Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní doplňující dotaz pana poslance Zlínského. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Pane premiére, chtěl bych podotknout, že pan doktor Fürst (?) je renomovaný odborník, který zpracovával údaje z Ústavu zdravotnických informací, takže asi by občany zajímalo, v čem se mýlí. Já bych byl taky rád, kdyby někdo řekl, v čem je problém v té jeho analýze.
A co se týká toho, že je to dlouhodobý trend, ten pokles porodnosti, možná částečně je to pravda, ale když se budeme bavit o plodnosti, tak plodnost nám poklesla v roce 2022 z 1,83 v roce 2021 na 1,63 a v roce 2023 na 1,42. A teďka jsme na nejlepší cestě, abychom se dostali k 1,3. Začalo to na začátku roku 2022, takže se bavme o úhrnné plodnosti, která nám vlastně lépe charakterizuje pokles porodnosti.
Takže já s vámi nesouhlasím v tom, že tam nenastal zlom. Nastal.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Má ještě pan premiér zájem o reakci? Je tomu tak.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Některá čísla, pane poslanče, spolu souvisejí jenom náhodně, nebo spolu nesouvisejí, nebo mají nějaké další příčiny, které prostě propojují a některé informace, které vypadají hrozně vědecky a odborně, nemají žádnou prostě relevanci. Čili když budu konstatovat, že mezi vysokoškolskými učiteli prakticky chybí lidé, kteří dosáhli nejvyššího vzdělání do úrovně maturity, tak je to konstatování, které je naprosto korektní, správné, ale. Jeho výpovědní hodnota je prakticky nulová.
Znovu opakuji, s příslušností k určitým sociálně ekonomicko-kulturním kategoriím se pojí určité návyky a musíme vždycky ty věci posuzovat v nějakých souvislostech. Teď mluvím hodně složitě, omlouvám se, ale vy jste tady uvedl příklad, který vydáváte za vědecký a který má s vědou společného opravdu jenom velmi málo.
Znovu říkám, ten pokles, který zaznamenáváme v populaci, je dlouhodobý, je to trend, který se neobjevil v roce 2022, nebo kdy mohlo to, co vy říkáte, začít mít vůbec nějaký vliv. Ano, ten trend má určitou dynamiku v některých letech, to je pravda, ale abychom mohli posoudit, zda ta zrychlená dynamika je dlouhodobá, tak si musíme ještě na ty výsledky počkat.
Ale nijak nezpochybňuji to, že stárnutí populace, nízká porodnost, to všechno, co zažíváme v Evropě, je prostě problém, se kterým si naše společnosti jen těžko dokáží poradit, přestože se o to snažíme.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A s další interpelací vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, ta byla vylosována jako druhá, ale prosím, posečkejte, paní poslankyně.
Já ještě potřebu načíst omluvy, které v mezičase dorazily: Omlouvá se pan poslanec Ivan Bartoš od 18 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Jiří Hájek do 11 hodin z osobních důvodů, Jan Kubík do 18 hodin z pracovních důvodů, Ladislav Okleštěk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Michaela Opltová do 18 hodin z rodinných důvodů, Petr Vrána do 18 hodin z pracovních důvodů a z ministrů Pavel Blažek od 14.30 hodin z pracovních důvodů. To by byly tedy v mezičase dorazivší omluvy.
A já ještě uvedu, že paní poslankyně Karla Maříková bude interpelovat ve věci dvojí kvalita zdravotní péče. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Vážený pane premiére, ekonomové z Národní ekonomické rady vlády volají po tom, aby si pacienti mohli připlatit za služby, materiál nebo ošetření. Ostatní by měli hrazený plný standard. Tento krok by mohl vést k situaci, kdy by bohatí lidé měli přístup k lepší zdravotní péči, zatímco ti s nižšími příjmy by byli omezeni pouze na základní úroveň péče. Tímto krokem by se prohloubila sociální nerovnost a vedlo by to k rozdělení společnosti na ty, kteří si mohou dovolit lepší péči, a na ty, kteří nemohou.
Náš zdravotní systém je založen na solidaritě tak, aby každý měl přístup ke kvalitní péči, a to bez ohledu na jeho schopnost platit. Jsme hrdi na to, že každý občan má přístup ke kvalitní zdravotní péči bez ohledu na jeho finanční možnosti. Tento systém zajišťuje, že zdraví a život nejsou zbožím, které si lze koupit, ale základní lidské právo dostupné všem.
Zdravotní péče by měla být místem, kde se rozdíly stírají, a nikoliv prohlubují. Pane premiére, mě by zajímalo, zda schvalujete návrh NERVu, aby v České republice byl rozdíl ve zdravotní péči mezi bohatými a chudými. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni i za dodržení času. A nyní s reakcí pan předseda vlády České republiky. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Já si myslím, že především je potřeba si uvědomit, v jaké je situaci, pokud jde o zdravotní péči, jsme, a co skutečně reálně ve věci dostupnosti a udržitelnosti děláme.
Pokud jde o dostupnost zdravotní péče, tak na začátku roku 2024 bylo provedeno a publikováno mezinárodní srovnávací hodnocení, kde jsme dopadli velmi dobře, byli jsme na druhém místě v Evropské unii, a pokud srovnáváme třeba i statistiky Eurostatu, co se týká prožitého věku ve zdraví, tam jsme v průměru Evropské unie.
A tak bych mohl pokračovat. Prostě v řadě těch kategorií patříme buďto minimálně do průměru, nebo zdravotní péče u nás a její dostupnost je na špičce, pokud jde i o velmi vyspělé země. Třeba úplně na špičce patříme (jsme?) v péči o předčasně narozené děti, daří se nám dlouhodobě snižovat úmrtí nově narozených, péče o kojence. Tady všude patříme úplně na špičku v počtu lékařů na počet obyvatel, dostupnost. Tak bych mohl pokračovat.
Samozřejmě, s dostupností zdravotní péče se pojí i náklady, nákladovost, a to zase souvisí s tím, že v České republice je zdravotní péče téměř plně hrazena ze zdravotního pojištění bez spoluúčasti pacientů s určitou výjimkou, kterou představují, ale zase limitovaně, léky, kde zase existují stropy na výdaje.
My se musíme starat o to, aby ten systém zdravotní péče byl stabilní a aby byl dlouhodobě udržitelný v této kvalitě.
Z programového prohlášení vlády vyplynul úkol pro Ministerstvo zdravotnictví, aby hledalo do konce volebního období možnosti, prostor pro zavedení doplňkového připojištění, které se ale nemá týkat rozdělení na standardní a nadstandardní zdravotní péči. Byla k tomuto úkolu sestavena pracovní skupina pod vedením pana senátora Krause, která se zabývá obsahovou stránkou toho doplňkového pojištění, ale zatím tam není jednoznačný postoj. Znovu říkám, ta cesta není k tomu, abychom vytvářeli dva standardy a nějaké rozdíly, ale týká se to věcí, které je možné třeba už dnes si zaplatit a spíš jde o to, jak tyto věci třeba pokrýt nějakým pojištěním.
Nicméně, když mluvím o udržitelnosti toho celého systému, a to jsou ty konkrétní věci, které děláme a které jsem schopen vysvětlovat a za které jsme jako vláda připraveni nést odpovědnost, tak připomenu, příjmy systému zdravotního pojištění se navyšují a systém veřejného zdravotního pojištění zůstává ve velmi dobré kondici. Zavedli jsme, a to je důležité, zavedli jsme automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce, v roce 2023 byla poslední fixní platba za státní pojištěnce, od roku 2024 už je automatická platba, vyměřovací základ pojištění se zvyšuje o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy. ***
