Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(19.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
No, protože to prostě nikdo dělat nebude. To je to, co vám tady říkal, je to tady na mikrofon, opakovaně jsem to tady říkal, nemůžete říkat, že jste to neslyšeli.
Takže 10 halířů, jo? Tím příkladem pana ministra financí z 20 000 se bavíme u spotřebitelských organizací o 10 halířů. Tak to si myslím, že si každý odpoví, že to je úplně v pohodě a dostupné bydlení, 10 korun, nevím, Aleš Juchelka nějaká témata, příspěvek na péči, tak se bavíme v korunových záležitostech z těch 20 000, aby to všichni pochopili.
To znamená, tím jsem chtěl říct, platí-li, to, že pan ministr financí relativizuje, že nafoukl ten příjem o 10 miliard, a on to převedl, že to je 100 korun z 20 000, pak ale musí platit i argument, že někde musí najít prostě peníze na příspěvek na péči, na spotřebitelské organizace, na dostupné bydlení, protože se pohybujeme v korunových položkách v tom poměru. Buď platí obojí, nebo ani jedno.
Poslední poznámka. Když se podíváte na tu tabulku těch výdajů vybraných kapitol státního rozpočtu, to je teda opravdu velmi zajímavé. To bych přál občanům, voličům vidět. Porovnání státního rozpočtu 2024, 2025. Největší meziroční nárůsty jsou v kapitole, to jsem rád, Ministerstvo dopravy, ale zároveň Úřad vlády. Úřad vlády. To je skoro o třetinu, když takhle vidím od oka. A velké nárůsty jsou v Senátu, v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a v Kanceláři prezidenta republiky. To znamená, jakoby v těchto položkách jsou ty nárůsty meziroční nejvyšší, vyjma Ministerstva dopravy, musím říct. Tam to také stouplo o třetinu, ze 103 miliard na 139. A je to neporovnatelné s jinými. Mě překvapil pokles téměř o 2 miliardy u Ministerstva pro místní rozvoj, to si musí tady vyzískat pan nový ministr. A o téměř 4 miliardy u Ministerstva průmyslu a obchodu, ke kterému mám jakoby věcně, odborně nejblíž. Ale je skutečně opravdu zajímavé, a to jsou, a tím bych se rozloučil v rámci prvního čtení - zkrátil jsem to na maximum - že to jsou přesně ty signály do té společnosti. Je to vaše zodpovědnost, já vám to neberu, ale opravdu, když se podíváte na srovnání těch rozdílů, tak si nemůžete nevšimnout, že největší skoky jsou Úřad vlády, Sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky a k tomu Ministerstvo dopravy.
Tak to je prostě nějaký signál do té společnosti. Jaké má tahleta vláda priority. Za mě. Protože za mě ty čtyři první řádky v té srovnávací tabulce jsou naopak ty, kde by se mělo nejvíc šetřit. A kdybyste vy byli v opozici, tak byste po tom volali.
Jinými slovy, když to shrnu, jestli je ten rozpočet pravdivý, to ukáže čas. Myslím si, že teď se ukázalo i s tím, jak i Eurostat a vy se s tím můžete rozporovat, realističtěji hodnotí ten rozpočet předchozí. To je otázka tedy, já vám budu držet, nebo nám, protože rozpočet České republiky, palce. Jestli je realistický? Troufám si říct, že ne, není, protože my se tady bavíme o emisních povolenkách, my jsme se ještě nebavili o OZE respektive OZE poplatcích za obnovitelné zdroje. Kde se vezmou? Tam je žádost MPO, to už tady někdo řekl, na 22 miliard, tuším, v rozpočtu je osm, tak to zase půjde jakoby mimorozpočtově něčím, nějakou půjčkou, nevím. Ale tak někde to být musí, protože těch 599 za megawatthodinu už je jakoby maximum pro občany, to znamená buď u firem, nebo ve státním rozpočtu, ale někde si to vzít musí. To znamená, jestli je realistický, si troufám říct za sebe, že není.
Ta konsolidace, to jsem tam řekl, ta konsolidace za mě není taková, jak bylo slibováno. Já vím, že tady jste řekl, že 93 % jsou mandatorní nebo kvazimandatorní výdaje, ale i tam já narážím na nepochopení. Vy moc dobře víte, že já jsem třeba minulý rok tam měl pozměňovací návrh se Zuzanou Ožanovou týkající se zastavování marných bagatelních exekucí, protože to jsou předvídatelné věci, kterými, kterými se i vaše vláda chlubí. Že se podařilo zastavit půl milionu exekucí.
