Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a reagovat s faktickou má zájem pan poslanec Kolovratník.
Poslanec Martin Kolovratník: Tohle je těžké nebýt osobní a nezlehčovat to. Ale to je megatrapnost, to je gigakomedie, jakou tahle Sněmovna nezažila, jak tady pan Michálek, jak to teď říkal, že úkolem Pirátů ve vládě nebylo řešit MPO? Tak tady budu citovat z internetu: "Piráti měli až do letošního roku na MPO náměstka pana Petra Třešňáka, který se zaměřoval na digitalizaci a inovace, což jsou oblasti, které Piráti dlouhodobě podporují a prosazují ve své politice." (Potlesk.) Není zač. To za prvé, pane demagogu.
A za druhé, čekal jsem, kdy přijdete s Babišem. Byl jste docela rychlý. Tak ten program, o kterém tady mluvím, který vy jste dneska kritizoval, a kdybyste negriloval tamhle u Malé Strany, tak jste mě možná mohl poslouchat lépe. Já jsem říkal, že mně se docela líbil, že jsme s Martinem Kupkou byli ve shodě, že to nezní tak špatně. Vy jste to tady dneska kritizoval. Tak se znovu zeptám. A pokud mi dokážete, že se pletu, tak se tady veřejně omluvím. Ukažte mi jediné veřejné vystoupení Pirátů, pana Petra Třešňáka, vašeho náměstka na MPO, kohokoliv z vás tady ve Sněmovně, kde jste v prosinci nebo v lednu letošního roku říkali, že je to špatně a že raději měla být vybudována infrastruktura a neměla se dotovat ta elektroauta bohatým lidem. Dokažte mi jediné veřejné vystoupení Pirátů z prosince loňského roku nebo z ledna letošního roku a pak se vám omluvím. A mohu vás ujistit, že nic takového nenajdete a že já se vám omlouvat nemusím. To je všechno! Styďte se! (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Králíček.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, tak já vlastně nevím, ke komu mám mluvit. Ne že bych chtěl prudit, ale já vlastně nevím, kdo tu DIA má na starosti, kdo z vlády je teď zodpovědný za tuto skvělou organizaci. Takže logicky, když tu nemám protějšek, měl bych asi požádat o přerušení, ale já to neudělám. Samozřejmě ne. Ale chci se vyjádřit k tomu, že DIA letos dostala skoro až 3 miliardy do rozpočtu. Nevím, jestli má poslouchat jenom nebo hlavně pan ministr Stanjura, myslím si, že to opravdu není jeho rezort, a já opravdu - a teď bez žertů - nevím, ke komu vlastně mluvit, protože já opravdu nevím, kdo DIA má na starosti a koho se zeptat vlastně na ty projekty, které v té DIA jsou, a jestli budou pokračovat, v jakém formátu budou pokračovat a jak se tato instituce bude dál rozvíjet.
Co však musím říct, je, že i návrh tohoto rozpočtu nebo této kapitoly jsme za mě obdrželi poměrně pozdě a bylo velmi potom tedy těžké se s těmi čísly seznámit a udělat nějakou důkladnou a seriózní analýzu, aby ta diskuse mohla být konstruktivní.
Jestliže digitalizace státní správy je klíčovým cílem tohoto rozpočtu, měli bychom mít dostatek prostoru k tomu, abychom mohli podrobně analyzovat návrhy jednotlivých digitálních projektů. Naše snaha o efektivní digitalizaci nemůže být podpořena, pokud nejsme schopni rozumět tomu, jak a proč budou prostředky vynaloženy. Jak jsem zmínil, bohužel tento krátký časový rámec podkopává naši schopnost provést jakoukoliv důkladnou kontrolu a konstruktivní debatu. Přidělením téměř tří miliard korun Digitální a informační agentuře vzbuzuje závažné otázky ohledně konkrétního využití těchto prostředků. DIA plánuje utratit přes 2,8 miliardy korun, přičemž příjmy agentury tvoří přibližně 643 milionů korun, téměř výhradně z evropských fondů. Ovšem většina výdajů, přes 2,2 miliardy korun, je financována z českého státního rozpočtu.
