Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Vláda návrh schválila na své schůzi 18. 9. 2024 a 23. 9. 2024 jej předložila Poslanecké sněmovně. Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 23. 9. 2024. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání návrhu zákona doporučil dne 10. října svým usnesením číslo 309, určil zpravodaje návrhu a navrhl výbor pro sociální politiku jako výbor garanční.

Návrh zákona definuje a vymezuje novou dávku státní sociální pomoci, která bude sestávat ze čtyř složek: bydlení, živobytí, dítě a pracovní bonus. Tato dávka by měla pomoci domácnostem v základních životních oblastech, kterými jsou výchova nezaopatřeného dítěte, živobytí rodiny a náklady na bydlení, a zároveň by měla bonifikovat pracovní aktivitu členů domácnosti.

Cílem návrhu zákona je dle předkladatele vytvořit takový systém dávkové podpory domácností, který jim na jednu stranu bude poskytovat pomoc v případě jejich ohrožení chudobou a na druhou stranu je bude motivovat k aktivnímu řešení jejich nepříznivé příjmové situace a k vymanění se ze závislosti na sociálních dávkách.

Doplňuji, že navrhovaná právní úprava se týká systému nepojistných sociálních dávek.

Vedle poměrně rozsáhlých změn dávkové pomoci se navrhuje i změna některých procesních pravidel. Nová dávka státní sociální pomoci by měla nahradit dvě stávající dávky státní sociální podpory - přídavek na dítě a příspěvek na bydlení - a dvě dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Návrhu zákona se dotýkají mnohé platné a účinné normy a předpisy Evropské unie, například nařízení Evropského parlamentu a rady ze dne 5. dubna 2011, o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, nařízení Evropského parlamentu a rady ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systému sociálního zabezpečení, další ze dne 16. září 2009, o koordinaci systému sociálního zabezpečení, další nařízení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení Evropského společenství na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Návrhu se týká také například rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Jobcenter Krefeld. Dle Legislativní rady vlády by měl být návrh zákona po zohlednění jejích připomínek s právem Evropské unie kompatibilní.

Původní návrh zákona byl podle předkladatele předložen vládě s rozpory. Přesný počet těchto rozporů vláda v předkládací zprávě neuvedla, z části 9 předloženého materiálu vypořádání připomínkového řízení ovšem vyplývalo, že jich bylo téměř 300. Pokud jde o rozpory s jednotlivými úřady, jedná se o rozpory s Ministerstvem financí, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem pro místní rozvoj, Digitální a informační agenturou, s místopředsedou vlády pro digitalizaci, s ministrem pro evropské záležitosti, s ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády. Dva z těchto členů vlády již nyní jejími členy nejsou, ale to je jenom na okraj. Z dalších připomínkových míst se vládě dosud nepodařilo vypořádat zásadní připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Úřadu pro ochranu osobních údajů, úřadu Národní rozpočtové rady, Kanceláře veřejného ochránce práv, Karlovarského, Jihočeského, Moravskoslezského, Středočeského kraje a hlavního města Prahy, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv České republiky, Českomoravské konfederace odborových svazů, Unie zaměstnavatelských svazů a Národní rady osob se zdravotním postižením.

Původní návrh zákona byl projednán zvláštní pracovní komisí Legislativní rady vlády zřízenou za účelem projednávání tohoto návrhu zákona a složenou ze zástupců Legislativní rady vlády a některých pracovních komisí Legislativní rady vlády a dále Pracovní komisí pro hodnocení dopadů regulace. Legislativní rada vlády projednala původní návrh zákona ve svém zasedání dne 15. srpna 2024, přičemž projednávání návrhu zákona přerušila a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínku členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády a aby následně předložil upravené znění návrhu zákona k opětovnému projednání. Předkladatel následně návrh zákona v intencích výše zmíněných připomínek upravil a dopracoval a poté do elektronické knihovny eKLEP 23. srpna vložil upravené znění návrhu zákona, přičemž změna původně předloženého materiálu byla odborem vládní agendy akceptována dne 26. srpna. Upravené znění návrhu zákona z časových důvodů neprojednaly žádné pracovní komise Legislativní rady vlády.

