Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(20.50 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
To ovšem neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního dokladu totožnosti toto neumožňují. Cizinec je povinen vždy předložit fotografii. Dosavadní novelizační body 17 až 37 se označují jako novelizační body 18 až 38.
Za čtvrté, v části druhé článku II, se za původní novelizační bod 1 vkládá novelizační bod 2 který, zní: V § 124 odst. 1 se slovo státem Evropské unie vkládá slovo Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Norské království nebo Švýcarská konfederace. Dosavadní novelizační body 2 a 3 se označuje jako novelizační body 3 a 4.
Druhou částí toho pozměňovacího návrhu, vlastně to byl zákon o pobytu cizinců, a druhá část je část pátá, za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní... Teď je tady výčet zákonů, které nebudu číst, je to zákon 325/1999 Sb., o azylu, kdy my se dotýkáme § 18,kdy za prvé v § 18 písm. e) slovo "nebo dnem uvedení v § 18a odst. 1" se zrušuje. A za druhé, § 18a se odst. 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce.1 a 2. Následující části a články další se přečíslují. K tomuto pozměňovacímu návrhu 4819, který jsme vložili do systému, se potom následně přihlásím v podrobné rozpravě.
Teď bych provedl okomentování jednotlivých návrhů tohoto pozměňovacího návrhu a zároveň bych tam dal i takové trošku širší shrnutí vlastně Lex Ukrajina 1 až Lex Ukrajina 6, teď jsme v té sedmičce, protože vlastně Lex Ukrajina 7 je poslední norma, kterou bude projednávat národní parlament. Další prodloužení nad březen 2026, pakliže by ten ozbrojený konflikt dále trval, tak vlastně už nebudeme schvalovat my, ale nastane tam ten automat, kdy se to bude automaticky prodlužovat o jeden rok. Jestli součástí toho automatického prodlužení o ten jeden rok, pakliže by ten konflikt dále trval, by byla ještě nějaká diskuze o nějakým dalším zpřísňování, to přesně nevím.
Takže odůvodnění námi navrhovaných změn. K té první části, zpřísnění podmínek trvání dočasné ochrany. Česká republika je vnitrostátním schengenským státem, a má proto jen velice omezené možnosti, jak kontrolovat, zda osoby využívající benefity spojené s dočasnou ochranou skutečně pobývají na území České republiky, a nedochází tak k jejímu zneužívání.
Tady se na to zaměřovala hodně laická veřejnost se ptala, jak je možné, že vlastně ti lidé, kteří tady pobývají, dostali víza dočasné ochrany, mohou cestovat, volně cestují po Evropě, bylo tady vysvětlováno, že neumožňuje vlastně ve své podstatě ta norma bránit těm lidem, aby třeba na tu dovolenou odjeli zpátky na tu Ukrajinu. Byť se to zdá zvláštní, když jsem vycestovali za účelem ochrany, že tam je válečný konflikt, ale prostě ta norma to umožňuje. A nedochází tak k jejich zneužívání.
Státní orgány, zejména Ministerstvo vnitra a policie, evidují řadu osob, v současné době je to z praxe, které mají jako místo hlášeného pobytu uvedenou takzvanou ohlašovnu.
Jedná se převážně o případy, kdy osoba byla majitelem nemovitosti nahlášena buď jako osoba neoprávněně na dané adrese přihlášená, takže prostě někdo se přihlásil jakoby za zády toho majitele nemovitosti na tu adresu. Nebo jako osoba, která se odstěhovala a nesplnila svou povinnost nahlásit nové místo pobytu. My jak jsme zpřísňovali postupně ty Lexy Ukrajina, tak vlastně jedna z podmínek vlastně přiznání těch různých dávek a podobně bylo, že prostě ty osoby, když se přestěhují z bodu a do bodu b, tak mají povinnost prostě do nějaké doby nahlásit změnu toho pobytu. Bohužel v tom velkém množství příchozích, já nevím, 530 000 víz dočasné ochrany, někteří lidé už odešli, někteří tady ještě zůstali, je tady určitá skupina, ale ne úplně malá, proto jinak by prostě na to nereagovala ta odborná veřejnost, lidí, kteří si prostě neplní svoje určité zákonné povinnosti, které mají.