Já vám to neberu, jsem rád, to byl můj pozměňovací návrh, skvělé. Kultivujeme prostředí exekucí, ale ty výdaje jsou mandatorní a jsou předvídatelné. Přesto tam v rozpočtu nebylo, v té kapitole Ministerstva spravedlnosti, my jsme to tam dali, náš pozměňovací návrh neprošel, a pak se to vzalo během roku z rozpočtové rezervy. No, tak to je právě o tom, jestli ten rozpočet je pravdivý a realistický. Z tohohle úhlu pohledu se nemůžete na mě zlobit, když řeknu, že není. A budu rád, když pan ministr bude na některé ty věci a čísla reagovat, případně když se do toho zapojí i pan nový ministr průmyslu a obchodu. Já vám děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou vystoupí pan ministr. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Jsem překvapený, že Patrikovi Nacherovi musím vysvětlovat akruální a hotovostní pohled na plnění státního rozpočtu. Že vám nevadilo, když Eurostat v roce 2022 ohlásil nižší saldo veřejných institucí vůči HDP takřka 0,5 %, HDP. A nemluvili jste o tom, že skutečný deficit byl nižší, než jsme oznámili. Je to právě kvůli akruální metodě. Jinými slovy, Eurostat hodnotí ty příjmy v roce, kdy vznikly, a my je inkasujeme někdy jindy. Je to u daně z příjmů právnických osob. V roce 2023 jsme dostali mnohem více peněz (nesrozumitelné) za období 2022 než bylo v rozpočtu 2022 a Eurostat zlepšil o 0,4 % zadlužení. A to nikdo z vás nekomentoval. A teď je to naopak. V roce 2024 přišly menší peníze za rok 2023, takže se odečetlo, ale ne hotovostně, deficit je pořád stejný v roce 2022 i v roce 2023, to číslo se nemění. Jenom se použije akruální metodika, a v jednom roce to bylo do minusu, nižší deficit vůči HDP v roce 2022 a v roce 2023 byl vyšší.
K těm kapitolám, o kterých jste mluvil, tak to jsou kapitoly, které neschvaluje vláda, ty schvaluje Poslanecká sněmovna. Senát, Sněmovna, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky a tak dále. Tak jenom si řekněme, že my jsme ta čísla prostě převzali a můžeme je tady změnit v rámci druhého čtení. Mně nevadí, pokud se sníží někde výdaje, to mi opravdu nevadí. To doufám, že mi věříte. Ale chtěl jsem vzít k tomu akruálnímu. Deficit byl loni 288, byl. A rok předtím 360. A když to přepočtete Eurostatu, (?) tak v roce 2022 je lepší výsledek podle Eurostatu a v roce 2023 horší a nikdo neví, jak to bude za rok 2024, protože daně, které vzniknou v letošním roce, budeme inkasovat až v roce 2025. Tak to je pochopitelné, proč se pořád potom kolem toho točíme, že se změnil deficit. Nezměnil se. Klíčové je to procentuální zadlužení vůči HDP.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času a nyní s přednostním právem pan ministr
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Kolegyně, kolegové, já už můžu říct: Hezký večer! No, jestli rozpočet je politikum, nebo není politikum, samozřejmě je to politikum, co jiného než rozpočet, státní rozpočet má být politikem. A to na všech úrovních, ať na úrovni komunální, krajské, nebo celostátní. A já myslím, že většina z nás má nějakou zkušenost se sestavováním jakýkoliv veřejných rozpočtů, abychom si na to dokázali asi jasně odpovědět.
Já nebudu komentovat celý ten státní rozpočet, i kdybych se rád u některých věcí krátce zastavil. Samozřejmě z pohledu toho politika ta samotná struktura tím, že tedy 93 % padá na mandatorní, kvazimandatorní výdaje a byly roky, kdy to bylo výrazně větší, tak samozřejmě i určitou politickou práci to nějakým způsobem ovlivňuje, ale věřím, že tato vláda dělá takové kroky, aby právě ten rozsah řekněme té politické práce hlavně ve smyslu investic, a to nejenom do té gesce, kterou já bych krátce okomentoval, tak roste. Protože přece jenom mě jako ministra průmyslu zajímá nejenom samotný rozpočet mého resortu, ale samozřejmě mě zajímá i naplňování nebo výdaje do dalších důležitých oblastí, jako je třeba otázka dopravní infrastruktury, anebo i zmiňovaného a diskutovaného školství.
Já vycházím při přípravě toho rozpočtu, tak my jsme primárně vycházeli samozřejmě z určitých cílů a tohoto dokumentu, a budu tedy primárně tedy komentovat čísla v kapitole 322, kde pro nás tím základním zadáním je samozřejmě určitá hospodářská strategie a politika České republiky. ***
