Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.20 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Takže to je ve své podstatě základ pozměňovacího návrhu 4819, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Těším se ještě případně na další kolegy, kteří tady budou k tomu mít nějaké doplňující věci. Uvidíme, co nám vyplyne vlastně ještě z dnešní debaty, jaké pozměňovací návrhy se ještě v systému objeví. My samozřejmě to budeme dalším způsobem v rámci našeho klubu diskutovat a nějakým způsobem se potom k tomu finálně postavíme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní kolegyně Jana Pastuchová a poté se připraví v obecné rozpravě paní poslankyně Renáta Zajíčková, Radek Koten, Vojtěch Munzar a Olga Richterová.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom krátce musím zareagovat na svého kolegu Huberta Langa. Já jsem určitě nevalila oči, protože mluvíte dlouho. Ale mrzí mě, že tady nesedí kolegové, a ten váš projev by si určitě zasloužil větší účast těch poslanců.
Nicméně já mám tady ještě tři poznámky, které jsem chtěla říct ve své faktické, a mrzí mě, že tady není pan ministr, ale já předpokládám, že tuto debatu sledují jeho lidé na Ministerstvu práce a sociálních věcí. (Ministr Jurečka je v sále přítomen.) Pardon, pardon, tak já jsem vás hledala tady (ukazuje na vládní lavice). Omlouvám se, pane ministře.
Já jsem ještě měla na výboru pro sociální politiku dotaz, jestli jste si zjišťovali, že ti ukrajinští vlastně nemocní, když jsou uznáni, tak musejí pobírat nějaké finance na Ukrajině, které, když jsou teď tady, tak jim určitě přeposílají, vlastně dávají jim je na účet a oni si je zde mohou vybrat. Takže jestli toto jste zjišťovali.
A potom jsem vás chtěla opravdu požádat, já tedy bydlím v Liberci nebo v Libereckém kraji, takže tímto vaším pozměňovákem jste mě vlastně tak trochu donutil, že si dojedu těch dvacet kilometrů do nejbližšího města v Německu, objednám se tam a zeptám se na ten jejich německý systém. A opravdu bych chtěla od vás slyšet, nebo se budu ptát na výboru, jestli opravdu tam je šestiměsíční, což jsem si zjišťovala, šestiměsíční sebehodnocení a pak teprve podání o ten příspěvek. A já vás moc prosím, pane ministře, vy jste ten pozměňovák ještě nenačetl. Já vás moc prosím, změňte to, nedělejte to, nedávejte ho do systému, protože je to strašnej průšvih. Děláte opět dvě kategorie; Ukrajinci, Češi, německý model, český model. Anebo zkuste ještě, aby od 1. 1. 2025 jste posuzovali ty ukrajinské občany jako české občany a nedávali jim dalšího půl roku na to, aby si podali nějakou žádost, o které se teď mluví, jak se tam padělaly, a my jsme jim půl roku dávali 6 000 nebo 4 500. Spočítejte si to - krát šest. Takže od 1. 1. 2025 se mohou ukrajinští občané úplně jednoduše posuzovat jako čeští občané. Vy jim dáváte půl roku bianco šek a mně se to tedy fakt nelíbí. Znovu připomenu: občanům v prvním stupni jste nedali ani blbou pětistovku a tady dáváte čtyři a půl až šest tisíc. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Tím se vracíme zpátky do obecné rozpravy a poprosím paní poslankyni Renatu Zajíčkovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý večer. Svým příspěvkem v obecné rozpravě bych chtěla krátce okomentovat sněmovní dokument 4956, pod kterým se tedy ten pozměňovací návrh skrývá. Bude se týkat vzdělávání a přílivu ukrajinských uprchlíků, a to znamená jejich dětí do našich škol. To, že příliv ukrajinských uprchlíků má obrovský vliv na fungování našich škol, je asi zřejmé. Týká se to například skladby žáků, a tudíž to má vliv samozřejmě na celý výchovně vzdělávací proces. Přestože (počet?) nově příchozích ukrajinských občanů klesá, jsou v České republice místa, kde se naopak podíl ukrajinských občanů zvyšuje. Mezi taková místa patří hlavní město Praha, ale nejen, jsou to i vybrané obce a města ve Středočeském kraji, konkrétně třeba okolí města Benátky nad Jizerou, anebo je to třeba i město Brno. Pro ilustraci uvádím čísla, teď aktuální čísla z hlavního města Prahy, kdy k 31. březnu letošního roku bylo v pražských školách umístěno 7 867 ukrajinských dětí a od letošního července přibylo dalších 410 ve věku povinné školní docházky. Tato skutečnost samozřejmě vytváří obcím, městským částem a zároveň i ředitelům základních škol velmi složité situace, kdy se podíl cizinců v prvních třídách výrazně zvyšuje, a to má samozřejmě za následek nepříznivý vliv na integraci těchto dětí a komplikuje práci našim ředitelům a zřizovatelům právě efektivně pracovat s kapacitami.
