Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(10.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Chtěl jsem v této souvislosti osvětlit dva aspekty - aby to bylo úplně zřejmé - že návrh se týká zpřístupňování veřejnosti u děl, jejichž povaha to umožňuje. Samozřejmě pokud jsou jiné způsoby výkonu závěrečné práce, jejichž povaha to neumožňuje, tak tam z logiky věci zpřístupňování veřejnosti není možné. Jsou tam jiné způsoby a případně se to zpřístupnění veřejnosti týká doprovodných záznamů o průběhu obhajoby a dalších dokumentů, které jsou tam zmíněny. Za druhé, při tom zpřístupňování samozřejmě je potřeba i v souladu s vnitřními předpisy školy a se zvláštním ustanovením zákona, které upravuje odklad zpřístupnění veřejnosti, zohlednit zvláštní zákony, které upravují různá práva k nehmotným statkům, a vyřešit případný konflikt mezi těmito dvěma právními předpisy.
Za druhé - teď bych poprosil váženého pana zpravodaje, aby zpozorněl - stahuji pozměňovací návrh C2.2, který se týká problematiky reklam na právním jednání, které jsou zakázány. To byl pozměňovací návrh, který měl řešit nežádoucí reklamu v oblasti toho, že některé společnosti nabízí služby psaní diplomových prací nebo nabízí naslouchátka na zkoušky ke státnicím. Tento pozměňovací návrh jsem se po dohodě s panem Berkim a s ministerstvem rozhodl stáhnout, a to z toho důvodu, že jde o změnu zákona, který zatím není otevřen, a dohodli jsme se, že budeme držet tuto právní úpravu v této novele zcela čistou.
Závěrem jsem chtěl poděkovat panu Berkimu a panu ministru Bekovi za spolupráci na přípravě pozměňovacích návrhů, které se týkají toho, aby studium skutečně probíhalo řádně a poctivě, čili abychom vyřešili nebo poskytli vysokým školám možnosti, jak řešit porušení podmínek u státních zkoušek, jak lépe a delší dobu mít možnost detekovat plagiáty a zajistit, že nebudou některé vysoké školy zveřejňovat práce způsobem, který je zcela netransparentní, protože jsou k nahlédnutí pouze v knihovně, zatímco velká většina kvalitních českých vysokých škol už dneska zveřejňuje samozřejmě závěrečné práce ve svých repozitářích.
Souhlasím s tím, že do budoucna bude potřeba se zaměřit na širší reformu správy vysokých škol, na jejich vnitřní organizaci, aby byly flexibilnější, abychom se soustředili v první řadě na to, aby vysoké školy měly podmínky i pro špičkovou vědeckovýzkumnou a vzdělávací činnost. To by mělo být hlavním cílem a teprve v druhé linii máme řešit organizaci, která tomu má být přizpůsobena. Domnívám se, že dnešní způsob organizačního uspořádání i na základě praxe v akademickém senátu není úplně přizpůsoben tomu, aby vysoké školy v České republice mohly vykonávat špičkovou činnost.
Těch aspektů je tam samozřejmě více. Jednou z důležitých změn, která bude schválena i v tomto návrhu, jsou vratné studentské granty nebo studentské půjčky, což je institut, který pomůže části studentů, kteří mají při studiu hluboko do kapsy a mohlo by je to zbytečně omezovat, aby se skutečně mohli věnovat svému rozvoji a měli pak i lepší uplatnění na trhu práce. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My se nyní vracíme do obecné řádné rozpravy k paní poslankyni Janě Berkovcové, která je nyní na řadě. Poté se připraví se svým vystoupením pan poslanec Vondrák. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se ráda vyjádřila k pozměňovacím návrhům, které nebyly řádně prodiskutovány s reprezentacemi vysokých škol, tedy s Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, a ty k nim zaujaly negativní stanoviska, která si zde dovolím částečně přednést.
