Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Bylo řečené, že ve své podstatě Ukrajina, která má kolem 40 milionů obyvatel, kdyby vlastně prchl každý druhý a přihlásil se tady na vízum dočasné ochrany v České republice, takže my ho přijmeme. Já úplně nevím, jak tomu je, protože já jsem tady objevil článek, kdy o tom hovoří Norsko, a je to docela zajímavé, protože já ten článek tady přečtu z důvodu toho zpřísnění. Norsko přestane automaticky udělat ochranu všem Ukrajincům. Norské úřady nebudou nyní posuzovat žádosti Ukrajinců přicházejících ze západu země. První článek, ze kterého já jsem citoval, úplně na konci je mapka Ukrajiny, což je obrovská země, že jo, největší evropská země, kde máme západ a jakoby východ Ukrajiny, kdy v té části, která je nejvíc dotčená válečným konfliktem, kde (je) Luhanská, Doněcká oblast, tak to je Oděská oblast, Kirovohradská oblast, Mykolajivská oblast, Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast a Kyjevská oblast. A na západě Ukrajiny, což tady přináleží ke Slovensku, k Polsku, k Moldavsku, je Zakarpatská, Lvovská, Volyňská, Rovenská, Ternopilská oblast. Tyto oblasti, které přináleží tady k nám a jsou jakoby trošku vzdálené od toho válečného konfliktu, tak tady v tom materiálu z Norska se píše, že právě z těchto oblastí, které jsem teď citoval a nejsou bezprostředně zatíženy tím válečným konfliktem, tak budou naši kolegové v Norsku přehodnocovat, norské úřady budou individuálně posuzovat žádost Ukrajinců přicházejících ze západu země. Opatření se týká zejména Lvovské, Volyňské, Zakarpatské, Ivanofrankivské, Ternopilské a (Rovenské?) oblasti. Takže ve své podstatě ty oblasti, které já jsem tady citoval.

Norsko s okamžitou platností přestane automaticky udělovat ochranu všem Ukrajinců a příchody příchozích ze západu této země budou posuzovány individuálně. Takže já se tady ptám. My jsme to také říkali, jestli opravdu musíme přijímat každého individuálně. A co vede Norsko k té situaci? Od začátku války skandinávská země automaticky poskytovala ochranu všem příchozím ukrajinským běžencům. Nyní se ale vláda rozhodla ke změně postoje. Nemůžeme přece přijmout nepřiměřený počet vysídlěných osob ve srovnání s podobnými zeměmi, jako jsou další severské státy - uvedla a zdůvodňuje to ministryně spravedlnosti Emilia Engelová Mehlová - jestli to říkám správně. Poznamenala dále, že budou posuzovat tedy norské úřady žádosti Ukrajinců přicházejících ze západu země, která je daleko od frontové linie, i když sem samozřejmě můžou občas dopadnout ruské rakety. Takže oni tam nevylučují, že samozřejmě někam tam může raketa spadnout, může mít někdo asi taky nějakou oprávněnou obavu nebo strach, ale prostě budou k tomu přistupovat individuálně.

Takže já se chci zeptat, jenom vznáším otázku: jak to tedy je? Musíme přijímat bezprostředně z těchto západních částí Ukrajiny všechny Ukrajiny? Nebo mohli bychom k tomu taky takto přistoupit? Protože k velikosti České republiky - Norsko má 5,6 milionu obyvatel a přijalo víc jak 85 000 Ukrajinců - nás je přibližně jednou tolik, to znamená, nějakým napočtením té věci bychom měli mít tady problém už s nějakými 170 000 Ukrajinci, pakliže bychom tedy chtěli jim zabezpečit to, co říkají Norové, a to je: kvalitní ubytování, kvalitní sociální systém, kvalitní zdravotní systém a další věci. My jsme tady přijali víc jak 530 000 uprchlíků a pořád říkáme, že ve své podstatě jakoby problém nemáme, jo? Takže to my tak nějak úplně do těch počtů nesedí. To znamená, jestliže někdo opravdu si neváží toho, že získá vízum dočasné ochrany, neplní si své povinnosti z hlediska přehlašování a tak dále, tak já tady navrhuji v pozměňovacím návrhu, aby jim prostě vízum dočasné ochrany zaniklo. A je to po třech měsících, jo? Takže není to nějaký týden, nějaká úplná restrikce, je tam dána nějaká variabilita.