Proto přicházím s pozměňovacím návrhem, který by měl dát možnost ředitelům a zřizovatelům škol vypsat dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Vycházím z doporučení České školní inspekce, která říká, že cílem je dosáhnout co nejrovnoměrnějšího rozložení žáků s odlišným mateřským jazykem. Proto přicházím s tímto pozměňovacím návrhem, který v § 2 doplňuje odst. 5 a 6, a tím, a to bych chtěla zdůraznit, dočasně, to znamená do konce účinnosti tohoto zákona, dává ředitelům a zřizovatelům možnost vypsat dvě kola pro zápis do první třídy. Tato možnost, která předpokládám, že bude využita velmi výjimečně, napomůže rovnoměrnému rozložení cizinců podle zákona č. 65/2022 Sb. mezi jednotlivými školami, to znamená, především vylepší integraci ukrajinských dětí do většinové společnosti. Touto možností se umožní ředitelům a zřizovatelům škol lépe pracovat s kapacitami a rovnoměrněji umisťovat ukrajinské děti do prvních tříd.
Budu ráda, když pozměňovací návrh tedy schválí oba dva garanční výbory a pak tím se dostane do třetího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, tento zákon, který je zde v Poslanecké sněmovně, tak má poměrně mnoho dopadů jak do rozpočtu České republiky, tak i potom na spoustu institucí, ať je to Správa sociálního zabezpečení, obor migrační a azylové politiky a tak dále. Já bych byl rád, kdyby v důvodové zprávě byly vyčísleny dopady do státního rozpočtu České republiky. Nicméně, jak jsme se tady dozvěděli, ty jednotlivé pozměňovací návrhy, ať už byly představeny na výboru pro bezpečnost, anebo byly představeny až zde, tak si myslím, že by bylo fér je projednat zase na garančním výboru, což je tedy výbor pro bezpečnost. Takže navrhuji, aby to bylo vráceno na projednání tedy výboru pro bezpečnost.
Dále, jak jsme se tady dozvěděli, tak byl načten jeden přílepek, který má tedy dopad do trestního zákoníku, a dokážu si představit, že by byl velmi dobře zneužitelný třeba po letech, protože s někým půjdete na večeři, za dva roky nebo za pět let, podobně jak to bylo u Vrbětic, se zjistí, že to byl člověk, který byl zapojen do špionáže, a půjdete si za to pak třeba někde k soudu nebo si sednout. Takže to si myslím, že v tomto zákoně by určitě být nemělo. V případě, že chce nějaká z bezpečnostních složek státu měnit trestní zákoník, tak si myslím, že by se to mělo udělat právě v tom trestním zákoníku. Takže to je přílepek jak vyšitý.
Co se týká toho zdravotního postižení eventuálního a toho skandálu, který proběhl na Ukrajině, jsou toho plná média. ***