Tím prvním pozměňovacím návrhem, který vyvolal vlnu kritiky, je změna akreditace programu vysokých nebo vyšších odborných škol na Národní akreditační úřad. Jedná se o věcně nesmyslně a legislativně vadné smíšení problematiky, která se upravuje v zákoně o vysokých školách a ve školském zákoně. Vyšší odborné školy zůstávají jako součást systému škol podle školského zákona, ale zároveň jsou tedy z hlediska zákona součástí nedefinovaného systému terciárního vzdělávání, který akredituje a dozoruje úřad definovaný v zákonu o vysokých školách. Zdá se, že návrh směřuje k umělému rozšíření kapacity českého vysokého školství.
Odůvodnění návrhu uvádí pouze prosté konstatování, že navrhovanou úpravou se vyšší odborné školy dostanou do segmentu terciárního vzdělávání. Cílem nové úpravy je sjednotit akreditační a hodnotící postupy napříč terciárním školstvím a není vůbec uveden důvod, proč by se měly sjednocovat postupy u vysokých škol a vyšších odborných škol. Jedná se ale o významnou změnu a zásadní krok z hlediska akreditací programů terciárního vzdělávání. Programy vyšších odborných škol jsou obecně v zahraničí součástí terciárního vzdělávání, nicméně je potřeba nejprve udělat analýzu toho, jaké nároky jsou kladeny na různé stupně terciárního vzdělávání, a tyto nároky potom přenést do akreditačního procesu.
Je zde řada otázek. Budou se nově na vyšších odborných školách vztahovat stejné standardy pro akreditace jako na bakalářské studijní programy na vysokých školách? Návrh v podstatě ke standardům akreditací pro VOŠ mlčí. Budou se na ně vztahovat také standardy ESG, které jsou v jiném pozměňovacím návrhu vložené jako povinné? Pokud nebudou, tak na základě jakého ustanovení toto nyní v zákoně chybí, a z jakého důvodu nebudou, když na vysoké školy se tyto standardy vztahují?
Vyšší odborné školy v České republice vznikly jako nástavba středních škol. Nejedná se o profesní bakalářské studium, byť je z hlediska mezinárodní klasifikace na stejné úrovni, ale spíše o profesní nástavbu. Podle údajů z rejstříku škol je v České republice aktuálně 168 vyšších odborných škol a z nich je 124 součástí středních škol. Mají jedno IČO, jedno vedení a jejich partnerem je z logiky věci Česká školní inspekce, nikoliv Národní akreditační úřad. Tyto subjekty by po schválení pozměňovacího návrhu byly pod dvojí kontrolou - ČŠI i NAÚ - což je mimo jiné nehospodárné, neefektivní a matoucí. Vyšší odborné školy a střední školy, které existují pod jedním IČO, dále sdílejí stejné prostory, administrativu, stejné učitele, nejsou na standardy NAÚ připravené.
K čemu bych se dále chtěla vyjádřit, je další kontroverzní pozměňovací návrh, který měl jít svým zvláštním řádným legislativním procesem, nicméně je to řešeno opět pozměňovacím návrhem, a to ještě vloženým na poslední chvíli, a to je změna postavení akreditačního úřadu. To včetně změny ustanovování jeho členů tak, aby splňoval podmínky ESG. To je jistě žádoucí. Předložený návrh ovšem neprošel žádnou hlubší diskusí s orgány reprezentací a měl by být řešen samostatně až v příští novele zákona.
Jsou tam rozpory s evropskými standardy, je tam rozpor se standardem nezávislost. Tam vůbec tam nedochází k odpolitizování jmenování předsedy NAU. Pro jmenování předsedy pozměňovací návrh stanovuje, že ministr není vázán pořadím nejvhodnějších kandidátů ve výběrovém řízení. Politický výběr ministra ze tří kandidátů má podle pozměňovacího návrhu stvrzovat vláda. Jmenování předsedy NAU tak nebude nepolitické a politický výběr předsedy bude bránit vstupu do ENQ a EQUAR.
Nedochází k odpolitizování v oblasti stanovování výše odměny předsedovi a členům Rady NAÚ. Pozměňovací návrh stanovuje, že výši odměny členů rady a přezkumné komise má stanovovat vláda, což je pokračování současného nežádoucího stavu. ***
