodobě, konkrétně v posledních deseti letech, nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a někdy tam máme drobný sezónní výkyv, že nejsme na prvním místě, jsme třeba na druhém nebo na třetím, ale pak se zpravidla vracíme na čelo tohoto žebříčku. To potvrzují i data čerstvě zveřejněná Eurostatem, kdy v Evropské unii je nezaměstnanost 5,9 % v srpnu, v eurozóně 6,3 % a v České republice je to 2,8 %. Stále jsme nejnižší v Evropě. Tak to je ten obecný kontext, na který se můžete dívat ze dvou hledisek. Je to určitě pro společnost dobré číslo, může to mít ale i určitý vliv na nedostatek pracovní síly, což zase podvazuje naši prosperitu. Ale my jsme rádi, že máme nejnižší nezaměstnanost a že ta čísla jsou taková.
Je pravda, že došlo k mírnému navýšení u mladých lidí. Vy jste tady zmínila to mírné zvýšení v kategorii mladistvých do 18 let o 671 osob. A tady zase bych si pomohl srovnáním, pořád je to výrazně pod průměrem Evropské unie.
Pokud jde o vysvětlení toho faktu - a já říkám znovu, zabývejme se jím, to není banální věc. To opravdu je otázka, která je na místě. Nemusí to zvýšení nezaměstnanosti mezi mladistvými nutně znamenat nemožnost si najít práci, protože i data ukazují, že v České republice máme spíš opačný problém, že je poptávka po pracovních místech větší než nabídka na trhu práce pracovních sil, ale může to mít příčiny následující. ***