Legislativní radou vlády bylo upravené znění návrhu zákona projednáno na jejím zasedání dne 5. září. Legislativní rada vlády má k finálnímu návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci mimo jiné tyto připomínky, cituji: "Podle vyjádření předkladatele na jednání Legislativní rady vlády nemá úprava obsažená v návrhu zákona dle jeho nového zhodnocení podléhat koordinaci sociálního zabezpečení, tedy nemají se uplatňovat příslušná nařízení Evropského parlamentu a rady. Předkladatel tudíž až na jednání Legislativní rady vlády naznačil, že jeho záměrem bude vypustit jím navrhovaný § 15 odst. 4 návrhu, což představuje poměrně významný věcný posun oproti původní koncepci návrhu. Legislativní rada vlády nicméně konstatuje, že není zcela jednoznačné, zda část dávky na dítě nemá znaky takzvané rodinné dávky podléhající koordinaci sociálního zabezpečení. Podle čl. 1 písm. z) nařízení Evropského parlamentu a rady se rodinnou dávkou rozumí všechny věcné nebo peněžité dávky určené k vyrovnání rodinných výdajů s výjimkou záloh na výživné a zvláštních dávek při narození dítěte a při osvojení dítěte uvedených v příloze I k tomuto nařízení. Podle přílohy I k nařízení číslo 883/2004 přitom Česká republika vylučuje z koordinace jenom porodné. To, zda bude příslušná dávka podléhat koordinaci tedy nezávisí na jednostranném rozhodnutí členského státu, naopak s ohledem na dikci nařízení a bohatou judikaturu Soudního dvora Evropské unie platí, že posouzení, zda dávka je nebo není zahrnuta do rozsahu působnosti koordinačních nařízení, se odvíjí pouze od charakteristiky příslušné dávky, zejména od jejího cíle a podmínek poskytnutí. Je to rozsudek ve věci Gillard číslo 9/78 a mnohé další. Legislativní rada vlády tudíž považuje za sporné, zda skutečně je možné en bloc celou jednotnou dávku z koordinace sociálního zabezpečení vyloučit." Konec citace.

V důvodové zprávě je dle Legislativní rady vlády třeba dopracovat v obecné části pasáž vztahující se k zhodnocení souladu navrženého zákona s ústavním pořádkem, a to zejména v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu včetně aktuálního nálezu ze dne 31. července 2024, důvodovou zprávou jednotné úpravy tak, aby odpovídala vládou schválenému návrhu zákona. Pak jsou zde výhrady k rozdílové tabulce ve vládním návrhu, ke srovnávacím tabulkám, k závěrečné zprávě hodnocení regulace RIA, výzva k neprodlenému zahájení prací na zajištění aplikační podpory zákona o dávce státní sociální pomoci a tak dále.

Dále ještě zmíním také připomínky Sdružení místních samospráv České republiky, cituji: "Požadujeme doplnit RIA o přesnější informace o dopadech na veřejné rozpočty územních samosprávných celků..." (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní kolegyně, já vás poprosím, abyste na chvilku přestala.

Poprosím kolegy a kolegyně, aby se opětovně ztišili.

Téměř není v sále rozumět vašemu projevu.

Opravdu poprosím všechny kolegy v levé části, teďka musím říct, ať případně přenesou své diskuse do předsálí. Děkuju pěkně.

Můžete pokračovat.

Poslankyně Lucie Šafránková: Já také děkuji, pane místopředsedo, a budu tedy pokračovat.

"... především sociálních odborů. V závěrečné zprávě také postrádáme shrnutí dopadů na jednotlivé skupiny osob a srovnání současného stavu a předpokládaného stavu po zavedení jedné dávky. Požadujeme sladění názvosloví, aby bylo zřejmé, zda zákon má na mysli obec přenesené, či samostatné působnosti. Požadujeme shodně upravit rozlišení působností v celém dokumentu. Ze závěrečné zprávy RIA nejsou jasné dopady finanční a personální na územní samosprávné celky, především na sociální odbory obcí a měst, stejně jako krajů. Potřeba zahájení sociální práce rozhodně nemůže být vnímána jako rozpočtově neutrální. Příjem člena domácnosti by měl být rozhodným až po oddlužení dle zákona o insolvenci, odečtení splátek věřitelům a odečtení odměn insolvenčnímu správci. Nedává smysl, aby většina příjmů klienta byla odvedena na úhradu dluhů a získání legální práce nakonec klientovi snižovalo životní úroveň. Aby nedocházelo k logické reakci, tedy k neřešení situace prací a směřování k oddlužení, měl by být vypočítán rozhodný příjem člena domácnosti až po zaplacení dluhů..." ***