Projekty jako eDoklady, které již nyní čelí kritice kvůli nízké uživatelské přívětivosti a minimálnímu přínosu mají dostat dalších 35 milionů korun na další rozvoj. Je otázkou, zda jsme na správné cestě, když dál vkládáme veřejné finance do projektů, které dosud nepřinesly očekávané výsledky.
Další problém představují kapitálové výdaje DIA, které v rozpočtu dosahují 703 milionů korun, z čehož 454 milionů připadá na programové vybavení. Přestože digitalizace požaduje nezbytné investice do infrastruktury, je poměrně zarážející, že rozpočet zahrnuje položky, jako například 150 milionů korun na projekt evropské digitální peněženky. Napadá mě otázka. Jakmile bude evropská digitální peněženka plně funkční, nahradí stávající eDoklady. Je tedy nutné investovat další miliony korun do této aplikace, která bude nahrazena a nebude moct být využívána dál? Je třeba si to říci opět, že aplikaci eDoklady nelze používat v evropské digitální peněžence.
Tyto vysoké náklady na programové vybavení přitom nejsou doprovázeny dostatečně jasným plánem na efektivní využití těchto prostředků. To vyvolává oprávněné obavy, že investice nepřinesou očekávané výsledky, zejména když stále čelíme problémům s projekty jako, jsem zmínil, jsou třeba eDoklady. Koneckonců určitě si pamatujeme i ta bezpečnostní pochybení, která tam byla, a je otázkou, zdali bychom se nedostali do stejné situace, jakou teď prožíváme s digitalizací stavebního řízení. Více než 1,1 miliardy korun má být vynaloženo na platy zaměstnanců a běžné provozní výdaje. I když je zřejmé, že každý projekt potřebuje kvalifikovaný personál, aby byl úspěšně realizován, skoro polovina rozpočtu DIA směřuje pouze na personální výdaje, což vyvolává otázky, zda agentura pracuje dostatečně efektivně. Je nutné přísnější kontrolní mechanismy, aby bylo jasné, jak jsou tyto prostředky skutečně využity a zda vedou k očekávaným výsledkům.
Velmi závažným problémem je také nedostatek transparentnosti v rozpočtu DIA. Ačkoliv některé projekty jsou financovány z prostředků Evropské unie, z fondů, jako je Národní plán obnovy nebo operační program Technická pomoc, zůstává nejasné, jakým způsobem bude DIA efektivně řídit a monitorovat své projekty. Bez jasných kontrolních mechanismů a pravidelného auditu hrozí riziko, že prostředky budou neefektivně vynaloženy.
Je smutné, že ačkoliv investujeme tak vysoké částky do digitalizace, výsledky jsou zatím velmi rozpačité. Digitalizace by měla znamenat zjednodušení života občanů, snížení byrokracie a zefektivnění státní správy. V tomto ohledu nám však DIA a její projekty zatím nenabídly konkrétní výsledky, které by odpovídaly vynaloženým prostředkům. Zmiňované země, jako třeba Estonsko, kde díky elektronickým podpisům a plně zdigitalizované správě stát ušetří ročně až 2 % HDP. Podobně v Británii systém Making Tax Digital, který automatizoval daňová přiznání, přinesl výrazné úspory ve výběru daní a zefektivní daňových procesů. Tento směr musíme následovat, pokud chceme, aby naše investice do digitalizace měly smysl.
Je jasné, že rozpočet Digitální a informační agentury pro rok 2025 vyvolává zásadní otázky ohledně efektivity vynaložených prostředků, jejich transparentnosti a smysluplnosti v kontextu potřeb naší země. Je nepřijatelné, abychom tento rozpočet obdrželi takto na poslední chvíli, čímž je nám de facto znemožněno provést důkladnou analýzu a přinést konstruktivní návrhy na zlepšení. Není pochyb o tom, že rozvoj digitalizace musí být doprovázen zajištěním vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti. V posledních letech jsme viděli, jak kybernetické útoky mohou ochromit státní instituce a přinést značné finanční i bezpečnostní riziko. I Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stále čelí nedostatku odborníků a podfinancování, přestože jeho role je klíčová. ***