Druhá část z mého návrhu spočívá v tom - a je to zamezení zneužívání azylového řízení. V souvislosti s problémy z Ukrajiny - ještě tedy k jedničce jsem zapomněl říct, že jsme měli případ z hlediska evidování ubytování, tak nevím, do jaké míry to může být celorepublikový problém, ale ten problém se stal v Plzeňském kraji, kdy podvodník naoko ubytovával ukrajinské uprchlíky, připravil stát skoro o 2 miliony korun. A teď je tady článek, jo? Kriminalisté obvinili dvaapadesátiletého muže na Rokycansku, který fingoval - měl nějaký spolek a fingoval, že ubytovává Ukrajince. Podle vyšetřovatelů totiž naoko ubytovával ukrajinské uprchlíky a dostával za to odměny. Celkem si přišel na více jak 2 miliony korun. Muž coby předseda zapsaného spolku uzavřel s Plzeňským krajem smlouvu o zajištění ubytovací kapacity pro humanitární účely. V téměř 30 případech podal žádosti o proplacení bezplatného ubytování pro uprchlíky. Dotyčný si tak přišel na více jak 1 700 000 korun, způsobil škodu proti České republice, v zastoupení Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Rudolf Špoták za Piráty za Plzeň říká, že on nekalých praktikách nevěděli, protože muž splňoval všechny formální náležitosti, informace obdrželi od kriminalistů a tato věc je překvapila. Tady v té souvislosti bych chtěl říct, že při množství podávaných žádostí, obrovského množství lidí na těch adresách, když tedy víme, kde ty adresy vůbec jsou, tak v současné době je velice složité, abychom (v?) současné situaci třeba u cizinecké policie z hlediska personálních vztahů a dalších věcí vůbec jako reálně byli schopni provádět nějaké důsledné kontroly, kontroly takovýchto subjektů, které ty cizince ubytovávají. Nevím, kolik nám z toho systému uteklo takovýchto věcí, jestli je to jenom marginální věc, ale vidíte, že ty věci se dějí, takže určité zpřísnění nebo provádění důslednější kontroly není od věci.

K zamezování zneužívání azylového řízení. Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině aktivovala Evropská unie mechanismus dočasné ochrany. Dočasná ochrana obecně plní dva hlavní cíle. První z nich je rychle a jednoduše poskytnout osobám prchajícím před válkou pobytové oprávnění a nějaký soubor benefitů - na tom se shodneme, to jsme nějakým způsobem vyprecizovali, to znamená, dává se jim pobytové oprávnění, (dává) se jim vízum dočasné ochrany, případně se jim dává vízum strpění, když je tam nějaký jiný status, a soubor benefitů. Soubor benefitů je velice široký. Potom se to rozděluje na zranitelné osoby, nezranitelné osoby a tak dále, to všechno lexy Ukrajina postupně upravovaly.

Druhým cílem je ochránit náš vlastní azylový systém před jeho zahlcením. Samozřejmě Ukrajinci, když jsme v tom počátku, jestli si to vzpomínám zpět, tak jsme nevěděli, podle kterého statusu se máme řídit, že jo. Než se přijala jednotná evropská norma, tak jsme říkali: zkusíme to udělat taky třeba podle azylového zákona. Ale úplně to na azylový zákon napasovat nešlo, takže vlastně se vytvořil ten institut evropský, který se poprvé aktivoval, a z toho se vygenerovaly lexy Ukrajina. Dobře, ale tady se stala věc zase z praxe, jo?

Dočasná ochrana je nyní na území Evropské unie prodloužena prozatím do března 2026, a má tedy i nadále zůstat hlavní cestou (k) zajištění práva pobytu pro osoby prchající z Ukrajiny. Nelze ovšem ztrácet na zřeteli i trvající druhý cíl, kterým je právě ochrana azylového systému před jeho zahlcením. Za této situace osoby z Ukrajiny nemají zpravidla vůbec žádný důvod o mezinárodní ochranu žádat. A tady se zase dostáváme do praxe, kdy se bohužel stává následující: Česká republika má jakožto stát s nejvyšším počtem vysídlených osob z Ukrajiny, takže per capita, to znamená, na hlavu, v Evropské unii téměř od počátku v platnosti úpravu, která se snaží spravedlivěji rozložit toto břemeno zátěže i na ostatní členské státy. Nepřijímá tak osoby, které mají nebo měly dočasnou ochranu v jiném členském státě. Má to logiku samozřejmě - pakliže někdo požádal v jiném členském státě o vízum dočasné ochrany, tak si nemůže říct: budu bydlet čtvrt roku v Německu, potom si zkusím požádat v Česku, když to zrušilo Německo, (odcestoval?) na Ukrajinu, přijel do České republiky, tak se divili ti Ukrajinci, že u nás už vízum dočasné ochrany opětovně nezískali.

Ale co se děje? V posledních měsících však jsou zaznamenány trendy obcházení tohoto pravidla, a to cestou podávání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. I když se zatím jedná pouze o desítky osob, jde o strmý nárůst směrem nahoru. Je proto nutné zamezit zneužívání azylového řízení k obcházení pravidla, že za danou osobou je odpovědný stát, který osobě udělil dočasnou ochranu nebo (jiné?) pobytové oprávnění. Rovněž je nutné zamezit zneužívání osobami, které mají na území České republiky jiné pobytové oprávnění a místo pokračování v tomto pobytovém režimu požádají o mezinárodní ochranu.

Ono je to poměrně složité, ale jestliže tady nějaký Ukrajinec měl třeba nějakou formu pobytu - kdy tady byli za účelem práce, to jim vypršelo, mezitím vypukl ten válečný konflikt, tak oni vlastně ve své podstatě se mohli překlopit za určitých podmínek do víza dočasné ochrany, nebo by měli vycestovat na území Ukrajiny - zase, když byli v odvodovém věku, tak by tam museli narukovat do armády, tak se prostě děje v praxi, že začínají lidé přicházet na odbor azylové a migrační politiky, případně na cizineckou policii, a říkají, že chtějí podle azylového zákona žádat o azyl. ***