Korektura
(17.20 hodin)
(pokračuje Viktor Vojtko)
Není to úplně hezký obrázek. A pokud budeme odkládat to řešení, co se stane? Místo toho, abychom to řešili nějakými pozvolnými změnami, na které je možné se přizpůsobit, a když se podíváme na to tempo jeden měsíc pro jeden populační rok, tak jak je to teď aktuálně navrženo, tak jak už to tady bylo diskutováno, když se podíváme na to, jakým způsobem se mají měnit výpočty nových důchodů, to jsou pořád relativně malé pozvolné změny, které nevyžadují to, abychom z roku na rok udělali drastické opatření. A proto nám vyčítáte, někdy že tady říkáme něco o řeckých scénářích. A víte, co se tam stalo? Tam se prostě dostali do takové situace, že museli z roku na rok udělat opatření o nějakém snížení o 50 %. Dobře, nebylo by to třeba 50 %, když to odložíme o 10 let, ale mohlo by to být 20 %.
Co je lepší? Já jsem přesvědčen, že je mnohem lepší, když ty změny budeme prostě dělat pozvolnější. Dobře si je načasujeme a budeme vědět, že jsou s nějakým předstihem. A ta situace, když se ukáže nakonec, že je lepší, tak já neznám osobně politika, neznám ani vládu, která by takovéhle situace prostě nechtěla využít k tomu, aby vypadala lépe. Já být v takové situaci, tak jako určitě ta pravidla prostě uvolním jako politik. Je to něco, za co mě každý pochválí. Proč bych něco takového neudělal? A představovat si, že teď, když něco zpřísňujeme, nastavujeme, že to děláme kvůli tomu, že chceme někomu ublížit - naopak, my se chceme připravit na budoucnost, o které něco víme, ale spoustu toho nevíme. A chceme být připraveni i na ty scénáře, které nebudou úplně optimistické a nebudou s těmi růžovými brýlemi, o kterých jsem mluvil před chvílí.
Takže tohle všechno jsou pro mě argumenty, proč bychom měli nějakou takovouhle reformu předkládat, proč ty parametry bychom měli měnit. Můžeme se samozřejmě bavit o technikáliích, jestli to děláme úplně správně a srozumitelně. A tam já tu debatu jako velmi beru, myslím si, že v tom prostě i ten deficit my jako koaliční a vládní politici určitě v lecčems máme, že se nám to nepodařilo třeba vysvětlit úplně srozumitelně. Ale určitě jsme byli otevření se prostě bavit o tom, jak by ty změny měly vypadat. A já osobně jsem inicioval to jednání s Českou demografickou společností, abychom si vyjasnili jejich argumenty, věděli jsme, proč navrhují změnu toho tempa, jakým způsobem, a vedlo to k nějakému výsledku a i koaliční shodě nad tím, jak to má vlastně vypadat, jak se to má pozměnit. Prostě proto, že ten návrh byl správný a měl hlavu a patu.
Mě trochu mrzí, že nějaké takovéhle návrhy jsme neslyšeli od opozice, a nechci tady sklouznout k lehkému kritizování a vím, že řada z vás i třeba v důchodové komisi i jinak při debatách se tímhle tématem zabývala, ale bohužel vždycky z toho vyplývaly věci a opatření, které spíš ten deficit prohlubovaly, než že by tu situaci, kterou máme prostě před sebou, nějakým způsobem řešily.
Nechci v tomhle směru na budoucnost koukat tak, že ještě není šance na tom něco udělat. Myslím, že řada lidí, kteří jsou v této místnosti nebo se na to jenom dívají, tak třeba ponesou nějakou odpovědnost za politické rozhodování v příštím volebním období. A jenom bych rád apeloval v tomto směru na vás, abyste opravdu přihlíželi k nějakým argumentům a viděli jste ten vývoj v čase a to, co se může stát špatného a nesklouzli k tomu jednoduchému po nás potopa.