Oni sem přišli, my jsme jim nabídli náš sociální systém, zdravotní systém, školský systém, otevřeli jsme jim naši náruč. Nikdo to nerozporuje, nikdy jsme to jako hnutí ANO nerozporovali, ale ti lidé si prostě neplní určité povinnosti, které si plnit mají. U těchto osob je proto důvodné se domnívat, že se na území České republiky nezdržují. Takže oni tady čerpají některé ty benefitní dávky, ale prakticky tím, že tady nemají hlášen nikde žádný ten pobyt, tak my vlastně nevíme, kde ty osoby jsou. To je jedna z těch výtek, kterou my dlouhodobě máme od samého počátku, že nemáme jasný přehled vlastně, kde ty osoby máme, kolik těch osob tady vlastně máme, jak se nám tady pohybují a podobně. Je to jedna z věcí, na které se neshodneme s panem ministrem vnitra, často na bezpečnostním výboru jsme se na to ptali a ptáme se na to stále a prostě jenom se nějak imaginárně domníváme, kolik vlastně těch osob tady na tom našem území máme.
U těchto osob je proto důvodné se domnívat, že se na území České republiky nezdržují a neměli by tak benefitovat z dočasné ochrany. V současné době se jedná o tisíce osob, říká tento odborný materiál, který vychází z odborné veřejnosti, jsou to tisíce osob v České republice, o kterých nevíme, jestli tady na nějaké adrese jsou, jestli se vůbec v České republice zdržují, nebo jenom tady nafasujou nějakou tu dávku a opět odjíždí na Ukrajinu, protože takové skupiny byly takto organizovány. Přijížděly prostě autobusy, nafasovaly si tu humanitární dávku a zase se vracely zpátky na Ukrajinu. Bohužel i k tomu tady docházelo. Neříkám, že to byla nějaká extra masivní věc, ale prostě samozřejmě potom všechno toto budí nějaká emoce v té české společnosti, která to platí, zejména když teda tato současná vláda prostě spoustu věcí neřeší pro české občany, a my tady otevíráme náruč, kterou ani nejsme schopni pořádně si zkontrolovat, kam ty finanční prostředky vynakládáme.
V současné době se tedy jedná o tisíce osob nejen v Praze, kdy v Praze se odhaduje, že takových osob je evidováno více jak 3 000, které jsou prostě na té ohlašovně. To, co jsem tady četl v tom pozměňovacím návrhu, tak se navrhuje zpřísnění. A to zpřísnění spočívá v tom, že navrhuje se proto, aby po třech měsících, kdy se osoba vedená v takzvané ohlašovně a nesplní tady svou zákonnou povinnost ohlásit řádné místo pobytu, jí byla dočasná ochrana odebrána. To znamená, dočasná ochrana jí zanikne. Ta osoba přijde o všechny ty benefity spojené s vízem dočasné ochrany, protože prostě my nemáme přehled o místě jejího pobytu, ta osoba se nějakým způsobem někam odstěhuje, přestěhuje a nesděluje nám tyto věci.
Je to poměrně přísné, ale jestliže prostě někomu něco poskytujeme, jsme 2,5 roku už po vypuknutí toho konfliktu, ti lidé by si měli uvědomit, že prostě máme tady nějaká pravidla a ta pravidla je třeba dodržovat.
Proč to říkám? Protože já hned tady k tomu jsem si našel několik článků, které hovoří obecně o té uprchlické ukrajinské krizi, kdy tady totální ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné i největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války.
Do pohybu se postupně dala až jedna třetina obyvatel napadené země. Dva a půl roku od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na více jak 10 milionů Ukrajinců rozprostřených v evropských státech. Ten článek je poměrně rozsáhlý, který dále mapuje, kde se nachází kteří Ukrajinci, v jakém postavení, protože přestože máme na to tu evropskou směrnici, na základě které jsme udělali Lexy Ukrajina, a ten zákon, vlastně Lex Ukrajina, který takto slangově nazýváme, tak každý ten stát k tomu přistupuje trošičku odlišným způsobem. Zaměříme-li, se na Česko, tak zaměřujeme-li se na počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele unijního žebříčku najdeme Česko, kde na 1 000 obyvatel připadá až 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Větší podíl běženců v populaci hlásí v Evropě už jen mimounijní Moldavsko, kde tvoří uprchlíci zhruba dvacetinu populace. Ze západoevropských států nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé tak trochu překvapivě to Irsko. Od roku 2022 do současnosti získalo dočasnou ochranu například v Irsku 110 000 občanů Ukrajiny.
My jsme se tady mnohokrát utkali s panem ministrem vnitra, kdy jsme se ptali na tu otázku, jaká je vlastně ta horní hranice příjmu Ukrajinců do České republiky, jestli prostě můžeme mít nějaký strop. Kolik snese náš sociální systém, zdravotní systém, prostě ta naše ekonomika, kolik utáhne i z hlediska nějakého kvalitního bydlení, zdravotního zabezpečení, sociálního, školského systému a podobně. ***