Vedle toho, co jsem říkal teď, a omlouvám se, trošku jsem se rozvášnil. Pro mě téma důchodové reformy je nejenom zajímavé, ale je to něco, nad čím jsem strávil teď posledních několik let své práce. Tak ještě tady krátce představím svůj pozměňovací návrh, který potom načtu v podrobné rozpravě. Je to vcelku technická záležitost, která se snaží optimalizovat to, jakým způsobem státní správa přistupuje k důchodům u profesí, které typicky tvoří třeba ozbrojené složky a podobně. A ten návrh v principu spočívá v tom, aby místo toho, aby to bylo roztříštěné a tak jako tady v tuhle chvíli, aby si to řešilo zvlášť Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, tak aby se to všechno sjednotilo jako agenda pod Ministerstvem vnitra. To odůvodnění potom řeknu dále, je samozřejmě i písemně u toho pozměňovacího návrhu. Nicméně myslím si, že je z toho zřejmé, jsou to důchody, a samozřejmě z toho i vyplývající data, která se týkají ozbrojených složek, mají mít samozřejmě trošku jinou váhu nebo má se s nimi jinak pracovat než v případě úplně běžných občanů. To je správné, ale taky nemá úplně smysl, aby si to řešil každý resort sám. Takže tolik k tomu mému pozměňovacímu návrhu.
Vidím, že jsem vzbudil váš zájem. A přibyly tady i některé, a dokonce už pět, některé faktické poznámky. Já se pokusím na ně případně reagovat, ale nechtěl jsem předtím reagovat příliš o faktických poznámkách, protože jsem si říkal, že si to schovám na nějaký ucelenější projev. Takže děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane poslanče, máme zde v tuto chvíli pět faktických poznámek. Jako první pan poslanec Mašek, poté se připraví pan poslanec Lang a poté paní poslankyně Peštová. Následovat bude pan poslanec Feranec. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Pane předsedající, moc děkuji za slovo. Tady padala pořád jenom argumentace typu finanční udržitelnost, musíme myslet na budoucí generace, něco v tom duchu. Ale prosím vás, pane poslanče Vojtko, prostřednictvím pana předsedajícího, myslete na současné důchodce. Já vím, že jste se zalekli toho vývoje deficitu důchodového účtu, který v letech 2019, 2020 téměř nebyl, a pak skočil někde na 20, 30 miliard, rok 2023 potom, zdánlivě šílených 70 miliard, ale způsobených tou valorizací mimořádnou, a ta byla za mimořádných podmínek, za neuvěřitelně vysoké inflace. A všichni víme, že ta inflace měla klesnout, klesá a dostává se to do normálu. Tenhle ten výkyv vy jste si vzali za své a udělali jste ty kroky, které jste udělali. Ty kroky jsou proti těm důchodcům, a přitom vy jste mohli nalézt ve státním rozpočtu ve výdajové stránce tu částku, která by byla běžně asi potřeba, kolem těch 30 miliard. Chci ještě zdůraznit, že důchodový účet není něco zapouzdřeného, ale je to součást státního rozpočtu a ten stát, vláda, my poslanci tam můžeme z toho státního rozpočtu peníze do toho důchodového účtu prostě poslat, ty potřebné peníze. Už jsme tady o tom mluvili, mohlo by to být, těch 30 miliard předpokládaných by mohlo být složeno ze zmiňovaného EET zhruba 20 miliard ročně. Vypůjčím si číslovku od kolegyně Šafránkové, od lidí, kteří jsou v exekuci a nevybírá se od nich sociální pojištění, tam to odhadovala zhruba na 12 miliard ročně. A už jsme tady zmiňovali třeba ta letadla, kdybychom si koupili Cost benefit něco, co je levnější, podobně výkonné a nemusí se pro to dělat infrastruktura, která nás bude stát dalších 10 let 15 milionů ročně, tak jsme na těch penězích a těch 30 miliard byste dokázali najít. A těch zdrojů (Předsedající: Čas, prosím!) je víc.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení a poprosím pana poslance Langa.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Já taky k panu kolegovi zpravodajovi. Já bych se tam zaměřil na tu část té migrace. Vy jste říkal, že jedno z řešení, které třeba, asi bychom úplně nechtěli, je migrace, já jsem o tom včera tady hovořil; je migrace a migrace, že jo. Jje nelegální migrace nebo nelegální tranzitní migrace. A potom je taková ta žádoucí migrace. My samozřejmě také víme, že prostě jak nemáme dostatek dětí, tak vlastně budeme to muset do budoucna řešit i nějakou legální migrací na území České republiky. Jedna z velkých příležitostí pro nás i na úkor té Ukrajiny, vlastně ti ukrajinští běženci, kterých, jak jsem včera říkal, že kolem 250 000 tady pravděpodobně asi zůstane a získají od nás ten zvláštní status toho dlouhodobého pobytu. Z toho je třeba 80, 90 000 dětí možná, což je přibližně ten jeden rok, co se teda jakoby v České republice narodí. Tak já bych tady úplně toto nezavrhoval. ***